Centrum proti hybridním hrozbám  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Mír jako kremelský propagandistický narativ

Hodnoty míru a bezpečí jsou bezesporu kýženými cíli demokratických společností, které jsou nezbytné pro rozvoj vnitrostátní prosperity i mezinárodní kooperace. 

 

Tváří v tvář hrozbě vojenské agrese však pacifismus může fungovat přímo kontraproduktivně, přičemž v takových momentech je racionální se ptát, v čí prospěch volání po míru reálně působí. Tento text se zabývá problematikou působení mírových narativů ve prospěch zájmů Ruské federace, a to zejména v kontextu ČR. Další informace k manipulativním narativům týkajícím se mírových iniciativ naleznete také v analýze KRIT Ministerstva vnitra zde.

MÍROVÁ HNUTÍ V MINULOSTI A DNES
Se zneužíváním mírového narativu a mírových hnutí má Ruská federace zkušenost ještě z dob Sovětského svazu. V době studené války Sovětský svaz financoval ve velkém západní mírová hnutí a stál za vznikem World Peace Council (dále jen WPC), což je údajně nezávislá mezinárodní organizace, která však byla již od svého vzniku silně ovlivněna tehdejšími komunistickými státy. Kromě WPC byla Sovětským svazem financována i další hnutí, včetně amerických odpůrců války ve Vietnamu, přičemž Moskva poskytovala nejen finanční prostředky, ale pomáhala i s organizací demonstrací a dalších aktivit, kupříkladu proti výstavbě amerických vojenských základen v Evropě, což potvrzuje i zpráva CIA, odtajněná v roce 2007, která v tomto kontextu zmiňuje i využívání dezinformací sovětskou stranou při podpoře pacifistických narativů.

Nejedná se však zdaleka jen o otázku minulosti, přičemž v aktuální situaci kolem ruské agresivní války na Ukrajině jde o zvláště podstatné téma. WPC je stále existující instituce, jež ve svých materiálech neodsoudila přímo ruskou invazi na Ukrajinu, ovšem odsoudila údajnou eskalaci konfliktu ze strany NATO a snahu o rozšíření této organizace, přičemž v minulosti kritizovala ukrajinskou vládu kvůli bojům se separatisty na východě země. Českým zástupcem ve WPC je České mírové hnutí. České mírové hnutí je organizací blízkou KSČM, jejímž předsedou je politik KSČM Milan Krajča. Organizace dlouhodobě vystupuje proti NATO a lze říci, že v aktuální geopolitické realitě podporuje zájmy Ruské federace, neboť organizuje protesty proti zbrojním dodávkám napadené Ukrajině. České mírové hnutí pak zveřejnilo i prohlášení iniciativy „Mír a spravedlnost“, ve kterém je sice jako viník války na Ukrajině označeno Rusko, ale zároveň iniciativa obviňuje Západ z provokace, volá po ukončení zbrojních dodávek a ekonomických sankcí, a pod mírovými hesly vyvolává strach z jaderného konfliktu.

Iniciativa Mír a spravedlnost vznikla v lednu 2023 a jejími tvářemi jsou výrazní aktéři české politické scény a další veřejně známé osobnosti. Zmíněná výzva, spojená s veřejnou peticí, této iniciativy je kompletně postavena na zdánlivé obraně míru a lidských životů, ovšem ve veřejném prostoru vyvolala nepřekvapivě značnou kontroverzi a kritiku, přičemž je argumentováno, že prakticky všechny uvedené požadavky jdou na ruku Kremlu a v neprospěch Ukrajiny.

Kromě Českého mírového hnutí výzvu této inciativy sdílí i další pacifistické uskupení blízké KSČM, o němž jsme psali již dříve např. zde, a tím je spolek Ne základnám. Tento spolek vznikl v roce 2006 a aktivisticky bojoval proti výstavbě amerického vojenského radaru v Brdech, přičemž v tomto kontextu se objevily informace, že mohlo jít o aktivitu financovanou z Ruské federace. Spolek je stále aktivní, v roce 2015 protestoval proti průjezdu amerického vojenského konvoje přes ČR, a za pozornost rovněž stojí, že na úvodní stránce webu této organizace je propagováno kvazi-médium Czech Free Press, které dlouhodobě šíří prokremelskou propagandu (např. zde, zde či zde). Ve vztahu k válce na Ukrajině šíří uskupení Ne základnám nejen cizí pacifistické a prokremelské názory, ale publikuje i vlastní prohlášení, v nichž ve jménu míru bagatelizuje ruskou agresi a NATO obviňuje z válečného štváčství.

Za pozornost rovněž stojí, že vlajky uskupení Ne základnám se objevily i na aktivistickém Pochodu za mír, který uspořádalo hnutí Ženy za život dne 1. dubna 2023, jehož hlavní tváří je zdravotní sestra Adriana Čipižáková, známá svým bojem proti pandemickým opatřením. I zde v projevech řečnic zaznívaly prokremelské pacifistické narativy, jako manipulativní kritika pomoci Ukrajině a volání po diplomatickém jednání s agresorem. Tento pochod nebyl první akcí této skupiny, podobnou akci spolek uspořádal již 10. prosince 2022.

DEMONSTRACE NA VÁCLAVSKÉM NÁMĚSTÍ
Narativ boje za mír se však neobjevuje jen v prohlášeních pacifistických organizací blízkých extrémní levici a kvazi-mediálním webům. Mírovou rétorikou se zaštiťovala např. i antisystémová demonstrace nazvaná Česko proti bídě, kterou 11. března 2023 uspořádal na Václavském náměstí v Praze Jindřich Rajchl, předseda pravicově-populistické strany PRO, známý šířením dezinformací a kremelské propagandy. Téma demonstrace, jíž se zúčastnily nižší desetitisíce osob, a která vyústila ve snahu části demonstrantů odstranit ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea, přičemž došlo ke střetu s policií, bylo pojato poměrně široce, nicméně v požadavcích organizátorů se objevilo i téma ukončení zbrojních dodávek na Ukrajinu, zrušení protiruských sankcí a zahájení diplomatických mírových rozhovorů s Ruskou federací. V tomto kontextu je třeba zmínit, že podobné požadavky měla i početnější demonstrace pořádaná dezinformátorem Ladislavem Vrabelem v září 2022 na stejném místě, na níž vystoupil jako jeden z řečníků i Jindřich Rajchl.

Pro dokreslení celkového obrazu demonstrace pak stojí za zmínku i to, že mezi demonstrujícími se 11. března 2023 objevily osoby s nášivkami v podobě ruské vlajky, a dále také se znakem ruské paramilitární skupiny Wagnerovci, účastnící se agrese vůči Ukrajině, a znakem písmena Z, které se stalo symbolem ruské války proti Ukrajině. Nutné je nicméně poznamenat, že demonstrace hlásající mír, která ale ve skutečnosti podporuje ruskou agresi, však není specifikem ČR. V únoru 2023 se v Berlíně konala několikatisícová demonstrace proti zbrojním dodávkám na Ukrajinu a pro mírové vyjednávání s Ruskou federací, kterou uspořádala členka postkomunistické strany Die Linke. Na Slovensku se pak na začátku března 2023 konal „Pochod za mír a neutralitu Slovenska“, kde bylo rovněž kritizováno NATO a zbrojní pomoc Ukrajině, a to ve jménu míru, přičemž někteří demonstrující měli ruské a sovětské vlajky.

KOMENTÁŘ
Zneužívání tématu míru k propagandistickým účelům není nic nového, zvláště ze strany Ruské federace. Podpora mírových aktivit může být dokonce paradoxně součástí válečného úsilí, či spíše hybridního působení, které je přípravou nebo doplňkem konvenční války, přičemž cílem je odradit nepřítele od efektivní obrany či od pomoci napadenému státu. V případě českých mírových hnutí a dalších subjektů napříč politickým spektrem, které akcentují mírový narativ, nemáme informace o jejich přímém propojení s Ruskou federací, přesto lze konstatovat, že tento mírový narativ ve vztahu k válce na Ukrajině podporuje strategické a geopolitické zájmy Kremlu, a to zejména v požadavcích na zastavení zbrojních dodávek Ukrajině a na zrušení protiruských evropských sankcí.

Schopnost Ukrajiny vzdorovat nelegitimní agresi většího nepřítele je z velké části závislá na vojenské materiální podpoře Západu, tudíž omezení či přímo zastavení této pomoci by znamenalo výrazné oslabení ukrajinských sil, což je jednoznačně zájmem agresora. Za pozornost v tomto kontextu stojí, že kritika zbrojních dodávek na Ukrajinu není tématem pouze mírových hnutí, ale dlouhodobě se objevuje obecně na kvazi-mediální scéně.

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR