Jak česká kvazi-mediální scéna přebírá kremelské oficiální propagandistické i dezinformační narativy - případ webu AC24
Česká kvazi-mediální scéna u politických či společensky citlivých nebo kontroverzních témat prezentuje obvykle pohled odlišný od mainstreamového mediálního proudu, a to způsobem, který odpovídá kremelskému oficiálnímu kulturnímu či politickému pohledu či interpretaci některých skutečností. Napomáhá tak, ať již otevřeně, nebo skrytě, šíření těchto pohledů a postojů, staví je do záměrné konfrontace k západnímu kulturnímu a politickému hodnotovému systému a posiluje polarizaci české společnosti.
Některé české kvazi-mediální weby kromě vlastních článků v nemalé míře přebírají celé, částečně upravené či zkrácené texty z ruských, a v menší míře i čínských zdrojů charakteristických publikováním manipulativně-propagandistických či dezinformačních textů a narativů. Vnášení těchto typů textů do českého mediálního prostředí má řadu podob. V některých případech je zde zřetelná snaha zakrýt skutečnost, že původní zdroj je ruský, přičemž se často jedná o Sputnik. U všech článků je v záhlaví uvedeno "by Redakce", což má čtenáři implikovat, že se jedná o původní redakční články.
TYPOLOGIE PŘEBÍRÁNÍ OBSAHU Z RUSKÝCH ZDROJŮ
Jedním z největších českých kvazi-médií je AC24.cz, které z ruské provenience přebírá články především z české mutace ruského státníhopropagandistického webu Sputnik, nicméně ve sledovaném období byly zaznamenány i články přejaté od ruských státních agentur RIA a TASS. AC24 publikuje celkově v ročním průměru zhruba 260 článků měsíčně. Přebírané články, kromě obecně informativních, pokrývají široké spektrum převážně společensky citlivých či kontroverzních témat a vykreslují je obvykle manipulativním či zkreslujícím způsobem. Vzhledem k vysokému počtu článků produkovaných uvedeným webem byla prvotně podrobena analýze rubrika zpráv ze světa publikovaných v období od 1. ledna do 6. února 2022, kdy zde bylo zveřejněno 310 článků. Z tohoto počtu jich bylo 60 nějakým způsobem převzato z webu Sputnik.
Při přebírání či adaptaci článků používá AC24 několik postupů, z nichž některé se snaží (alespoň na první pohled) skutečný zdroj informace zastřít.
-
U menší části článků je na konci Sputnik jako zdroj uveden více či méně explicitně jako "Snews" s hypertextovým odkazem na zdrojový článek. V analyzovaném období se jednalo o 13 takových článků.
-
U většiny článků, kde nebyl jako zdroj uveden Sputnik (Snews), byl pod článkem jako zdroj uveden nějaký mainstreamový zpravodajský web, jako např. CNN, CNBC, Reuters či německý Tagesschau. Odkaz na Sputnik, popřípadě na jiný článek AC24 byl uveden jen jako hyperlink ve vlastním textu.
Zdroj: https://bit.ly/3HST1CT
Odkazy na standardní média vedly na články, které sice o dané události rovněž informovaly, nicméně tak byla zakryta skutečnost, že ve skutečnosti se jednalo o doslovně převzatý či zkrácený článek z webu Sputnik. -
U článků ze Sputniku prezentujících vyjádření ruského oficiálního činitele byl hyperlink na zdrojový článek umístěn na textu parafrázevýroku daného mluvčího.
PŘÍPAD AC24 VERSUS SPUTNIK
AC24 přebírá svůj obsah z mnoha zdrojů, přičemž jedním z nich je i česká mutace ruského státního propagandistického webu Sputnik. AC24 přebírá obsah ze Sputniku různými způsoby, viz výše.
Ať už AC24 volí jakoukoliv formu převzetí článku, může to mít několik důsledků. Sputnik jako takový představuje dle analytického nástroje SimilarWeb čtenější kvazi-médium, mírně se ale liší struktura kanálů, přes některý se čtenáři na weby dostávají. Zatímco v případě Sputniku se jedná o 75,7 % přímého přístupu, v případě AC24 se jedná o 59,5 %. AC24 nicméně Sputnik předhání v případě odkazů na jiných webech a kanálech (jedná se o 15,8 % versus 7,7 %) a také z hlediska přístupů ze sociálních sítí (zde se jedná o 4,1 % versus 12,8 %). Právě sociální sítě tak mohou být zdrojem, na kterém mohou čtenáři AC24 konzumovat články, které lze považovat za příklad žádoucího výkladu světa dle Kremlu, aniž by o tom ovšem transparentně věděli.
Zdroj jako AC24 může být pro některé čtenáře důvěryhodnějším zdrojem než ruské státní médium Sputnik, což lze ilustrovat na srovnání struktury sdílení identických článků z obou webů na sociálních sítích, konkrétně pak skupinách a stránkách Facebooku.
Na vzorku 20 vybraných článků z období mezi 1. lednem a 6. únorem 2022 bylo prostřednictvím nástroje CrowdTangle zjištěno, že struktura stránek nebo skupin na sociální síti Facebook, které sdílí AC24 nebo Sputnik, stejně jako možný dosah sdílení, se v případě toho samého článku na obou webech liší. Neznamená to automaticky, že by dané články z AC24 musely mít větší čtenost, pravděpodobně se ale dostanou k mírně odlišným publikům. Zatímco v případě Sputniku se typicky jedná o stránku webu samotnou a dále několik dílčích dalších skupin (typicky prokremelské orientace), v případě AC24 se jedná o daleko širší spektrum stránek a skupin. Byly vybrány jak články zachycující domácí dění, tak zahraniční zprávy.
Shrnutí typických skupin a stránek, které sdílí analyzované články (jedná se o skupiny a stránky, ve kterých byly sdíleny aspoň 2 články z daného vzorku):
Články na Sputniku mají v průměru dle CrowdTangle k 9. únoru 2022 dosah 94 103 uživatelů, přetištěné články na AC24 pak 190 264. Střední hodnota je u Sputniku 78 752 uživatelů, u AC24 173 918 uživatelů. Je potřeba poznamenat, že u AC24 se v případě řady těchto kanálů jedná o stránky, které sdílí (téměř) výhradně obsah z AC24. Tezi o tom, že se jejich prostřednictvím může prokremelský obsah dostat k různým publikům, to nicméně nerozporuje, mj. i kvůli odlišným počtům sledujících či členů skupin.
KOMENTÁŘ
Předkládaná analýza ukazuje, že české kvazi-mediální prostředí se aktivně podílí na šíření (pro)kremelských politických názorů, hodnotových postojů i oficiální propagandy, čímž přispívá k polarizaci české společnosti a potenciální radikalizaci její části a rovněž, ať již přímo či nepřímo, napomáhá zájmům a cílům Kremlu i v otázkách, které mohou mít pro ČR významný dopad na vnitropolitickou stabilitu země včetně vnitřní bezpečnosti a pořádku.