Hlas lidu z Twitteru: Jak Sputnik využívá "veřejné mínění" ze sociálních sítí
Z dlouhodobého sledování kvazi-mediálních zdrojů vyplývá, že existují různé metody, jak opticky snižovat legitimitu názorů, které danému kvazi-médiu a jeho zaměření nekonvenují. Jednou z technik je vytváření (často mylného) dojmu, že v daném názoru je daná veřejně aktivní osoba (nejčastěji politik nebo politička) osamocena a mimo většinový názor.
Základní narativní oblouk této techniky je velmi prostý - existuje tu nějaké stanovisko veřejně činné osoby (nejčastěji politiků, ale i dalších osob nebo mainstreamových médií) k tématu, které obvykle nekonvenuje s pohledem žádoucím pro kvazi-mediální web, a tak je konfrontováno s "hlasem lidu", který reprezentují účty na sociálních sítích, zejména Twitteru a Facebooku. Hlas lidu je nicméně různou formou zevšeobecněn, což se projevuje jak v titulku, tak textu samotném.
Jedná se o metodu, kterou v české kvazi-mediální scéně využívá hned několik webů, v tomto článku bude pozornost soustředěna na ruské státní propagandistické médium Sputnik. Ve zkoumaném vzorku vybraném pro účely tohoto článku je obsaženo celkem 15 článků z období mezi 1. a 31. lednem 2022. Jedná se o články z rubriky Česko. Zařazené články stojí na popisu údajného konfliktu mezi veřejně činnou osobou či institucí a "míněním".
Zdroj: cz.sputniknews.com, koláž dle CTHH.
TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ ČLÁNKŮ, OSOBY A OBSAZENÍ
Sputnik si pro články tohoto typu vybírá různá témata, ve zkoumaném vzorku převažují nicméně ta věnovaná zahraniční politice (Ukrajina, EU), kritice vlády ČR a vakcinace proti COVID-19. Vzhledem k tematickému zaměření propagandistického média Sputnik to není nijak překvapivé zjištění. Hlavním cílem "spravedlivého hněvu lidu" jsou pak ve článcích v drtivé většině představitelé a představitelky vlády či stran vládní koalice, nejčastěji pak ministr vnitra V. Rakušan a předsedkyně sněmovny M. Pekarová Adamová, dále premiér P. Fiala, ministryně obrany J. Černochová, předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj I. Bartoš a ministr zahraničí J. Lipavský. V dalších případech se jedná o O. Koláře, P. Novotného, a dále A. Schillerovou a L. Volného, kteří poněkud vybočují z dominantního trendu kritiky vládní politiky. Lze se domnívat, že je Sputnik zařadil proto, aby se bránil před nařčením, že útočí pouze na vládní politiky nebo osoby jim názorově blízké.
Co se týče segmentu "lidu", který konfrontuje veřejně známou osobu, tak ve sledovaném vzorku existuje celá škála jejich označování, stejně jako označování způsobu, jakým se vymezují. Způsob, jakým nakládá Sputnik s "hlasem lidu" ze sociálních sítí, je manipulativní v tom smyslu, že dílčí názory označuje jako reprezentanty široce přijímaného názoru, čímž bez dalšího zkoumání postojů veřejnosti navozuje dojem široce přijímaného stanoviska.
Můžeme to ilustrovat následujícími příklady titulků:
"Konejte věci pro ČR, ne Brusel!" Rakušan odpověděl na útok Babiše a hned narazil na soud veřejnosti"
(12. ledna 2022, zvýrazněno CTHH)
"Hana Horká zemřela svobodná, prohlásil Volný a naštval Čechy. To je debil, vzkazují"
(18. ledna 2022, zvýrazněno CTHH)
"My jsme v pi*i a nemáme na elektřinu. Twitter reaguje na chlubení Adamové a Fialy o pomoci Ukrajině"
(25. ledna 2022, zvýrazněno CTHH)
V textu článků samotných existuje řada způsobů, jakým jsou využívány citace "hlasu lidu" z diskusí na sociálních sítích. Vedle jmenování konkrétních účtů se objevují i obecnější označení jako "uživatel", "lidé", "jiní", "ostatní" apod.
Zdroj: cz.sputniknews.com.
Z hlediska z veřejných zdrojů dohledatelného pozadí citovaných účtů se v tomto konkrétním vzorku nedá jasně identifikovat jednotící charakteristika (včetně možnosti, že se jedná o účelově vytvořené účty). Můžeme pouze konstatovat, že mírně převažují ty účty, které jsou obecně kritické k vládě a jejím představitelům a představitelkám, nicméně není výjimkou, že jsou využity i účty osob, které jinak pro Kreml výhodnému vidění světa neodpovídají. Je nicméně třeba podotknout, že se jedná o omezený vzorek článků.
ZOBRAZENÍ KONFLIKTU
Jak už bylo řečeno výše, zvolená technika stojí na zobrazení konfliktu mezi danou ústřední osobou a "míněním". Charakteristickým znakem je využívání obratů evokujících právě ostrost tohoto konfliktu a jeho intenzitu. V tomto ohledu Sputnik volí až bulvární jazykové prostředky, což logicky může přispívat nejen k prosazování žádoucího náhledu na daný politický konflikt, ale může se jednat i o způsob, jak zvýšit čtenost daných článků. Uvedené charakteristiky můžeme ilustrovat následujícími příklady:
"Laciná osobní exhibice." Bartoš dostal třetí dávku vakcíny a sklízel vlnu skepticismu na Twitteru"
(4. ledna 2022, zvýrazněno CTHH)
"Co to melete? Lipavský se vyjádřil o protestujících v Kazachstánu a na Twitteru už to vřelo"
(11. ledna 2022, zvýrazněno CTHH)
"Novotný patří a vždy patřil do blázince." Řeporyjec dostal naloženo za příspěvek o očkování"
(17. ledna 2022, zvýrazněno CTHH)
Zobrazení konfliktu v titulcích se pak promítá i do textu samotného, který opět, byť na větší ploše, rozehrává již zmíněnou narativní strukturu o "lidové" konfrontaci názoru ústředí osoby. V některých případech jsou prezentovány i hlasy, které s ústředí osobou souhlasí, nicméně ty jsou obvykle v nepoměrné menšině.
SHRNUTÍ:
Sputnik využívá celou řadu propagandistických technik, kterými manipuluje obsah svých článků tak, aby odpovídal pro Kreml žádoucímu pohledu na svět. Jednou z těchto technik je i vyvolávání dojmu širokého "lidového" odporu vůči určitým stanoviskům, typicky politického charakteru. Děje se tak na základě využití několika vybraných hlasů, typicky na sociálních sítích, které jsou nicméně prezentovány jako zástupci obecného názoru, který panuje v české společnosti. Tyto hlasy a intenzita jejich nesouhlasu je pak za využití vhodných, často expresivních, jazykových prostředků uměle zvyšována bez ohledu na reálné rozložení názorů v české společnosti jako celku.