Dva světy
Jak vidí válku na Ukrajině čtenáři českého Sputniku
S ohledem na požadavek Roskomnadzoru vůči ruským internetovým médiím, aby při informování o válce na Ukrajině vycházela pouze z oficiálních zdrojů a následné vyjádření, které návodně uvádí, jakých témat je třeba se vyvarovat, představujeme přehled ukazující charakter medializace na české odnoži ruského státního kanálu Sputnik. Zaměřujeme se v něm na výrazové prostředky (četnost a specifické výrazy), kterými se snaží Sputnik o situaci „informovat“ v souladu se zájmy vedení RF. Pro názornější ukázku, jak se popis konfliktu ruského státního média odlišuje od běžného zpravodajství, jsme přidali srovnání článků referujících o Ukrajině na náhodně vybraném zpravodajském portálu, zařazeném Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky v rámci hodnocení důvěryhodnosti do nejvyšší kategorie „A“, za shodný časový úsek (24. 2. - 13. 3. 2022).
Nejpodstatnější dojem, který si čtenář Sputniku zajímající se o stávající válku na Ukrajině odnáší, je, že žádná válka neprobíhá. Výrazu „válka“ se totiž Sputnik vyhýbá, stejně jako slovům „invaze“ či „útok“. Na Ukrajině se v pojetí Sputniku konají výhradně „vojenské operace“, což je naopak sousloví, které k popisu konfliktu referenční zpravodajský portál nevyužívá (pochopitelně ve prospěch výše uvedených slov „válka“, „invaze“ a „útok“). Vojenské operace patrně souvisí s „vojenskou infrastrukturou“, vůči níž jsou pravděpodobně mířeny „přesné zásahy“ což jsou další nadužívaná slovní spojení v článcích Sputniku. Dále má Sputnik při popisu dění na Ukrajině tendenci nevyužívat slovo „armáda“ (nejspíše z důvodu, že tento výraz implikuje válku) místo kterého nadužívá sousloví „ozbrojené síly“.
V souvislosti s konfliktem též Sputnik často skloňuje výraz „režim“ jímž primárně odkazuje na ukrajinskou vládu. Obdobně se na něm v kategorii nejčastěji detekovaných slov vyskytuje i výraz „junta“ a reference o „válečných zločinech“.
Nejfrekventovanější výrazy v textech na portálu Sputnik, věnovaných tématu Ukrajiny. Období 24. února 2022 – 13. března 2022. Zdroj: CTHH
Diagram 1 znázorňuje poměrové zastoupení 17 nejčastějších konceptů (podstatná jména), které byly identifikovány v kumulovaných korpusech textů české odnože ruského státního kanálu Sputnik zmiňujících termín „Ukrajina“ a jeho odvozeniny. U vybraných entit vztah ukazuje i přídavná jména, která se s nimi pojí nejčastěji.
Nejfrekventovanější výrazy v textech referenčního mainstreamového média, věnovaných tématu Ukrajiny. Období 24. února 2022 – 13. března 2022. Zdroj: CTHH
Diagram 2 znázorňuje poměrové zastoupení 17 nejčastějších konceptů (podstatná jména), které byly identifikovány v kumulovaných korpusech textů náhodně vybraného českého mainstreamového média zmiňujících termín „Ukrajina“ a jeho odvozeniny. U vybraných entit vztah ukazuje i přídavná jména, která se s nimi pojí nejčastěji.
Z hlediska dalších relevantních trendů, lze poukázat na zajímavý fakt týkající se období přesahující rámec analyzovaného časového úseku. Zatímco v referenčním mainstreamovém médiu byla medializace tématu Ukrajiny za poslední rok poměrně stabilní a zaznamenala prudký nárůst až v období bezprostředně předcházejícím ruskému vpádu, na Sputniku lze pozorovat výrazné zvýšení textů zaměřených na téma Ukrajiny již od prosince roku 2021. Zmíněné je v souladu s hypotézou, že si Ruská federace prostřednictvím Sputniku s předstihem kultivovala cílové publikum tak, aby invazi schvalovalo.
Při pominutí dat, která zjevně nesouvisela s obsahem textů (např. v případě Sputniku výraz „aplikace“ související se snahami uvedeného média šířit svůj obsah skrze aplikaci Telegram) a slov, týkajících se určování místa/času, jejichž užití je v informativních textech nezbytné, lze výsledky shrnout následovně: zatímco zastoupení některých výrazů v korpusech textů bylo obdobné (přičemž zároveň platí, že analýza zaměřená na počet slov a základní vztahy mezi nimi některé formy manipulace, kdy je dané slovo používáno v jiném kontextu, neodhalí), u jiných výrazových prostředků byly zaznamenány podstatné rozdíly, jejichž charakter za daných okolností indikuje, že v případě specifického jazyka Sputniku nejde o projev náhody, ale o důsledek záměrné redakční politiky.
Používané výrazy, volené na úkor poskytování vyvážených informací, jednoznačně potvrzují, že český Sputnik drží ohledně války na Ukrajině komunikační linii diktovanou Kremlem a nejde mu primárně o informování čtenářů, nýbrž o jejich manipulaci.