Čínský rozhlas pro zahraničí spadá pod Komunistickou stranu Čínské lidové republiky.  Ze strany USA byl již dříve oficiálně designován jako zahraniční mise čínské vlády a jako čínským státem kontrolované médium ho označil oficiálně i Facebook. Tomu odpovídá i obsah šířený tímto státním médiem, a to jak globálně, tak i vůči českému publiku. V minulosti se česká pobočka Čínského rozhlasu pro zahraničí podílela například na informačních operacích čínského státu namířených na zastření svých aktivit porušujících lidská práva v čínské provincii Sin-ťiangu či na kampani o zvládání koronavirové pandemie v Číně. Nyní šíří prokremelské dezinformace o válce na Ukrajině.

Není to poprvé, kdy postupuje Čínská lidová republika v informační oblasti v souladu s Ruskou federací a jejími zájmy a přebírá i její narativy. Tyto dva státy, konkrétně jejich mediální agentury, spolu uzavřely nejednu smlouvu o vzájemné koordinaci a spolupráci, do čehož nezřídka spadá i sdílení mediálního obsahu. V roce 2018 takto například uzavřela čínská mediální agentura CMG (pod kterou spadá i Čínský rozhlas pro zahraničí) smlouvu o spolupráci a sdílení obsahu s ruským státním propagandistickým médiem Sputnik.

Ačkoliv toto médium svým názvem odkazuje k rozhlasu jako primárnímu zdroji informací, jeho aktivity jsou mnohem širší. Čínský rozhlas pro zahraničí je rozhlasovou stanicí vysílající v 56 jazycích po celém světě a od roku 1968 také v češtině.  Na tuto českou odnož čínského rozhlasu jsou od roku 2003 navázány i webové stránky publikující zprávy k různým tématům v češtině. Mimo to má i vlastní stránku na Facebooku s 1 milionem sledujících, kde v češtině publikuje řadu propagandistických textů a jiných příspěvků. Je otázkou, jaká část z tohoto počtu sledujících jsou organicky získaní fanoušci této stránky. Česká odnož Čínského rozhlasu pro zahraničí deklaruje jako svůj cíl „utužování vzájemného porozumění a přátelství“ mezi čínskými a českými posluchači a čtenáři. Pro tento účel Rozhlas ve snaze vylepšovat obraz Čínské lidové republiky ve svém vysílání či na webu šíří tzv. bílou propagandu, většinou ve formě propagace čínské kultury, jazyka, kuchyně či přírodních krás země. Vedle toho však z Čínské lidové republiky proudí i jiné formy propagandy či řada dezinformací. V souvislosti s válkou na Ukrajině Rozhlas v současné době přejímá a zejména na svém webu šíří i kremelské dezinformační narativy.

Zprávy Rozhlas přebírá z dalších čínských státních médií, buď přímo z čínské mediální agentury CMG nebo například z centrály China Radio International či z reportáží čínské televize CGTN. Rozhlas také kupříkladu přejímá články z čínských Global Times či je na základě pokynů z Pekingu sám tvoří. Rozhlas publikuje články informující o vyjádřeních politických představitelů Čínské lidové republiky či postojích Pekingu obecně, ale nezřídka přejímá i články za západních zdrojů či od jednotlivců, kteří se staví kriticky k Západu. Rozhlas zpravidla publikuje články neutrální, propagandistické nebo ty kritické k USA. Dle však šíří i články, ve kterých se vyskytují názory shodné s výroky Kremlu. V článcích týkajících se války na Ukrajině publikovaných českou pobočkou Čínského rozhlasu pro zahraničí po začátku ruské invaze na Ukrajinu se vyskytuje hned několik takových převládajících témat. Níže nastiňujeme nejvýraznější z nich.

I. OBVIŇOVÁNÍ

Dle Rozhlasu nese primární zodpovědnost za vypuknutí konfliktu na Ukrajině Západ, zejména pak Spojené státy. USA jsou jím dokonce označeny za viníka konfliktu a „iniciátora ukrajinské krize“, který údajně Ruskou federaci vyprovokoval, a ta proto pouze „vrací úder“. V této souvislosti je často opakováno, že Západ/USA „přilévají olej do ohně“ se záměrem, „aby Rusko a Ukrajina pokračovaly v boji“ (například zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde). Je argumentováno, že pokud by USA chtěly, tak válka brzy skončí. Jelikož ale USA údajně chtějí, aby válka na Ukrajině pokračovala, což dle vyjádření Rozhlasu USA dokonce potřebují, tak konflikt nadále trvá.

„Západ, zejména Spojené státy, nese primární odpovědnost za tuto katastrofu. Tváří v tvář rostoucí kritice, Spojené státy, jako iniciátor krize, dělají, že neslyší. Naopak stále přilévají olej do ohně, aby Rusko a Ukrajina pokračovaly v boji.“

- Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí.

Dále je také zmiňován častý argument Kremlu, že válka na Ukrajině byla údajně vyprovokovaná rozšiřováním NATO na východ či že konflikt na Ukrajině je výsledkem „geopolitického potlačování“ zájmů Ruské federace (například zde a zde). Rozšiřování NATO je zde zpodobňováno jako ohrožování Ruské federace. V článku Rozhlasu je takto zmíněno, že „jakákoliv tolerance k přijetí Ukrajiny do NATO ohrozí strategické přežití Ruska“ (například zde).

Dokonce je i zmiňováno, že USA údajně tento konflikt potřebují, aby tak „potlačily“ Ruskou federaci a „podkopaly“ snahu Evropy o strategickou autonomii (například zde). Z tohoto důvodu proto údajně USA vnímají rusko-ukrajinská mírová jednání lhostejně, reagují na ně jako na nevítaný vývoj a dokonce tyto mírové rozhovory cíleně sabotují (například zde).

 „Maření mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou Spojenými státy znovu ukazuje, že USA jsou největší hrozbou pro světový mír a bezpečnost. Pro ty, kdo stojí na špatné straně dějin, bude těžké uniknout trestu dějin. Americký „válečný motor“ by se měl zastavit!“

 - Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí.

II. OSPRAVEDLŇOVÁNÍ

Častou formou ospravedlňování a v důsledku i relativizace ruské invaze na Ukrajinu je šíření kremelského narativu o přítomnosti amerických laboratoří vyvíjejících biologické zbraně na Ukrajině. Rozhlas v tomto duchu opakovaně publikoval články a politická vyjádření upozorňující na údajný vývoj či výzkum zbraní v amerických biologických laboratořích na Ukrajině a opakoval výzvy k vyšetření těchto „biologických vojenských aktivit“ (například zde, zde a zde). V rámci tohoto obsahu bylo upozorňováno na nutnost prověřit aktivity těchto laboratoří a zároveň naznačováno, že USA se údajně snaží zastřít pravdu o povaze těchto laboratoří (například zde, zde, zde, zde a zde). Rozhlas dokonce naznačil, že existuje shoda mezi umístěním těchto amerických biologických laboratoří a místy, ve kterých v minulosti propukly infekčních choroby (například zde).

Rozhlas se snažil na tuto problematiku z pozice „nezávislého pozorovatele“ upozorňovat a opakoval výroky politických představitelů Kremlu, že USA vyvíjely či Pentagon financoval vývoj či výzkum biologických zbraní na Ukrajině (například zde). Někdy se Rozhlas v této argumentaci opíral o vyjádření Kremlu, některé články však zmiňovaly i vyjádření politických představitelů Pekingu osočující USA z vývoje biologických zbraní (například zde). Na vyjádření Kremlu o existenci laboratoří také Rozhlas sám navazuje a argument o vývoji či výzkumu biologických zbraní v amerických laboratořích na Ukrajině tak přímo podporuje (například zde).

Zde je však důležité upozornit, že ač tento narativ o existenci nebezpečných laboratoří údajně vyvíjejících biologické zbraně na Ukrajině vychází z vyjádření Kremlu, která jsou dále šířena kremelskými a prokremelskými médii ve snaze zdiskreditovat politické vedení Ukrajiny, tak Rozhlas ho užívá v jiném kontextu a lze argumentovat, že i s jiným záměrem. Rozhlas tento narativ užívá jednak ve snaze podpořit argumentaci Kremlu snažící se údajným vývojem biologických zbraní ospravedlnit válku na Ukrajině (jedná se tedy opodporu aktivit Ruské federace), jednak ho ale využívá i k znevěrohodnění výzkumných aktivit USA a obecně USA jako spojence (jedná se tedy o výrazný argumentační nástroj kritiky USA).

„Je to všechno opravdu „náhoda“? Jsou tyto infekční nemoci výsledkem biologických vojenských aktivit USA? Bojí se Spojené státy toho, že tyto zločiny budou odhaleny světu, proto vymazaly data? Bojí se, že bude zcela odhalena jejich sobecká tvář nerespektování mezinárodního práva a bezpečnosti lidí na celém světě za účelem udržení hegemonie?“

- Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí.

III. BUDOVÁNÍ DOBRÉHO OBRAZU ČÍNY

Čínská lidová republika se v kontextu války na Ukrajině také výrazně zasazuje o vylepšování svého obrazu a svoji pozici chápe, dle vyjádření Rozhlasu, jako „neutrálně angažovanou“ (například zde). Čínská lidová republika vystupuje v roli aktéra, který se zasazuje za princip svrchovanosti všech zemí a za „zmírnění situace“ a uzavření příměří/zastavení války na Ukrajině a podporuje mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskou federací (například zde, zde a zde). Dle Rozhlasu je nezbytné podporovat mír a Čínská lidová republika vždy usilovala o dosažení příměří a co nejrychlejší ukončení války (například zde).

Dále Rozhlas také upozorňuje, že zatímco se politizuje humanitární pomoc Ukrajině a debatuje se nad řešením, Čínská lidová republika Ukrajině pomáhá a zasílá humanitární pomoc, čímž prosazuje mír (například zde, zde, zde, zde a zde). Opakovaně prohlašuje, že Čínská lidová republika se zavázala podporovat mír. V této argumentaci je však Čínská lidová republika (údajně podporující mír) stavěna do kontrastu s USA jako aktérem, který údajně vyvolává konfrontaci a zasazuje se o pokračování války a eskalaci, protože jsou to právě USA, které poskytují jedné straně konfliktu zbraně a střelivo. Navíc, pozice Číny jako země „uprostřed“, která takto nepodporuje ani jednu stranu konfliktu, je jedinečná, čímž dle Rozhlasu přispívá k mírovému urovnání této „krize“.

Články také argumentují, že USA, které mají z tohoto konfliktu údajně největší prospěch, obviňují Čínskou lidovou republiku z přímého či nepřímého zapojení do války, neboť se tak snaží zbavit své vlastní odpovědnosti za konflikt v podobě zasílání zbraní na Ukrajinu a „narušování strategického životního prostoru Ruska“ (například zde a zde).

„Způsob, jak dosáhnout tohoto urovnání, nespočívá v tom, že se postavíte na jednu stranu a přilijete benzin do ohně.“

- Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí.

Články také reagují na kritiku směřovanou na samotnou Čínskou lidovou republiku. Výrazně se snaží vyvracet informace, že Čínská lidová republika o blížícím se ruském útoku na Ukrajinu věděla či že útok měl být na přání Pekingu zahájen až po ukončení olympiády v Pekingu (například zde). Dle Rozhlasu se jedná o americké pomluvy, neboť tato válka narušuje ekonomické vztahy Čínské lidové republiky s evropskými zeměmi, pročež škodí i samotné Číně (například zde).

IV. RELATIVIZACE

Články Čínského rozhlasu pro zahraničí se dále soustředí na relativizaci jednotlivých faktorů či událostí spojených s válkou na Ukrajině. Častým tématem je zejména kritika západních sankcí a dále snaha o zastírání faktů.

Kritika západních sankcí vůči Ruské federaci

Ve snaze vystupovat jako neutrální země, ale zároveň na straně Ruské federace, se články Rozhlasu soustředí na kritiku západních sankcí uvalených na Ruskou federaci (například zde). Na sankce je často nahlíženo jako na nástroj Západu, kterým se konflikt eskaluje. Sankce jsou tak postaveny do kontrastu ke snaze dosáhnout míru (například zde a zde). Na sankce je dokonce nahlíženo jako na formu porušování lidských práv, neboť mají dopad na nevinné lidi (například zde).

„USA se zaměřují na sankce, protože chtějí potrestat a oslabit Rusko, kterému hluboce nedůvěřují. … Je politováníhodné, že USA berou utrpení ukrajinského lidu jako příležitost prosadit svou vlastní politickou agendu a prohloubit své samoúčelné myšlení studené války.“

- Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí.

Pokud je v článcích Rozhlasu nazíráno na USA jako na viníka konfliktu, tak Ruská federace je vnímána jako země, která byla vyprovokována a která by sankcemi neměla být „přinucena“ k tomu, aby se „podrobila“ (například zde). Rozhlas v tomto případě přejímá článek, který pasuje Ruskou federaci do pozice, ve které by se neměla podrobovat ostatním, protože není viníkem nastalé situace.

USA se dle Rozhlasu zaměřují na sankční politiku jen z důvodu, že chtějí oslabit Ruskou federaci. Specifickou formou tohoto tématu je pak kritika západních sankcí nezávisle na situaci na Ukrajině. Takto jsou například za svou sankční politiku kritizovány USA, Čínský rozhlas v tomto případě k podpoře tohoto argumentu sdílí článek publikovaný v deníku The New York Times (například zde).

Zastírání a zpochybňování faktů

Jednou z forem prokremelské argumentace je také zastírání faktů. Čínský rozhlas pro zahraničí na to navazuje snahou zpochybňovat oficiální události tak, jak o nich referují političtí představitelé Západu či západní média (například zde). Příkladem může být článek, který lze chápat jako snahu Pekingu zpochybnit roli ruských vojáků při masakru civilního obyvatelstva v ukrajinské Buči. Rozhlas zpochybňuje zapojení ruských vojáků v tomto „incidentu v Buči“, když tvrdí (nehledě na existenci faktických důkazů o masakru), že „jakékoli obvinění by mělo být založeno na faktech“ (například zde). Rozhlas v tomto případě dokonce vybízí ke zdrženlivosti obou stran, které mají vyčkat výsledků vyšetřování a nejednat předpojatě.

Rozhlas se také pokusil relativizovat nařčení, že v předvečer války na Ukrajině podnikl Peking kybernetický útok proti Ukrajině. Toto tvrzení označil za fámu a opět ho obrátil v kritiku USA, které, dle Pekingu, obvykle podnikají právě takovéto kybernetické útoky. Za lež Rozhlas označil i tvrzení, že Čínská lidová republika věděla o ruském útoku na Ukrajinu předem (viz výše) či že by mohla poskytnout Ruské federaci vojenskou či ekonomickou pomoc (například zde).

Rozhlas také publikoval části rozhovoru s mluvčím čínského ministerstva zahraničí Wangem Wen-pinem, který prohlásil, že USA a NATO se dopustily zločinů a nemají tak právo soudit či obviňovat Ruskou federaci z invaze na Ukrajinu (například zde). V tomto případě je zmiňováno zejména bombardování Jugoslávie, což je také častý argument Kremlu a prokremelských médií, která používají tuto manipulativní techniku „whataboutismu“ k potlačení kritických argumentů.

KOMENTÁŘ

Prostřednictvím Čínského rozhlasu pro zahraničí oslovuje Čínská lidová republika i české občany. Činí tak propracovanou propagandou, která se může na první pohled zdát pro českého čtenáře málo přístupná, na druhou stranu se však i v tomto snažení skrývá výrazné informační působení, které je potřeba brát v potaz.

Čínský rozhlas pro zahraničí vedle publikace vlastních témat přejímá a podporuje i propagandu a dezinformace Kremlu a na výše nastíněných tématech lze pozorovat, jak s nimi aktivně pracuje. Téma biologických laboratoří pro výrobu zbraní je například aktivně užíváno v rámci kritiky USA, spíše než pro diskreditaci Ukrajiny, jak to zpravidla činí právě Kreml. Za povšimnutí stojí i užití a přebírání dalších témat, na která jsou Rozhlasem napasované vlastní tvrzení čínské propagandy.