Vynucená izolace odkázala miliony lidí do domácí sféry, čímž ještě více posílila roli, kterou hrají sociální sítě a média v získávání informací. Zároveň také společně se vznikem krizové situace došlo k nárůstu škodlivého obsahu, který se prostřednictvím sítí šířil, jako i celkovému zahlcení informačního prostoru zprávami o pandemii a jejích dopadech (WHO v této souvislosti hovoří o tzv. infodemii - cirkulaci nadměrného množství mnohdy ne zcela důvěryhodných informací, v jejímž důsledku je obtížné identifikovat spolehlivé zdroje a zorientovat se ve složitém a neznámém tématu).

Kromě zásadních, avšak díky své abstrakci často obtížněji uchopitelných, dlouhodobých negativních dopadů šíření dezinformací na demokratické společnosti se projevily také jejich potenciální okamžité důsledky zásadně ohrožující zdraví a bezpečnost osob. Koronavirová krize byla na sociálních sítích doprovázena šířením nebezpečných hoaxů, zavádějících zdravotních doporučení, divokých konspiračních teorií, projevů nenávisti, ale také kyberkriminalitou či spotřebitelskými podvody (přehled dezinformačních narativů nejčastěji šířených v souvislosti s pandemií v ČR zveřejnilo CTHH na svých stránkách). Situace byla dále komplikována aktivitami některých státních aktérů, zejm. RF a ČLR, kteří se zapojili do cílených vlivových operací a dezinformačních kampaní se záměrem podkopat demokratickou diskusi, zhoršit společenskou polarizaci a v kontextu pandemie naopak posílit své vlastní postavení.

Stabilizace informačního prostředí sociálních sítí, společně se současným posílením transparentnosti jejich fungování, se tedy i nadále jeví jako zásadní. Jejich role je klíčová nikoli pouze v efektivní reakci na samotné dezinformace, ale především již ve zcela zásadní fázi komplexního posouzení a vyhodnocení hrozeb, kterým čelíme, což je v současnosti z důvodu značné uzavřenosti platforem, k jejichž datům lze, pokud vůbec, získat přístup pouze velmi obtížně, téměř nemožné. Od začátku krize v roce 2020 tedy EK jednala s představiteli hlavních sociálních sítí za účelem plné implementace samoregulačního Evropského kodexu zásad boje proti šíření dezinformací (dále jen Kodex) – souboru opatření, k jejichž přijetí a dodržování se platformy zavázaly již v roce 2018. Samy sociální sítě pak během krize prezentovaly řadu opatření, prostřednictvím kterých se snaží vliv dezinformací a dalšího škodlivého obsahu (zejm. souvisejícího s COVID-19) potlačit. Jednalo se zejména o

• podporu, resp. zprostředkování fakticky přesných a oficiálními autoritami zaštítěných informací o pandemii co největšímu množství uživatelů (mj. bez toho aniž by uživatelé tyto informace sami cíleně vyhledávali - např. prostřednictvím informačních či pop-up panelů s odkazy na oficiální zdroje na klíčových informačních uzlech),
• znevýhodňování nedůvěryhodného či přímo dezinformačního obsahu (např. prostřednictvím jeho upozadění v rámci vyhledaných výsledků),
• posílení a rozšíření fact-checkingových aktivit (např. Facebook v předchozích měsících zahájil v ČR spolupráci na ověřování obsahu s AFP a následně i serverem Demagog.cz),
• odstraňování obsahu, který by mohl vést k poškození zdraví či ohrožení bezpečnosti (např. Twitter mj. v souvislosti s dezinformacemi šířenými o 5G sítích zavedl nové opatření, na základě kterého odstraňuje tweety se „zavádějícím či neověřeným obsahem, které by mohly někoho přimět ke škodlivým a závadným aktivitám“).
   

Dle Společného sdělení Komise Tackling COVID-19 disinformation – Getting the facts right z 10. června 2020, které se zaměřuje na okamžitou reakci na dezinformace týkající se koronavirové pandemie, však tyto aktivity nebyly zcela dostatečné. Naplňování vlastních závazků platforem z Kodexu je stále obtížně hodnotitelné, protože samotné prostředí není natolik transparentní, aby umožnilo platformami údajně přijatá opatření ověřit a vyhodnotit jejich efekt. Komplexní vyhodnocení Kodexu s navrhovanou cestou vpřed mělo být k dispozici již na začátku tohoto roku, doposud však byly zveřejněny pouze dílčí (a k platformám značně kritické) hodnotící vstupy nezávislých institucí (ERGA či VVA).

V aktuálně zveřejněném Sdělení tak EK informuje o úmyslu zavést několik opatření, vč. „agilního programu monitorování a podávání zpráv“ (podrobněji viz box). Tento záběr by měl být, alespoň co se dezinformací souvisejících s COVID-19 týká, rozšířen i na další platformy, které mezi signatáři Kodexu dosud chybí, jako např. WhatsApp či TikTok. Monitoring a reporting přijatých opatření ze strany platforem byl však součástí Kodexu již od jeho vzniku, aniž by došlo k faktickému zlepšení stavu (ať už v oblasti možností objektivního a nezávislého zhodnocení postupu platforem či komplexního vyhodnocení jejich informačního prostředí a tím zhodnocení rozsahu samotného problému dezinformací, které jsou jejich prostřednictvím šířeny). Je tedy otázkou, nakolik aktuálně navrhovaná opatření přinesou zlepšení, o to více, pokud se má jednat především (či pouze?) o dezinformace související s COVID-19. Ze strany řady zainteresovaných aktérů - ať už z řad zástupců relevantních institucí členských států, evropských institucí či občanské společnosti, dlouhodobě zaznívá konstruktivní kritika dosavadního postupu EU, v rámci kterého je boj proti dezinformacím zcela závislý na dobré vůli samotných sociálních sítí.

Další významné milníky v určování evropské politiky v boji proti dezinformacím na sociálních sítích lze očekávat po zveřejnění komplexního vyhodnocení Kodexu (s neznámým datem), jako i komisařkou Jourovou připravovaného European Democracy Action Plan (s veřejnými konzultacemi v srpnu a září očekávaný na konci roku 2020). Významným nástrojem se do budoucna může stát též připravovaný Digital Services Act, jehož veřejné konzultace byly zahájeny na začátku června 2020.


****************************************************
 

K jakým oblastem se vztahuje Evropský kodex zásad boje proti šíření dezinformací:

• Posílení transparentnosti zadávání a šíření politické reklamy i tzv. issue-based advertising (např. jasné označení reklamy, dostupné informace o tom, kdo ji zadává, jaké na ni byly vynaloženy prostředky či na koho cílí).
• Narušení příjmů z reklamy účtům a webovým stránkám, které šíří dezinformace.
• Zpřístupnění některých informací o fungování klíčových algoritmů upravujících zobrazování obsahu uživatelům (lepší přístup k datům pro monitoring dezinformací a výzkum jejich šíření).
• Odstraňování aktivních prokazatelně falešných účtů (často bývají využívány k šíření dezinformací).
• Zprůhlednění identifikace automatizovaných účtů, tzv. botů (např. způsobem, který by znemožňoval zaměnit jejich aktivity s aktivitou reálných uživatelů).
• Spolupráce se sítí nezávislých ověřovatelů faktů (tzv. „fact checkers“), která posílí schopnost odhalovat a vyvracet nepravdivá prohlášení.
• Snazší nahlašování dezinformací (uživateli) a přístup k různým zpravodajským zdrojům při současném zlepšení viditelnosti důvěryhodného (ověřeného) obsahu.

Další opatření navrhovaná v současném Společném sdělení Komise:

• Měsíční reporting týkající se nástrojů a iniciativ přijatých platformami v souvislosti s dezinformacemi spojenými s COVID-19 za účelem:
  • zvýhodňování a přednostního zobrazování faktického a ověřeného obsahu,
  • posilování povědomí uživatelů o dezinformacích, vč. jejich fact-checkingu,
  • nahlašování zjištěné manipulace (např. použití botů) a vlivových operací, vč. spolupráce s členskými státy za účelem jejich vyhodnocení a atribuce,
  • omezení reklamy spojené s dezinformacemi týkajícími se COVID-19, vč. omezení reklamy na webech třetích stran, které zveřejňují takové dezinformace.
• Rozšíření a posílení spolupráce platforem s fact-checkingovými projekty v rámci všech členských států i států EU sousedství.
• Vytvoření rámce, na základě kterého budou platformy zpřístupňovat data výzkumníkům za účelem zlepšení detekce a analýzy dezinformací.