Česko krotí hybridy i vlastní démony
V čem představuje Národní strategie čelení hybridnímu působení posun nejen v oblasti formulace obsahu národní politiky
Dne 19. dubna 2021 schválila vláda Národní strategii pro čelení hybridnímu působení. Hlavní cíle dokumentu jsou stručně a uceleně shrnuty v tiskové zprávě na stránkách Ministerstva obrany. Jsou jimi: 1) posílit odolnost české společnosti, českého státu a kritické infrastruktury, 2) nastavit systémový a celostní přístup v rámci celého státu a 3) vybudovat schopnost adekvátní a včasné reakce. Materiál přitom vychází z předpokladu, že ČR musí reagovat na zhoršující se bezpečnostní prostředí a aktéry, kteří využívají zranitelností demokratické společnosti. Na Strategii naváže akční plán.
Více prostoru bychom v tomto textu chtěli věnovat okolnostem, které vedly ke vzniku Strategie, a tomu, co vypovídá o pětiletém vývoji od schválení Auditu národní bezpečnosti. Právě Audit totiž poprvé formuloval konkrétní požadavky pro tvorbu politiky v oblasti boje proti hybridnímu působení – nejen z hlediska tvorby obsahu, ale také z hlediska procesu jejího vzniku a její veřejné prezentace. Strategie na tento odkaz navazuje ve všech zmíněných ohledech.
PROCES: EXPERTNÍ KOORDINACE
Proces, který vedl ke vzniku Strategie, představuje důležitý milník na cestě k větší koordinaci národní bezpečnostní politiky. Ministerstvo obrany, jako gestor úkolu uloženého Akčním plánem Auditu národní bezpečnosti vytvořit strategii čelení hybridnímu působení, vytvořilo neformální pracovní skupinu složenou ze zástupců všech relevantních institucí, tedy Úřadu vlády, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, všech tří zpravodajských služeb, Armády ČR a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Skupina pak během několika osobních jednání v létě 2020 postupně formulovala znění dokumentu, přičemž se vyznačovala rovnostářským přístupem a proaktivní a otevřenou diskusí všech zúčastněných. Výsledná Strategie je tak nejen kvalitním výstupem vhodně nastavujícím budoucí směřování ČR v důležité oblasti, ale těší se také širokému odbornému „ownershipu“ daleko přesahujícímu konsensuální výsledek formálního připomínkového řízení.
Tento proces nevznikl sám od sebe. Podpořily jej několikaleté snahy o koordinaci politiky boje proti hybridnímu působení a postupná tvorba vzájemně propojené komunity věcných odborníků napříč státní správou. Svůj podíl na tom má ustavení a fungování Odborné pracovní skupiny pro hybridní hrozby při Úřadu vlády, taktéž jako neformální koordinace Ministerstva obrany, Ministertva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra v oblasti činnosti horizontální pracovní skupiny pro posilování odolnosti a boji proti hybridním hrozbám Rady EU (ang. Horizontal Working Party on Enhancing Resilience and Countering Hybrid Threats, HWP ERCHT), stejně tak jako četné společné semináře, workshopy a v neposlední řadě tvorba společného znalostního základu. Podobnou a neméně vzácnou zkušeností byly počátky kampaně #WeAreNATO, kterou v roce 2018 zastřešilo Ministerstvo zahraničních věcí a do které byly zapojeny Ministerstvo obrany, Úřad vlády a Ministerstvo vnitra.
PREZENTACE: PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP
Dalším milníkem je proaktivní přístup k veřejné prezentaci Strategie. Ministerstvo obrany učinilo několik kroků, kterými za minimálních nákladů a za využití veřejně dostupných obrazových materiálů podpořilo jednotnou, srozumitelnou a cílenou komunikaci dokumentu tak, aby bylo v české společnosti vytvořeno „povědomí, že hybridní působení se stalo součástí každodenního života a že Česká republika mu bude aktivně čelit“. Tato symbióza byla vidět zejména na Twitteru, kde koordinovaně tweetovali a amplifikovali obsah navzájem účty ministra obrany, náměstka ministra obrany pro řízení Sekce obranné politiky a strategií, Ministerstva obrany a Velitelství kybernetických sil a informačních operací AČR. Využívány byly přitom aktuální události, aby byla Strategie vsazována do kontextu a podtrhována důležitost boje proti hybridnímu působení. K amplifikaci příspěvků se přidalo i Ministerstvo vnitra (CTHH).
KUDY DÁL? KOORDINOVANÁ POLITIKA NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI
Národní strategie čelení hybridnímu působení je úspěšným příkladem dokumentu, který vznikl a byl prezentován koordinovaně, a který je nadresortní svým obsahem, svým vznikem i svou povahou, ačkoliv byl formálně předložen a zůstává v gesci Ministerstva obrany. Bude to ale stačit i v budoucnu? Když vezmeme v potaz vývoj bezpečnostní politiky směrem k větší komplexitě a provázanosti, a to i s tématy na první pohled s bezpečností nesouvisejícími (např. zdravotnictví, energetika), musíme uznat, že v určité fázi vyvstává potřeba koordinace na centrální úrovni – v samotném přístupu k pojetí, formulaci a implementaci bezpečnostní politiky (či politiky národní bezpečnosti). To ostatně odráží aktuální bezpečnostní strategie dvou zemí, které v mnohém slouží ČR jako inspirace – Spojených států amerických a Spojeného království. Obě země nyní přistupují k národní bezpečnosti jako ke všeobjímajícímu konceptu, který je úzce provázán např. s otázkami sociální inkluze, ekonomické prosperity, zdravotní péče či klimatických změn.
I ČR by se měla začít věnovat národní bezpečnosti v celé její komplexitě. S větší mírou koordinace počítá i zmíněná Strategie a vyžadovat ji bude i tvorba na ni navazujícího Akčního plánu.