Ve dnech 5. a 6. května přicestovala na oficiální návštěvu Senátu přicestovala rumunská delegace, kterou vedl předseda Senátu Rumunska Mircea Geoană. Ve Rumunské senátory nejprve přijal předseda Senátu Milan Štěch. Na jednání se hovořilo zejména o tématech spojených s Evropskou unií. Podle předsedy českého Senátu je třeba užší spolupráce obou národních parlamentů při přípravě evropských norem a koordinace postupů zemí střední a východní Evropy, například při unijní politice soudržnosti. Oba politici jednali také o evropské společné a zahraniční bezpečnostní politice a o současných ekonomických otázkách. M. Geoană připomenul, že v Rumunsku působí přes pět set českých firem a vzájemná obchodní bilance by letos mohla dosáhnout dvou miliard eur. Rumunská delegace jednala také se členy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Výboru pro záležitosti Evropské unie a se senátory Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Během své návštěvy České republiky se M. Geoană setkal rovněž s prezidentem republiky Václavem Klausem, předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou, předsedou vlády Petrem Nečasem, 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem a dalšími představiteli českého politického života.

 

U příležitosti šedesátého výročí zahájení vysílání Rádia Svobodná Evropa do Československa, které se odehrálo v Mnichově 1. května 1951, byla v Senátu uspořádána mezinárodní konference s názvem Svobodně! Konferenci doprovodila stejnojmenná výstava ve Valdštejnské zahradě, která byla stejně jako konference realizována pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky. Konferenci připravil Český rozhlas, Senát Parlamentu České republiky, Filozofická fakulta UK a Ústav pro studium totalitních režimů. V úvodním vystoupení P. Sobotka hovořil o tom, jaký význam mělo toto svobodné vysílání pro většinu našich občanů. „Svobodné Evropě vděčíme za mnoho, především, že většina z nás jejím poslechem nesla v sobě alespoň malý plamínek naděje a nenechala se zcela vylisovat do tvaru, který si z nás přáli mít naši komunisté a jejich kremelští nadřízení,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka. Hovořil také tom, že Rádiu Svobodná Evropa bylo oficiálně přezdíváno „štvavá vysílačka“. „Soudruzi zpravidla nepoužívali termín „lživá vysílačka“. Ona je tato radiostanice totiž opravdu především až do nepříčetnosti „štvala“ – hlavně záplavou pravdivých zpráv, které se jinak nám ve světě takzvané lidové demokracie a později reálného socialismu nedostávalo,“ dodal 1. místopředseda Senátu.

 

Na konferenci vystoupil rovněž předseda vlády České republiky Petr Nečas a předsedkyně vlády Slovenské republiky Iveta Radičová. Oba ve svých projevech zdůraznili nezastupitelnost Svobodné Evropy nejen v době studené války, pozdější normalizace a při pádu komunismu, ale i při formování nové české i slovenské postkomunistické žurnalistiky. Podle Petra Nečase vysílání tohoto rádia sehrálo roli beranidla, které zbořilo informační zdi komunistického režimu. I. Radičová uvedla, že vysílání tohoto svobodného média by svůj význam mělo i dnes, kdy postkomunistickou část Evropy ohrožují korupce a skandály. „Možná bychom Rádio Svobodná Evropa opět opotřebovali. Možná by umělo rychleji, pravdivěji, přesněji a objektivněji pojmenovat příčiny, a ne plavat po povrchu skandálních titulků. Jsem si jistá, že redaktoři Svobodky by v odkrývání korupce udělali kus dobré práce, jako to dokázali v časech svého působení,“ řekla mimo jiné I. Radičová. V úvodním bloku vystoupili také John O´Sullivan, viceprezident RSE/RS a Peter Duhan, prozatímní ředitel Českého rozhlasu. Doprovodná výstava dobových dokumentů a fotografií o práci a životě ve Svobodné Evropě, která se koná ve Valdštejnské zahradě, je pro veřejnost zdarma přístupna denně do 17. června.