Bytová správa ministerstva vnitra  


 

Hlavní menu

 

 

Z jednání schůze vlády České republiky dne 20. února 2009

Vláda se tentokrát, vzhledem k probíhající schůzi, sešla v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Na své schůzi se mimo jiné zabývala Návrhem na uvolnění mimořádných finančních prostředků na humanitární pomoc České republiky pro Gazu, který předložil ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Hlavním záměrem je, aby se ČR jako stávající předsednická země EU i nadále výrazně podílela na účinné humanitární pomoci Gaze, která je postižena rozsáhlou humanitární krizí v souvislosti s lednovým ozbrojeným konfliktem i s přetrvávající blokádou. To by ČR měla potvrdit příslibem humanitární pomoci na donorské konferenci v Káhiře. ČR se od počátku svého předsednictví významně podílí na řešení politické i humanitární krize v oblasti. Spolu s L. Michalem, členem Evropské komise zodpovědným za rozvojovou a humanitární pomoc, zaslal ministr zahraničí nejvyšším izraelským představitelům výzvu k celkovému zlepšení humanitární situace v Gaze, zejména k vytvoření podmínek pro pravidelný a plný přísun humanitárních dodávek do oblasti přes izraelsko-palestinské hraniční přechody. Po dosažení příměří vyslal ministr zahraničních věcí do oblasti expertní tým s cílem prvního zmapování škod a koordinace s mezinárodními aktéry, (zejména OSN), při celkovém vyhodnocování potřeb obnovy. Počátkem února 2009 publikovala OSN humanitární výzvu, která identifikovala akutní humanitární potřeby Gazy ve výši 613 mil. USD. Do výzvy se svými projekty kromě agentur OSN zapojily také desítky nevládních organizací. Zahrnuty jsou sektory zemědělství, zdravotnictví, výživy, vzdělávání, podpory zaměstnanosti, obnovy příbytků, ochrany a psychosociální rehabilitace, zajišťování pitné vody a čištění odpadních vod, odminování a odvozu sutin. V humanitární výzvě se konstatuje, že zatím nejsou vytvořeny podmínky pro trvalou obnovu a rozvoj, nýbrž nadále přetrvává urgentní potřeba akutní humanitární pomoci pro zajištění základních životních potřeb obyvatel Gazy. Humanitární výzva OSN bude základním dokumentem pro jednání humanitární donorské konference, která na ministerské úrovni proběhne 2. března 2009 v Káhiře. Česká republika pořádání této konference kosponzoruje. Právě na ní bude ohlášena humanitární pomoc ČR ve výši 10 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že příměří je dosud křehké a přístup humanitární pomoci i pracovníků do oblasti nadále obtížný, je třeba další humanitární pomoc směrovat prostřednictvím organizací, které v oblasti dlouhodobě působí, především do vitálních potřeb (obnova kanalizace, čističek odpadních vod, školních a zdravotních zařízení).
 
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman předložil na jednání vlády Zprávu o průběhu a výsledcích 2. zasedání Smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci mezi Českou republikou a Republikou Srbsko. Výbor byl ustaven a svou činnost vyvíjí na základě dohody mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory o ekonomické spolupráci, jež byla podepsána v Praze dne 20. července 2005. Jakkoli srbská strana citlivě vnímá uznání samostatnosti Kosova Českou republikou, nepovažuje tuto otázku za překážku dalšího rozvoje vzájemně výhodných hospodářských vztahů. Naopak má zájem o širší zapojení českých subjektů do procesu modernizace domácí ekonomiky. Zasedání Výboru proběhlo ve věcné a konstruktivní atmosféře a přineslo významný posun, pokud jde o investiční a obchodní aktivity českých podniků v řadě sektorů srbské ekonomiky, zejména v energetice, dopravní infrastruktuře, městské hromadné dopravě, vodním hospodářství a životním prostředí. Otevřel se prostor pro významnější účast českých firem na projektech financovaných z prostředků EU. Výbor přinesl významný posun v otázce clearingového dluhu Republiky Srbsko vůči ČR z dob bývalé SFRJ a také ve věci renegociace dvoustranných dohod v oblastech ochrany investic a zamezení dvojímu zdanění. Z české strany byla zopakována podpora evropskému směřování Republiky Srbsko (včetně možnosti získání kandidátského statusu v roce 2009), a to i z titulu českého předsednictví v Radě EU v prvním pololetí 2009.
 
Dále byla vláda informována ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergrem O humanitární pomoci poskytnuté Českou republikou do zahraniční v roce 2008. Poskytování humanitární pomoci se řídí základními mezinárodními humanitárními principy lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti. Cílem humanitární pomoci je zamezit ztrátám na životech a zmírnit lidské utrpení obyvatelstva zasaženého přírodní či lidmi způsobenou katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem. Dále jde též o pomoc poskytovanou zemím a regionům, které se nacházejí v komplexní a dlouhodobé humanitární krizi. V posledních letech roste také důraz na prevenci mimořádných událostí a přecházení jejich následkům. Všechna tato hlediska se v humanitární pomoci poskytnuté Českou republikou do zahraničí v roce 2008 promítla. Na počátku roku a v létě převažovala jednorázová pomoc zemím postiženým přírodní katastrofou (mrazy v Číně a Tádžikistánu, záplavy v jihovýchodní Evropě, sucho v Etiopii, cyklón v Barmě, hurikán v Karibiku), která zčásti zahrnovala také aspekt prevence (protipovodňová opatření na Ukrajině a v Moldavsku). Na jaře a na podzim dominovala pomoc směrovaná do komplexních a dlouhodobých humanitárních krizí, se zaměřením na zmírnění dopadu potravinové krize zejména v Africe (Senegal, Zimbabwe, Demokratická republika Kongo). Bezprostřední důsledky násilných konfliktů zmírňovala pomoc poskytnutá do Keni, Súdánu, DR Kongo a Gruzie. Také některé z komplexních krizí, na jejichž zvládání přispěla humanitární pomoc České republiky, zahrnovaly aspekt vojenského konfliktu (Afghánistán, Irák, země Afrického rohu). Celkově bylo navrženo a schváleno rozdělení celého rozpočtu ve výši 75 mil. Kč určeného na humanitární pomoc České republiky do zahraniční v roce 2008. Vzhledem k bezpečnostní situaci i pozdnímu zahájení činnosti civilní části Provinčního rekonstrukčního týmu se však nepodařilo vyčerpat prostředky přiznané na projekty v afghánské provincii Lógar. Mírné nedočerpání vykazují také položky schválené pro poskytnutí materiální pomoci do několika zemí, zde jde převážně jen o výkyvy v cenách a kursech měn. Výší a způsobem poskytování humanitární pomoci si ČR i v roce 2008 udržela přední místo mezi tzv. malými a novými donory a v rámci svých možností přispěla ke zmírňování dopadů jednorázových i dlouhodobých humanitárních krizí ve světě.
 
Ministr zemědělství Petr Gandalovič předložil na jednání vlády Informaci o průběhu a výsledcích mimořádného 35. zasedání Konference Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) v Římě. Toto mimořádné zasedání Konference proběhlo především za účelem schválení Okamžitého akčního plánu reformy FAO na roky 2009 – 2011, který je výsledkem společné práce členských států a managementu FAO v rámci Výboru konference pro závěry z nezávislé vnější evaluace. Tématem zasedání byla mimo jiné diskuze o potravinovém zabezpečení ve světě, tedy pokračování Konference na vysoké úrovni o celosvětovém zabezpečení potravin: výzvy klimatických změn a bioenergií, konané v Římě počátkem června 2008. V tomto bloku vystoupil generální ředitel FAO J. Diouf s návrhem na vytvoření globální sítě 400 – 500 expertů za účelem řešení problému zabezpečení potravin ve světě a oznámil zájem uspořádat Světový potravinový summit v první polovině roku 2009. Tento summit by měl podpořit změnu systému řízení světového potravinového zabezpečení a napomoci zrovnoprávnění a uvolnění trhu zemědělským producentům rozvojových zemí. Tato událost má také přinést 30 mld. USD/ročně, které budou investovány do zvýšení produkce potravin v rozvojových zemích pomocí rozvoje infrastruktury a zlepšení produktivity.
 
text -rr-


Odbor územní veřejné správy, redakce čtrnáctideníku Veřejná správa, 27.2.2009

vytisknout  e-mailem