Ministr zemědělství Jakub Šebesta předložil na jednání vlády Návrh nařízení vlády o stanovení druhů krajinných prvků, který vláda schválila. V rozsáhlých oblastech s kvalitní ornou půdou často absentují krajinné prvky v důsledku změn v zemědělství ve 2. pol. 20 století. V tomto období docházelo k masivnímu rozorávání mezí, pozemky byly scelovány, byly ničeny aleje v zájmu obhospodařování větších ploch a intenzifikace zemědělství. V České republice je v současné době erozí ohroženo více než 60% zemědělských ploch. Zemědělská půda bez krajinných prvků je nejenom náchylnější k erozi, ale i krajina, ve které zemědělský podnik hospodaří je méně stabilní. Hospodaření v těchto oblastech je stále obtížnější, vysoké výnosy jsou možné jen za stále vyšších investičních vstupů. Při přívalových deštích či při jarním tání sněhu dochází ke splachování ornice, vzniku erozních rýh a k dalšímu snižování kvality a hodnoty půdy. Absence krajinných prvků má vliv i na estetické vnímání krajiny. Je rozdíl mezi krajinou s množstvím mezí, liniové zeleně, remízků a střídajících se polí, luk a pastvin a krajinou, kde krajinné prvky chybí nebo jsou jen slabě zastoupeny. Ke krajině s krajinnými prvky se snadněji vytváří pouto farmářů, hospodaření je většinou v souladu s přírodou a krajina je stabilní. Krajinné prvky jsou historicky vzniklé přírodní nebo uměle vytvořené útvary, které mají alespoň částečnou společnou hranici se zemědělskou půdou. Charakterem vegetace se liší od zemědělských plodin pěstovaných na zemědělské půdě a svým specifickým rázem a velikostí od okolní krajiny. Dotváří krajinný rámec, plní agroenvironmentální funkci a zemědělskou činnost prostorově ovlivňují. Krajinné prvky jsou předmětem společenského, právem chráněného zájmu k jejich zachování v původním stavu, bez nežádoucích vlivů zemědělské výroby. Pro zlepšení úrovně ochrany krajinných prvků je nezbytné stanovit základní parametry, podle kterých budou evidovány v databázi evidence využití půdy podle uživatelských vztahů a právně chráněny. Ekonomickými nástroji je pak možné ochranu stimulovat a zvýšit její účinnost.

 

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský předložil na schůzi vlády Návrh novely nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účel a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování.  Hlavním důvodem navržených dílčích změn v nařízení vlády jsou dlouhodobé požadavky dotčených obcí navýšit příspěvek a inflace od doby, kdy bylo provedeno poslední navýšení příspěvku tj. v roce 2005. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhodnotilo požadavky jako oprávněné. Navržené změny jsou výsledkem přehodnocení současné stavu s ohledem na důležitost nakládání s radioaktivními odpady. Zatímco pravidla poskytování příspěvku zůstávají stejná, dochází pouze ke změně výše ročního příspěvku. Původní výše příspěvku 1 500 000,- Kč se navrhuje zvýšit na 3 000 000,- Kč ročně. Příspěvek je vyplácen obcím, na jejichž katastrálním území se nacházejí úložiště radioaktivních opadů. Jde o již existující úložiště Bratrství v obci Jáchymov, úložiště v jaderné elektrárně Dukovany v obci Rouchovany a úložiště Richard v obci Litoměřice. Příspěvek je vyplácen z jaderného účtu prostřednictvím vládou schváleného rozpočtu Správy úložišť radioaktivních odpadů na příslušný rok. Obce využívají příspěvky především na veřejně prospěšné činnosti a investice zaměřené na zlepšování infrastruktury a životního prostředí. O využití příspěvků jsou povinny informovat Správu úložišť radioaktivních odpadů. Zvýšení příspěvku může taktéž dát pozitivní signál obcím nacházejícím se na územích předběžně vytipovaných k vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Stát si je vědom důležitosti nakládání s radioaktivními odpady a případné nevýhody vyplývající z umístění úložišť radioaktivních odpadů bude kompenzo-vat tímto způsobem.

 

Vláda dále projednala Dokumentaci programu č. 127 410 Výstavba pražského metra, kterou předložil ministr dopravy Gustáv Slamečka. Prodloužení trasy A metra severozápadním směrem je vedeno snahou o celkové zlepšení kvality dopravní obsluhy tohoto sektoru města kapacitní kolejovou dopravou systému městské veřejné dopravy, která se projeví mj. v možnostech vymístění a celkové redukce počtu km najetých autobusovými spoji v daném segmentu Prahy. V kombinaci s dosud sledovaným železničním spojením je sledována možnost dosažení strukturálního přestupního terminálu v oblasti Dlouhá Míle a Letiště Ruzyně novou stopou, která se z hlediska vlastního průběhu nedotýká zájmů železnice stabilizovaných v platném Územním plánu hl. m. Prahy. Současně je sledován záměr přesunutí současného koncového bodu trasy metra A ze stanice Dejvická do vhodnější, urbanisticky méně exponované lokality směrem k okraji města. Toto prodloužení je v současné době stabilizováno v rozsahu stávající trasy A. Předmětem tohoto programu je trasa V.A, prodloužení trasy metra A ze stanice Dejvická severozápadním směrem přes stanice Červený vrch, Veleslavín a Petřiny do stanice Motol s výhledovým  pokračováním až na Letiště Ruzyně. Trasa V.A je tedy první etapou pro úplné splnění výše uvedených cílů a přinese podstatné zlepšení dopravní obslužnosti území severozápadního sektoru Prahy kvalitním, kapacitním, spolehlivým, bezpečným a pohodlným dopravním prostředkem nezávislým na povrchové dopravě.  

 

text -rr-