Jedním z úvodních bodů jednání schůze vlády byl Návrh novely zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, který předložil ministr zemědělství Petr Gandalovič. Cílem novely je v rámci první fáze transformace Pozemkového fondu České republiky, kterou je změna řízení, nahradit princip kolektivního rozhodování principem monokratickým, reprezentovaným ředitelem s jasně stanovenými pravomocemi a odpovědností a zároveň připravit rozšíření kompetence dozorčí rady se zachováním kontrolní funkce Poslanecké sněmovny, což výrazně přispěje k rychlejšímu a průhlednějšímu způsobu řízení Pozemkového fondu. Dále je nutno přizpůsobit vnitřní organizační strukturu Pozemkového fondu a počet jeho zaměstnanců objemu spravovaného majetku tak, aby došlo k celkovému zefektivnění řídícího procesu a úsporám mzdových a cestovních nákladů. Vymezením rozsahu nezbytné rezervy státní půdy především pro veřejně prospěšné stavby, jakými jsou např. suché nádrže sloužící k akumulaci povrchových vod a ochranných protipovodňových staveb, by se měl vyřešit mnohaletý problém, který nastává v zátopových oblastech při povodních a škod z toho plynoucích. Vymezením rozsahu nezbytné půdy pro Ministerstvo dopravy na dopravní stavby a pro Ministerstvo průmyslu a obchodu na průmyslové zóny, se předejde následnému vyvlastňování těchto pozemků, které by při nevymezení nezbytné rezervy státní půdy byly rozprodány. Právní úpravou této problematiky se tak předejde nejen škodám vzniklým například včasným nevybudováním veřejně-prospěšných staveb, dopravních staveb a průmyslových zón, ale dojde i k úspoře finančních prostředků při vyvlastňování pozemků potřebných pro realizaci rozvojových záměrů státu.

 

Ministr financí Miroslav Kalousek předložil na schůzi vlády Návrh novely zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který byl zpracován se záměrem ve vybraných a odůvodněných případech zjednodušit a tím i do jisté míry dále zrychlit majetkoprávní jednání státu, směřující k bezúplatnému nabytí majetku pro stát a zejména pak k naložení s vybraným majetkem státu ve prospěch nestátních subjektů. Navrhovanými změnami bude dotčen pouze obecný režim upravený zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky. Prostředkem k dosažení sledovaného cíle je úprava dosavadních schvalovacích oprávnění Ministerstva financí, stanovených v tomto zákoně pro vybrané smlouvy, které za stát sjednává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, specializovaná organizační složka státu zřízená zákonem a v působnosti Ministerstva financí.

 

Vláda dále, z podnětu ministra dopravy Aleše Řebíčka, projednala a schválila Návrh novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který si klade za cíl omezit víkendové jízdy kamionů. Návrh rozšiřuje rozsah pozemních komunikací, na které se má vztahovat zákaz jízd kamionů. Nově se do návrhu zařazují silnice II. a III. třídy a síť místních komunikací. Zákaz jízd se bude vztahovat na všechny pozemní komunikace a nejenom na dálnice a na silnice I. třídy jako doposud. Zákazy jízd se vztahují na všechna vozidla o maximálně přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg. Jízdy vozidel jsou ze zákona zakázány celý rok v neděli a ostatních dnech pracovního klidu od 00.  hodin do 22.00 hodin a v pátek od 15.00 hodin do 18.00 hodin. Ze zákazu jízdy vozidel jsou stanovené výjimky. Všechny výjimky mají charakter zákonné výjimky, tj. nelze udělovat výjimku ve správních řízeních. Výjimky jsou dvojího charakteru – výjimky za účelem přepravy vybraných věcí a zvířat podle přepravní smlouvy a výjimky za účelem zajištění vybraných činností. Výjimka musí být pro účely kontroly doložena písemným dokladem o účelu jízdy, který vyhotovuje odesílatel nebo objednatel dané jízdy. Zákon ukládá povinnost řidiči vozidla mít při jízdě v souladu s výjimkou doklad o účelu jízdy, ze kterého vyplývá naplnění zákonné výjimky a provozovateli vozidla nedovolit jízdu vozidla ve dnech zákazu jízdy vozidel, pokud není jízda doložená dokladem o výjimce.

  

Ministr financí Miroslav Kalousek předložil na jednání vlády Konvergenční program České republiky (listopadu 2008). Česká republika je jako členský stát EU povinna předkládat Evropské komisi a Radě ministrů EU každoročně na podzim nejpozději k 1. prosinci pravidelnou aktualizaci Konvergenčního programu. Prakticky ihned po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku. Ta byla ukončena v polovině roku 2008, kdy Česká republika důvěryhodným a udržitelným způsobem snížila poměr deficitu vládního sektoru k HDP pod referenční 3% hranici. Nynější aktualizace programu je tak první po ukončení této procedury. Program potvrzuje prioritu vlády nejen udržovat deficity hluboko pod úrovní 3% HDP, ale usilovat také o jejich další snižování tak, aby střednědobý rozpočtový cíl na úrovni 1 % strukturálního deficitu vládního sektoru na HDP byl dosažen do roku 2012.
 
Současně se vláda zaměřuje na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, kdy největším rizikem je očekávaný nepříznivý demografický vývoj vedoucí k dramatickému zvýšení podílu osob důchodového věku na ekonomicky aktivní populaci. Tomu lze čelit zejména pokračováním v započaté reformě důchodového systému a reformami v oblasti zdravotnictví, k čemuž ostatně také Evropská komise Českou republiku opětovně vyzývá. Úspěšnost dosažení stanovených fiskálních cílů je však zatížena značnými riziky. Přestože makroekonomický scénář programu je tradičně koncipován jako realistický a konzervativní, nelze prozatím s větší určitostí odhadnout dopady krize na finančních trzích na světovou a českou ekonomiku. Očekává se zpomalení reálného růstu HDP v příštím roce pod 4 % a jeho opětovné zrychlení až po překonání důsledků globální krize. Konsolidace veřejných financí se tak bude uskutečňovat v mnohem obtížnější situaci než v letech minulých, kdy se růsty HDP pohybovaly nad 6 %. Konvergenční program není plánem pro zavedení eura, jak je často mylně prezentováno. Smyslem konvergenčních (a posléze stabilizačních) programů je formulace politik, které povedou k dlouhodobě udržitelným veřejným financím spolu s trvalým hospodářským růstem a růstem zaměstnanosti. Zároveň poskytují podklady pro mnohostranný dohled nad stavem veřejných financí a koordinaci hospodářských a fiskálních politik v EU.

 
text -ru-