Jediným návrhem zákona, který vláda na své schůzi projednala, byl Návrh zákona o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji, který předložil ministr vnitra Ivan Langer. Cílem návrhu zákona je stanovit působnost a povinnosti jednotlivých subjektů v rámci poskytování certifikačních služeb, spojených s vydáváním a používáním dokladů s nosičem dat s biometrickými údaji. V současnosti se jedná hlavně o oblast e-cestovních dokladů. Dále je nezbytné upravit poskytování certifikačních služeb, které bude nutné zavést v souvislosti se zavedením otisků prstů do e-cestovních dokladů České republiky s účinností od 1. 4. 2009, a řízení přístupu tuzemských i zahraničních inspekčních systémů k těmto biometrickým údajům při používání dokladu. V souvislosti s tím je nutné upravit i působnost jednotlivých subjektů, které budou do systému poskytování certifikačních služeb a řízení přístupu zapojeny, a to jak v národním prostředí, tak i vůči členským státům Evropské unie, respektive třetím státům. Poskytování certifikačních služeb státu spojených s biometrickými údaji bude možné využít i pro budoucí identifikační doklady s nosičem dat, na kterém budou biometrické údaje uloženy. V případě nečinnosti a neřešení této oblasti právní úpravou bude stát vystaven rizikům, že nebude moci vydávat certifikáty pro přístup k otiskům prstů našich občanů cizím státům, čímž by nemohl být dodržen hlavní účel e-cestovního dokladu, tj. ověření pravosti e-cestovního dokladu vydávaného Českou republikou, ztotožnění e-cestovního dokladu a jeho držitele při kontrolách na hraničních přechodech a ochrana otisků prstů držitele, uložených v e-cestovním dokladu vydávaném ČR, před neoprávněným přístupem. Dále pak nebude moci přijímat certifikáty pro přístup k otiskům prstů občanů cizích států, čímž by nemohl být dodržen hlavní účel e-cestovního dokladu, tj. ověření pravosti e-cestovních dokladů vydávaných cizími státy, ztotožnění e-cestovního dokladu a jeho držitele při kontrolách na hraničních přechodech a možnosti přistupovat k otiskům prstů držitelů uložených v e-cestovních dokladech vydávaných cizími státy.

  

Ministr financí Miroslav Kalousek spolu s ministrem vnitra Ivanem Langerem předložili na jednání vlády Návrh nařízení vlády o povolání příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie ČR v období od 1. ledna do 30. června 2009. Policie České republiky standardně využívá k zajištění svých úkolů pomoci vojáků v činné službě. Pomoc je využívána především v návaznosti na bezpečnostní opatření, která bývají přijímaná v souvislosti s možnými teroristickými útoky a jejich hrozbami ve světě, případně při činnostech vzniklých v souvislosti se živelnými pohromami. V první polovině příštího roku bude Česká republika předsedat Radě Evropské unie. V této souvislosti na našem území proběhne řada akcí, kterých se zúčastní mimo jiné vrcholní představitelé členských států Evropské unie. Tyto akce budou spojeny s mimořádně vysokými bezpečnostními opatřeními, což si vyžádá kromě vysokých nároků na technické zabezpečení také zvýšené nároky na počty osob z řad Policie České republiky. Vzhledem k tomu, že Policie České republiky musí zajišťovat také standardní každodenní plnění svých úkolů, je třeba tyto početní stavy posílit. Proto se využívá možnosti povolat k plnění úkolů Policie České republiky také celníky, a to výhradně na dobu trvání předsednictví.

 

Vláda rovněž projednala Aktualizaci koncepce prodeje emisního přebytku v mezinárodním emisním obchodování, předloženou místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem. Česká republiky disponuje podle kjótského závazku právem vypustit do ovzduší celkem 900 mil. tun CO_2ekv¹ v období 2008-2012. Reálné množství vypuštěných emisí bude podle současných analýz o cca 17 % nižší. Nevyužité právo (přebytek) může Česká republika prodat prostřednictvím jednotek přiděleného množství – AAU (Assigned Amount Unit) a mechanismu mezinárodního emisního obchodování podle Kjótského protokolu. Za teoretického předpokladu stagnace emisí na úrovni roku 2006 by Česká republika mohla mít v letech 2008-2012 na prodej cca 152 mil. AAU. Tento přebytek může Česká republika prodat státům, které nejsou schopny splnit své závazky vůči Kjótskému protokolu. Především se jedná o Japonsko, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland a také některé státy EU 15. Kromě států mohou jednotky AAU nakoupit i firmy, banky a jiné privátní subjekty. Česká republika je jedním ze států, které mohou jednotky AAU prodávat a disponují emisním přebytkem oproti kjótskému závazku. Například Rusko a Ukrajina disponují cca 20-ti násobkem jednotek AAU v porovnání s Českou republikou, která však může v tuto chvíli využít komparativní výhodu v kapacitním a administrativním zabezpečení, zkušenostech s projekty Joint Implementation a především v plnění všech administrativních podmínek Kjótského protokolu. Tato výhoda však bude postupně ztrácet na významu, protože si i ostatní státy uvědomují hodnotu jednotek AAU a připravují se na jejich prodej obdobně jako Česká republika. Potenciální kupci jednotek AAU v současné době deklarují zájem o jejich koupi pouze za předpokladu, že budou přímo propojeny s projekty na snižování emisí skleníkových plynů (např. úspory energie, využití obnovitelných zdrojů atd.). K propojení jednotek AAU s konkrétními projekty je navržen systém Green Investment Scheme (GIS), který má sdružovat environmentální projekty, jejichž projektový cyklus bude řízen v rámci Státního fondu životního prostředí, jenž disponuje příslušnou odbornou kapacitou a zkušenostmi pro financování obdobných aktivit v oblasti životního prostředí.

  

Ministr kultury Václav Jehlička předložil na jednání vlády Návrh Meziresortní koncepce aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity do roku 2015. Meziresortní koncepce aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity do roku 2015 náleží mezi nástroje Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací. Koncepce odráží specifika výzkumu národní a kulturní identity a primární zodpovědnost státu za tuto oblast. Po vstupu České republiky do EU vyvstává úkol zachovat národní identitu v kontextu Evropy a zároveň potřeba začlenit národní kulturu do dalšího rozvoje a budování moderní identity evropské. Oba tyto aspekty výzkumu národní a kulturní identity jsou pro meziresortní koncepci podstatné. Předkládaná koncepce je zaměřena na identifikaci priorit a strategických směrů rozvoje aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity, na identifikaci výsledků v této specifické oblasti výzkumu a vývoje a na identifikaci nástrojů pro využitelnost či kapitalizaci těchto výsledků v praxi, tj. zejména pro potřeby kultury, státní správy, samosprávy, vzdělávání, služeb, obchodu, průmyslu apod., zejména pro zabezpečení správy a využití kulturního dědictví ČR na úrovni současných evropských standardů a pro zachování a rozvíjení národní integrity a národních specifik ve 21. století.

 
text - rr-