V posledních dnech zaznamenalo Ministerstvo vnitra několik nepřesných či neaktuálních komentářů k tématu uvedení systému základních registrů veřejné správy do ostrého provozu. Základní registry jsou nejvýznamnějším, ale zároveň nejsložitějším a nejkomplikovanějším projektem českého eGovernmentu. Vzhledem k jeho náročnosti a významu se Ministerstvo vnitra skutečně v posledních týdnech věnovalo primárně dokončení systému základních registrů a jejich uvedení do ostrého provozu a z nedostatku kapacit jsme již neměli dostatek síly zajistit aktuálnost všech zveřejněných informací. Je také pravda, že některá řešení se v průběhu posledních týdnů vyvíjela a upravovala, což je však dle našeho názoru, vzhledem k rozsahu a složitosti celého projektu, pochopitelné. To je důvod, proč lze dohledat i ne zcela konzistentní stanoviska a vyjádření. V žádném případě se však nesnažíme jakkoliv s již jednou zveřejněnými informacemi manipulovat či skrývat ty kritické. V rámci kapacitních možností se snažíme tyto nekonzistentnosti postupně napravovat a odstraňovat. V této souvislosti jsou také často zmiňované odkazy na dopis náměstků ministra vnitra Mgr. Veselského a JUDr. Šmerdy, Ph. D., o stavu připravenosti systému základních registrů, které obsahovaly i výčet potencionálních rizik ohrožujících spuštění základních registrů do ostrého provozu. Tento dopis adresovaný všem starostům, primátorům, hejtmanům vycházel ze stavu platného ke konci května 2012 a obsahuje tak, z dnešního pohledu, již ne zcela aktuální údaje. Za poslední měsíc se opravdu podařilo posunout implementaci základních registrů o hodný kus dopředu a většinu uvedených rizik eliminovat.

 

Z výše uvedených důvodů považujeme za nezbytné na všechny zveřejněné nepřesnosti a neaktuálnosti reagovat a poskytnout nejen občanům, ale i úředníkům a představitelům politické reprezentace validní informace o skutečném stavu projektu. Nejprve je třeba odmítnout tvrzení, že Ministerstvo vnitra neprezentuje uvedení základních registrů do ostrého provozu jako dlouhodobý proces, ale naopak prezentuje, že vše bude plnohodnotně fungovat již od 1. července 2012. V rámci všech prezentací, zejména tiskové konference Ministerstva vnitra a ostatních ústředních správních úřadů odpovědných za realizaci systému základních registrů dne 28. června 2012, informovalo Ministerstvo vnitra o tom, že uvedení základních registrů do ostrého provozu není revolucí, která by znamenala zrušení stávající veřejné správy a vytvoření zcela nové veřejné správy, ale že je prvním dnem dlouhodobé evoluce, trvající řadu měsíců a možná i let, a že pozitiva a přínosy vyvolané zavedením systému základních registrů budou přicházet postupně. Některé (jako např. zásadní podklady pro efektivní a validní optimalizaci procesů ve veřejné správě obsažené v Registru práv a povinností) nebudou k dispozici dříve než v horizontu dvou let.

 

Není také opodstatněné tvrzení, že by Ministerstvo vnitra neprezentovalo nedostatky, kterými je spuštění systému do ostrého provozu doprovázeno. Všechny nedostatky byly způsobeny téměř ročním časovým deficitem při realizaci jednotlivých registrů, způsobeným chybami předchozích vedení Ministerstva vnitra. Nebylo v našich silách eliminovat tuto časovou ztrátu zcela a pro komplexní připravenost všech dotčených bychom potřebovali ještě asi dva měsíce.

 

Zásadní je však to, že i přes tento deficit se k 1. červenci 2012 podařilo úspěšně uvést systém základních registrů do ostrého provozu a nastavit všechny tři možnosti přístupu k referenčním údajům obsaženým v základních registrech. Jednotlivé základní registry jsou naplněny všemi referenčními daty a je systematicky zajištěna jejich průběžná aktualizace. Po prvních necelých dvou týdnech provozu systém pracuje dle stanovených SLA a je stabilní.

 

Přístup prostřednictvím interaktivních formulářů jak v aplikaci CzechPOINT jako kontaktního místa veřejné správy, tak i v CzechPOINT@office pro potřeby úředníků je v provozu a od 1. července 2012 bylo vydáno v CzechPOINT 274 výpisů a v CzechPOINT@office 5 268 výpisů.

 

Co se týká možnosti přístupu prostřednictvím Informačního systému datových schránek, je i tato cesta technologicky připravena a otestována. S kompletním nasazením musíme však vyčkat do termínu řádné odstávky Informačního systému datových schránek, který je dlouhodobě plánován na 28. července 2012. Neplánová odstávka systému se vzhledem k jeho významu i právním dopadům případné nefunkčnosti jeví jako neopodstatněně riziková.

Lze souhlasit s názory, že aktuálním nedostatkem je nízké využívání třetí, architektonicky primární, přístupové cesty k základním registrům a dosud nižší počet připojených agendových informačních systémů. Z procesu registrace agendových informačních systému je zřejmé, že ne všechny agendové informační systémy, i z důvodu zdržení v implementaci, byly včas připraveny pro komunikaci se základními registry, ale také to, že ne všechny orgány veřejné správy budou přistupovat k referenčním údajům ze základních registrů prostřednictvím vlastních agendových informačních systémů, ale že budou využívat dalších dvou výše uvedených cest. Na druhou stranu je nutné poněkud opravit některé uváděné nepřesnosti. Je třeba upozornit na skutečnost, že ne všechny úřady jsou v připojení k systému základních registrů dostatečně aktivní a učinily již vše potřebné k napojení se na systém základních registrů. Skutečností je i to, že odhadovaný počet 10 000 existujících agendových informačních systémů v sobě obsahuje i převažující množství lokálních, regionálních i podpůrných informačních systémů (např. pro účetnictví, evidenci majetku atd.), které k systému základních registrů nebudou přistupovat a že ke dnešnímu dni je podle zákona č. 365/2000 Sb., řádně registrovaných pouze 2 500 agendových informačních systémů.

 

Zásadní je funkční připojení téměř všech 39 editačních agendových informačních systémů (chybí připojení advokátní komory k Registru osob) a připojení velkých „čtecích“ systémů a také postupně se zvyšující podíl informačních systémů samospráv. Ke dnešnímu dni je k systému základních registrů připojeno 393 agendových informačních systémů (ne všechny dosud využily možnosti čerpat data ze základních registrů). Celkem bylo přijato 539 žádostí o přidělení certifikátu, nezbytného k připojení k základním registrům, z toho kladně vyřízeno a připojeno 393, těsně před vydáním certifikátu je 6 žádostí, z důvodů formálních nedostatků žádostí bylo k opravě vráceno 140 žádostí. V řadě případů nejsou žádosti o přidělení certifikátu vyplněny zcela správně nebo úplně (viz i případy některých uváděných obcí či měst). Řízený proces doplnění či opravy žádostí a následné vydání certifikátu je Správou základních registrů realizován v řádech několika hodin, maximálně dní.

 

Přes rozsáhlou mediální kampaň i školení se jeví jako dílčí nedostatek také nízká informovanost o systému základních registrů mezi představiteli veřejné správy. Z toho také vyplývají některá pochybení při vlastní aplikaci systému základních registrů v podmínkách konkrétních úřadů i v komunikaci s občany. Nesprávné je například zobecnění využití přechodných ustanovení definovaných § 63 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. I když není daný orgán veřejné správy, resp. jeho agendový informační systém, technicky připraven, má zajištěn přístup k referenčním údajům, a to právě prostřednictvím CzechPOINT, případně Informačního systému datových schránek. Přístup k referenčním údajům má tedy zajištěn a může postupovat podle § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Toto řešení však není konečné a daný úřad by měl urychleně dokončit proces úpravy vlastního agendového informačního systému a zajistit jeho přístup k základním registrům. Důvod přechodného ustanovení navíc pomine v okamžiku, kdy je Ministerstvem vnitra registrovaná agenda, v rámci které k údajům v registrech daný úřad přistupuje, a kdy obdrží od Správy základních registrů certifikát pro připojení k registrům.

  

Velké nepřesnosti jsou také uváděny v souvislosti s naplněním Registru práv a povinností. V danou chvíli je registr naplněn 320 agendami a všechny tyto agendy byly řádně registrovány. Matice rolí a oprávnění, která řídí přístupy jednotlivých úřadů a úředníků do systému základních registrů, je tedy zcela naplněna a plně funkční. Nelze samozřejmě zcela vyloučit, že některý ohlašovatel nenaplnil svoji zákonnou povinnost a neohlásil některý zákon = agendu. To se samozřejmě zjistí při prvním pokusu úředníka v takové agendě přistoupit k referenčním údajům a ohlašovatel bude muset danou agendu ohlásit. Správně měla být úplnost ohlášených agend automaticky zajištěna napojením na eSbírku, ale vzhledem k odložení realizace projektu eSbírka takový kontrolní mechanismus aktuálně neexistuje. Pravděpodobnost takové chyby na straně ohlašovatelů je však dle předchozích analýz minimální. 

Další často uváděnou nepřesností je využití tzv. univerzální agendy. Skutečností je, že v určitém okamžiku muselo Ministerstvo vnitra, vzhledem k tehdejším problémům s naplněním Registru práv a povinností, zvažovat všechny možnosti zajištění přístupu k referenčním údajům pro potřeby úředních činností. Jednou z uvažovaných alternativ bylo využití přístupu prostřednictvím tzv. „univerzální agendy“ využívané výhradně pro CzechPOINT a Informační systém datových schránek. Vzhledem k vývoji při naplňování Registru práv a povinností nebylo nakonec takové opatření nezbytné.

 

Snahou Ministerstva vnitra je zajištění co možná největší transparentnosti, a proto zveřejňuje všechny dostupné a využitelné statistiky o provozních parametrech základních registrů. O žádném jiném obdobném IT nástroji není zpřístupněno tolik informací, jako je tomu v případě základních registrů. Je pravdou, že doposud není využívání přístupu k referenčním údajům, zejména prostřednictvím agendových informačních systémů, optimální, ale aktuální stav odpovídá zkušenostem z náběhu podobných systémů. Co je však třeba zdůraznit, je skutečnost, že již v průběhu ověřovacího provozu byl systém podroben plné zátěži, a to při iniciačním naplnění daty do jednotlivých registrů, kdy bylo denně uskutečněno přes 700 tis. transakcí, tedy mnohem více, než je běžná každodenní potřeba veřejné správy. Zároveň byla provedena vzájemná kontrola dat a odstraněno více než 500 tis. nekonzistencí v datovém fondu. Od uvedení základních registrů do ostrého provozu bylo v systému uskutečněno již více než 11 mil. transakcí a systém doposud nezaznamenal žádné výpadky či disfunkce. Nižší počet podaných žádostí občanů či vydaných výpisů ze základních registrů prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy CzechPOINT je dán doposud nižší informovaností zejména ze strany občanů, ale i některých úředníků o tom, jak mají využívat referenční údaje obsažené v základních registrech.

 

Jak je vidno z předchozího textu, stav základních registrů, necelých 14 dnů od jejich uvedení do ostrého provozu, odpovídá velikosti a složitosti celého projektu i tomu, že zavedení takto komplexního sytému do praxe bude postupným a dlouhodobějším procesem. Velmi důležitým aspektem bude také postupně narůstající tlak občanů směrem k veřejné správě, aby základní registry využívala a aby se díky tomu skutečně procesy při výkonu jednotlivých agend výrazně zjednodušily a snížila se tak administrativní zátěž občanům, podnikatelům i veřejné správy samotné.

 

Na závěr je nezbytné konstatovat, že rozsah a dopady případných rizik či nedostatků jsou často zbytečně zveličovány a neúměrně přeceňovány. Ministerstvo vnitra se snaží o všech problémech otevřeně informovat a snaží se je také maximálně eliminovat. I proto budeme další medializaci a osvětě věnovat mnohem více energie a síly, než nám dosud dovolovaly personální a kapacitní možnosti. Připravujeme i rozsáhlejší medializaci prostřednictvím centrálních médií a snažíme se aktivně reagovat na všechny komentáře, kritiky i dotazy.