Na schůzi Senátu 23. dubna vystoupila mimo jiné i předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Naděžda Kavalírové. Ve své zprávě o činnosti Ústavu hovořila zejména o výsledcích práce Ústavu, ale také o výsledcích výběrového řízení, které proběhlo v únoru a na jehož základě byl do čela Ústavu jmenován doc. Jiří Pernes. Podle N. Kavalírové Ústav, do kterého byly vkládány velké naděje, dosud nesplnil svoji historickou povinnost. „Má před sebou dlouhá léta usilovné práce, aby pravda o totalitách, především o totalitě komunistické, byla odhalena a zveřejněna, aby generace, které přijdou po nás, s úctou si připomínaly hrdiny té doby a odsoudily ty, kteří páchali zločiny ve jménu zločineckého „ismu“,“ uvedla N. Kavalírová. Zároveň však zpochybnila výsledky výběrového řízení. Dle jejích slov byli členové Rady během řízení u vítězného kandidáta několikrát uvedeni v omyl. „K těm nejzávažnějším informacím, které jsme měli znát a neznali, nepochybně patří studium Večerní univerzity marxismu-leninismu nebo jeho kniha oslavující únorový puč. V prvním případě dokonce není zřejmé, zda to není zákonnou překážkou na pozici ředitele Ústavu. Každopádně obojí jsou to skutečnosti, které samozřejmě nevadí v případě všech možných povolání, ale u ředitele Ústavu jsou minimálně nepatřičné,“ uvedla mimo jiné N. Kavalírová.

 

Na základě zprávy se rozpoutala diskuse. Místopředseda Senátu Petr Pithart senátorům tlumočil stanovisko čtyř ze sedmi členů rady, která ředitele Ústavu volila. Podle nich proběhlo výběrové řízení na ředitele ÚSTR zcela standardně a transparentně. J. Pernes splnil zákonné předpoklady pro výkon funkce ředitele ÚSTR a jeho jmenování a nástup do funkce byly plně v souladu s podmínkami výběrového řízení i se zákonem. „Jsme přesvědčeni, že Rada Ústavu je nezávislý orgán, jak jasně plyne ze zákona a že její rozhodnutí musí zůstat stranou politických zásahů,“ tlumočil stanovisko čtyř členů Rady P. Pithart. Sám uvedl, že Senát má vůči Ústavu pravomoci, které jsou dány zákonem, a nemá nad Ústavem žádný dozor. „Rada je tak důsledná a nezávislá, jakou jsme ji zvolili. S nezávislostí Ústavu se nesmí pohnout ani o milimetr,“ apeloval na senátory P. Pithart. Senát nakonec přijal usnesení, ve kterém vyzval Radu Ústavu pro studium totalitních režimů k zadání nezávislé právní analýzy, zda nový ředitel Jiří Pernes splňuje podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti. Zároveň Senát na základě doporučení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice konstatoval, že řešení dané situace je zcela v pravomoci Rady, jejíž členové byli zvoleni Senátem. Senát také konstatoval, že činnost Ústavu za první dva roky existence zasluhuje ocenění. V druhé části svého usnesení senátoři vyzývají Radu k důslednému dohledu na řádné naplňování všech zákonných úkolů, včetně získávání a zpřístupňování dokumentů vypovídajících o době nesvobody a o období totalitní komunistické moci.

 

Stálá komise Senátu Parlamentu ČR pro krajany žijící v zahraničí uspořádala v Senátu veřejné slyšení s názvem Česká škola bez hranic. Veřejného slyšení, které se konalo 27. dubna, se zúčastnili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zástupci občanského sdružení a vyučující na Českých školách bez hranic z různých míst Evropy stejně jako rodiče dětí navštěvujících české školy v zahraničí. Projekt Českého školy bez hranic nabízí vzdělávání dětí Čechů a krajanů žijících v zahraničí v českém jazyce. Žáci se učí písemnou podobu českého jazyka stejně jako mluvené slovo, dostávají základy české literatury, studují dějiny českých zemí i zeměpis. Cílem tohoto pedagogického projektu je uchovat u dětí pocit příslušnosti k českému národu a zajistit jim vzdělání v oblastech, které školy v zahraničí neposkytují.

 

text -kk-
foto archiv Senátu PČR