Tradiční konference V4DIS v Hradci Králové se letos zaměřila na využití informačních a komunikačních technologií v cestovním ruchu.

 

Dávno už neplatí, že přesun do minulosti nabízí jen fantaskní filmy, jako třeba Labyrint podle knihy Kate Mosse, kde současná hlavní hrdinka jakoby chvílemi nahlížela do Carcassonne ve třináctém století, nyní již město může takový zážitek nabídnout turistům i díky rozšířené realitě v mobilních přístrojích. Jak na konferenci V4DIS podotkl Viktor Brada, rozšířená realita může být součástí aplikace a bylo by tak možné nechat si zobrazit na obrazovce mobilního přístroje například, jak Karlštejn vypadal před třemi či pěti sty lety. Vít Pechanec v prezentaci Geofun po roce a půl fungování připustil, že je možné nejen nabídnout historické fotky, ale i třeba, jak vypadala určitá lokace ve filmu. Ve městě Bystré se tak uživatel vydá po stopách filmu Všichni dobří rodáci.

 

Ve hře Geofun získáte na cestu také společníka – virtuálního průvodce. V Hradci Králové je jím královna Eliška Rejčka. Vít Pechanec uvažuje i o tom, že by časem bylo možné se i s tímto virtuálním průvodcem vyfotit a doplnil svůj zážitek z jedné hry, kterou absolvoval se svými dětmi v Moravské Třebové. V jednu chvíli dostali za úkol prchat před loupežníky a zachránit se tím, že rychle vyběhnou na rozhlednu a děti tak hra vtáhla do děje, že se div neohlížely, jestli je loupežníci už nedohonili. Ostatně skutečnost, že produkty na podporu cestovního ruchu by měly mít svůj příběh, potvrdil na konferenci ve své prezentaci Objevte nové možnosti turismu všemi smysly i Pavel Hajský. Proto jsou důležitou součástí jejich týmu scénografové. Pavel Hajský zmínil i zajímavou vizi, kdy vstupenka do muzea by mohla mít v sobě obsažený kód a tím, že by se přiložila k exponátu, interaktivně by se upravily zobrazené informace podle toho, zda je návštěvníkem mladistvý či dospělý, případně cizinec. Vítanou službou pro uživatele by mohla být i možnost stáhnout si příslušný obsah z výstavy do notebooku pro pozdější prohlížení. Pro změnu u aplikací je důležité, že reagují na konkrétní polohu uživatele. Díky GPS se tak zobrazují místa, která jsou dostupná v okolí a mohla by tak turistu zajímat.

 

Jiří Kysela z Univerzity Hradec Králové v prezentaci Přínosy a rizika lokálně kontextových služeb a mobilních aplikací zmínil, že nabídka se přizpůsobuje nejenom tomu, kde se uživatel nachází, ale také jaká je právě denní doba. Varoval mimo jiné před možností zneužití QR kódů. Je jednoduché přelepit oficiální kód jiným podvrhnutým, který odkáže třeba na webovou stránku se škodlivým kódem, proto doporučuje sledovat, jaký web se vám chce v mobilu načíst. Stejně tak si lidé neuvědomují, co všechno se dá vyčíst z fotografie umístěné na internetu, i když k ní nezveřejní žádný popisek. Pokud jsou k dispozici exif informace, metadata, která vkládá do snímku digitální fotoaparát, lze tak zjistit, kde přesně byla pořízena. Jiří Kysela upozornil také na dvě zajímavé bariéry. Vývojáři mobilních aplikací musí počítat s různorodostí operačních systémů na mobilních zařízeních, někdy přitom některý z nich bývá opomenut, jako třeba Windows Phone. Další překážkou pro využití aplikací spoléhajících na mobilní internet je připojení, které například v kvalitě 3G na některých místech, třeba na venkově, není vůbec dostupné.

 

Pozitivní zprávou je, že zajímavé aplikace mohou vznikat i díky otevřeným datům. V České republice třeba v iniciativě Fórum pro otevřená data Fondu Otakara Motejla proběhla v minulém roce soutěž o nejlepší aplikaci nad otevřenými daty. Mezi úspěšnými byla tak aplikace edesky přehledně zobrazující obsahy z 967 elektronických úředních desek. Vznikla také aplikace, která mapuje atraktivní dětská hřiště v Praze, nebo WC kompas, jež zobrazuje nejbližší veřejnou toaletu vzhledem k aktuální poloze uživatele. Na konferenci V4DIS Marian Minarovič uvedl na toto téma zajímavý příklad ze Slovenska, Ekonomická univerzita v Bratislavě připravila v roce 2012 pro své studenty projekt Capstone. Nabídla jim tak tři workshopy a těm nejúspěšnějším z nich možnost spolupracovat na skutečném projektu pro město Bratislava. Součástí byla i příprava programátorské soutěže na mobilní aplikace, vytvářených právě na otevřených datech.

 

Ivana Jungová