Územní samospráva v Japonsku
Mgr. Jakub Křížek
Shrnutí:
Článek se zabývá analýzou právní úpravy územní samosprávy v současném Japonsku. Příspěvek v první části rozebírá především její ústavní záruky a následně základní znaky územních samosprávných celků, konkrétně obyvatelstvo, území a právní subjektivitu. Zatímco elementární rysy jsou podobné jako v České republice, rozdíly vyvstávají v definici obecního (či prefekturálního) občana, stejně jako v procesní stránce a podmínkách možných územních změn.
Dále jsou zkoumány rozdíly v rozsahu působnosti územních samosprávných celků. Po reformě místní samosprávy a zavedení dělení na “zákonem svěřenou působnost” a “samostatnou působnost” se stalo zřejmým, že právní koncepce v Japonsku a v České republice se od sebe počaly vzdalovat. Autor práce dále zkoumá druhy územních celků a jejich vnitřní organizaci a vysvětluje jejich hlavní zvláštnosti, které převážně plynou z japonské koncepce striktního oddělení usnášecí a výkonné moci uvnitř rámce územní samosprávy.
Local autonomy in Japan – summary:
The article provides an analysis of the local autonomy in contemporary Japan. The first part gives an overview of its constitutional guarantees and subsequently the basic elements of the local public bodies are described, i.e. population, territory and legal personality. While some fundamental features are similar to those in the Czech Republic, differences arise in the definition of a municipal (or prefectural) citizen, as well as in the process and conditions of possible territory changes.
Next, the differences in the range of the competences of the local public bodies are explored. After the reform of the local self-government in Japan and the introduction of the distinction between „statutory entrusted functions“ and „local autonomy functions“ it became apparent that both legal conceptions in Japan and the Czech Republic started to drift away from each other. The author then explores the types of the local public entities and their organization and introduces their peculiarities, mainly the strict division between legislative and executive powers within the scope of the territorial self-government.