Websity včetně multimédií a sociálních sítí si nepochybně vydobyly své stálé místo u samospráv, a to dokonce i u menších sídel.

S počátečními měsíci každého nového roku očekávám, jaká města a obce dají vědět o svých webových stránkách či elektronických službách přihláškou do soutěže Zlatý erb. Je tak možné od počítače procestovat třináct krajů a zavítat do poklidné obce s pár stovkami obyvatel, ale i do ruchu měst. Ukazuje se také, že malé obce dokáží překvapit komunikativností nebo rozsáhlou prezentací svých aktivit.

Tak třeba jihočeská Choteč již na své úvodní stránce zaujme okénkem s fotografií starostky a možností položit jí otázku. Přitom se jedná o obec s dvěma sty obyvatel. „Úřední hodiny jsou na obecním úřadě pouze dvě hodiny týdně, což nemusí stačit. Každý nemá v danou dobu čas, a proto jsme zavedli veřejnou sekci Ptáte se starosty, kde lze vyřešit dotaz daleko rychleji a z pohodlí domova. Všichni také nechodí okolo vývěsek, kde je možné se dozvědět o nových akcích a vyhláškách – nyní se stačí podívat na web,“ vysvětluje správce těchto stránek Jiří Vích. Jak je vidět, internet se uchytil i na místech, kde by člověk jeho masivní rozšíření pro komunikaci s úřadem tak úplně nečekal. Funguje to však za předpokladu, že obyvatelé obce mají přístup k internetu. Jak jsou na tom v Chotči? „Je zde hodně mladých rodin, které tvoří velmi dobrou uživatelskou základnu. Když opominu několik důchodců, internet tu má díky dobré konektivitě snad každý,“ upřesňuje Jiří Vích.

V Chotči nezapomínají využívat ani další moderní vymoženosti jako jsou sociální sítě. Co je k tomu vedlo? „Stránku na Facebooku jsme založili výhradně proto, abychom lépe informovali o nových článcích. Na této sociální síti každý tráví mnoho času a podle mě je to dobrý zdroj návštěvníků, neboť dvacet procent lidí přijde právě odsud. Také tam směrujeme další informace, které se na stránky úplně nehodí. Další způsob, jak být informován o novinkách, je RSS zdroj,“ doplňuje Jiří Vích. Obec přitom na webu zveřejňuje nejen fotografie či články, ale také videa. Dozvíte se tak multimediální formou o životě v obci, mimo jiné i o každoroční akci motosrazů.

Zajímavý nápad ohledně zpravodajství měla i Hvozdná ze Zlínského kraje, která má 1040 obyvatel. V rubrice Videogalerie je umístěn pilotní díl Hvozdenského videomagazínu. Vedle tradiční formy tištěného magazínu, který vychází v obci každé čtvrtletí, mají tak uživatelé možnost pustit si video s přehledem místních událostí. Jak na odlišné pojetí zpravodaje reagovali obyvatelé Hvozdné? „Pilotní díl měl pozitivní ohlas, plánujeme tedy v jeho natáčení pokračovat. Půjde o čtvrtletník, který obrazovou formou dokumentuje kulturní a jiné akce. Magazín je promítán na infokanálu kabelové televize a poté zveřejněn na stránkách obce,“ upřesňuje Marek Herman, správce obecních stránek. O tom, že by elektronická verze nahradila tu tištěnou, zatím neuvažují. „Pro občany je důležitým informačním zdrojem smyčka, která běží na infokanálu kabelové televize a na webu Hvozdné. Videomagazín zhlédlo za dva měsíce od uveřejnění na serveru YouTube 330 lidí převážně ve věku 17-35 let. Pro dvě stovky obyvatel, kteří jsou ve věku nad pětašedesát, je však tištěná podoba magazínu přirozeným standardem,“ doplňuje Marek Herman. Potenciální turisty dokáží jistě navnadit v záhlaví webu proměňující se obrázky, které obec panoramaticky představují. Také si lze na stránkách spustit několik virtuálních prohlídek, díky nimž lze nahlédnout kromě tradičně zabíraného kostela, úřadu, kulturního či sportovního zařízení rovněž k rybníku, na zahradu základní školy či na fotbalové hřiště. Navíc si lze toto místo prohlédnout i z výšky ve videu Letecké záběry obce. A jak je to se zapojením obce do sociálních sítí? „Vstup na tyto sítě zatím nepovažujeme, vzhledem k zaměření, za nutný. Jiný případ je například hvozdenské divadlo, kde je jeho stránka na Facebooku přirozeným spojením mezi divadlem a fanoušky,“ uvádí Marek Herman.

Instituce i farnosti

Na webových stránkách úřadů je většinou zajímavým způsobem představována obec samotná, včetně historie, proměn v různém ročním období či přírodních zvláštností. Na webu obce Lipová–lázně, 2546 obyvatel, Olomoucký kraj, je tak věnována celá jedna podrubrika fotografiím přírody a okolí. Podoba místní krajiny je dokonce zdokumentována po celých šest let od roku 2004, navíc si lze prohlédnout fotografie obecních lesů i rostlinstva na území obce. Pro změnu obec Kornatice, 89 obyvatel, Plzeňský kraj, na webových stránkách zveřejnila v rubrice Turistika odkazy na vědecké práce týkající se flóry tamní přírodní památky a rezervace. Jsou ale detailněji prezentovány i spolky či instituce? Například Libochovany, 601 obyvatel, Ústecký kraj, mají na webu zajímavě koncipovanou rubriku Mateřská škola. Kromě základních fakt a oznámení pro rodiče jsou v podrubrice Jsme šikulové – koukejte zveřejňovány také kresby či jiné dětské výtvory. Fotogalerie je roztříděná podle školního roku a pak tématicky. V podrubrice Kde jsme byli a co jsme zažili si pak lze udělat přehled o aktivitách tohoto předškolního zařízení, k dispozici je zde totiž obsáhlá fotogalerie z výletů a akcí. Zajímavý vhled do historie pak poskytuje podrubrika Jak šel čas... aneb děti už vyrostly, kde si lze prohlédnout skupinové fotografie dětí za jednotlivé roky, a to již od sedmdesátých let. Konkrétně první snímky pocházejí ze školního roku 1977-1978. S výsledky tvořivosti dětí se lze setkat i na webu obce Loučim, 114 obyvatel, Plzeňský kraj, kde jsou představováni členové fotokroužku. Je tak možné sledovat jejich první pokusy s fotografováním. Snímkům občanů se rozhodla věnovat prostor na svém webu obec Přísnotice, 810 obyvatel, Jihomoravský kraj. Na obci Benešov u Semil, 852 obyvatel, Liberecký kraj, je zase sympatické, že zveřejňují i školní časopis ve formátu PDF.

V Žatčanech z Jihomoravského kraje, 797 obyvatel, je úžasným způsobem představována farnost. Jsou zde dostupné dokonce i videonahrávky a fotogalerie. Kromě obsáhlého množství informací k farnosti se uvádějí také odkazy na lidové pranostiky pro určitý měsíc či na online vysílání křesťanských médií. Rovněž obec Jezeřany–Maršovice, 739 obyvatel, Jihomoravský kraj, na webu připravila pro věřící část věnovanou farnosti, nezapomněli ani na rubriku Potřebuji zařídit – svátosti a k připomínce významných křesťanských dnů slouží online kalendář. Také obec Černotín, 751 obyvatel, Olomoucký kraj, zajímavým způsobem informuje o své farnosti. K dohledání je farní zpravodaj, který si lze z webu stáhnout. Představeny jsou kříže a pomníky, které se zde nacházejí.

S internetovými anketami výborně pracuje obec Libina, 3506 obyvatel, Olomoucký kraj. Otázky předkládané uživatelům na webu jsou zaměřeny na záměry obce, a veřejnost tak byla přizvána například k vyjádření se k návrhům kašny, ke způsobu ošetření lipové aleje, zřízení sběrného dvora či zrušení kina. Většinou jsou přitom doplněny i další podklady pro kvalitní rozhodnutí o dané věci. Například jsou dostupné podrobnosti k jednotlivým možnostem ošetření aleje či informace o provozu a hospodaření kina za předcházející rok. Je vidět, že tvůrcům ankety jde o kvalifikovanou odezvu. Jaký zájem o takové ankety mají místní obyvatelé? „Na anketu máme vždy i ze strany veřejnosti velký ohlas. Snažíme se, aby byla přínosná jak pro občany, tak samozřejmě i pro vedení obce. Výsledky všech anket jsou stále zveřejněny na webu tak, aby bylo možné i zpětně nahlédnout na názory občanů.“ Důležité ale je, jestli jsou výsledky ankety zohledňovány při schvalování příslušného záměru. Využívají zastupitelé obce tyto názory při své práci? „Zastupitelé i členové rady obce jsou vždy s výsledkem anket seznámeni a tuto informaci vezmou na vědomí. Jak zastupitel při svém rozhodování přihlédne k názoru občanů, záleží jen na něm. Záměry obce jsou pak zveřejňovány průběžně v jednotlivých kategoriích obecního úřadu.“ Vranovice, 2010 obyvatel, Jihomoravský kraj, nabízejí rubriku Zeptejte se starosty. Ptát se mohou pouze registrovaní uživatelé, dotazy jsou pak členěné podle témat do kategorií. Naleznete zde také pravidelný sloupek starosty Starosti starosty.

Užitečným zdrojem informací jsou také kalendáře akcí. Někde propagují i akce z okolní oblasti, jako třeba obec Krouna, 1366 obyvatel, Pardubický kraj v rubrice Kulturní akce či obec Vavřinec, 820 obyvatel, Jihomoravský kraj, v rubrice Pozvánky odjinud. Při výběru chystaných událostí v obci Jílovice, 320 obyvatel, Královéhradecký kraj, si pak můžete omezit vyhledávání podle typu sportovní nebo kulturní akce. Vysoké Mýto účelně propojilo online verzi zpravodaje s kalendářem akcí. Weby se tak stávají pozvánkou do obce, a to je dobře, neboť k rozvoji sídel nestačí jen návštěvníci virtuální.

 

 

Aplikace On-line redakce Vysokomýtského zpravodaje získala ve Zlatém erbu 2011 druhé místo v kategorii elektronických služeb. Na tvorbu zpravodaje jsme se zeptali Jiřího Kořínka, správce webu města Vysoké Mýto, 12 705 obyvatel, Pardubický kraj.

V průběhu měsíce zadávají přispěvovatelé své články (texty a fotografie, případně PDF soubory) prostřednictvím webového formuláře do našeho systému. V okamžiku, kdy nastane čas uzávěrky, provede zodpovědná osoba „schvalovací" proces – to znamená přebere všechny došlé příspěvky – v administračním rozhraní má možnost zařadit příspěvek do vydání, nebo jej vyřadit (například pozdě došlé či nesmyslné texty). Na redakční radě se dohodne pořadí příspěvků, což je pak provedeno v administraci. Celou dobu už může na všech textech pracovat korektor. Příspěvky jsou verzovány, takže se lze kdykoli vrátit jak k původní, tak i jakékoli jiné variantě článku. V okamžiku, kdy je vše zeditováno a seřazeno, proběhne finalizace vydání – kompletní text je spojen do jednoho textového souboru a spolu se všemi přílohami (fotografie a PDF) je připraven v jednom ZIP souboru ke stažení v tiskárně. Tam si ho přeberou, rozbalí a dál s ním pracují ve svém programu pro sazbu a tisk.

Nespornou výhodou je umístění všech příspěvků na jednom místě v jednotné formě, a to on-line pro všechny zainteresované osoby. Dříve vše „obíhalo“ e-mailovými zprávami a byl v tom poměrně slušný zmatek (hodně příspěvků došlo více než jednomu člověku, ten to přeposlal ještě jednou, takže pak samotné přebírání pošty bylo nekonečné, do toho byly přijímány příspěvky i v „papírové" formě a s tím souvisela další práce s přepisováním). Zároveň má každý člověk se zřízeným přístupem k aplikaci kdykoli možnost se podívat, jak se zpravodaj skládá a kolik je v něm článků, takže se uspoří hodně času, kdy by probíhala různá komunikace mezi redaktory a tiskárnou a naopak.

Každý měsíc je prostřednictvím tohoto systému zpracováno přibližně šedesát až sedmdesát příspěvků, z nichž zhruba polovinu zadají redaktoři (v rámci administrace mají také možnost vkládat příspěvky – odpadá jim nutnost vyplňovat informace o vkladateli) a druhou polovinu pak lidé „zvenku".

Uvažujete o rozšířené verzi internetového zpravodaje, případně jiné formě než ve formátu PDF?

Na toto téma v současné době probíhá diskuse. Připravujeme změnu celých webových stránek města, v rámci kterých by měl zpravodaj větší a důstojnější prostor. Také zvažujeme variantu, že některé příspěvky, ke kterým je poměrně dost fotografického materiálu, ale do tištěné varianty se nevejdou, bychom připravovali v „rozšířené" online verzi. O jiné formě než ve formátu PDF zatím nepřemýšlíme, většina informací zařazených do zpravodaje stejně proběhne internetovými stránkami. A ty, které zatím na internetu nejsou, plánujeme zveřejňovat na novém webu.