Výstava, na níž spolupracovaly české a ruské archivy, je koncipována chronologicky a pro lepší pochopení šestiletého působení našich legionářů se dělí do tří bloků. První část je vymezena srpnem 1914 až lednem 1918 a představuje činnost České družiny a našich vyšších jednotek v rámci ruské armády. Druhý blok je vymezen lednem 1918 až lednem 1919 a mapuje působení našich jednotek v Rusku jako součásti sil Dohody i následné boje proti bolševikům na Volze. Obě tyto části jsou instalovány v prvním patře Tereziánského křídla. V přízemí navazuje poslední blok, který představuje tzv. sibiřskou anabázi v letech 1919 až 1920.

Koncepce výstavy navazuje na obdobnou akci, která se konala v Moskvě letos v srpnu, nebyla však tak rozsáhlá. Na Pražském hradě se návštěvníkům představí na osm set exponátů z toho asi čtyři sta unikátních fotografií, přibližujících československé legionáře v Rusku nejen jako válečníky na frontách 1. světové války, ale i jako obyčejné lidi a zachycujících jejich život mimo válečnou vřavu v ruské realitě daleko od domova. Fotografie stejně jako dokumenty pochází z Vojenského ústředního archivu v Praze a Ruského státního vojenského archivu v Moskvě. Materiál z vojenských archivů doplňují ukázky výzbroje a výstroje, používané legiemi, které pocházejí jak z Vojenského historického ústavu, tak i ze soukromých sbírek. K zhlédnutí jsou také vyznamenání a řády, různá platidla, poštovní známky a pohlednice.

Expozici připravila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Odborem archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra, Vojenským ústředním archivem a Vojenským historickým ústavem při příležitosti 90. výročí vzniku Československé republiky, ukončení 1. světové války a zahájení bojů československých legií v ruské občanské válce.

Výstava má podle úmyslu tvůrců, tj. ruských a českých archivářů, prokázat, že pro současníka mohou být velmi zajímavé dokonce nejen dříve nezakázané a neutajené události, ale i jednoduše zapomenuté a časem zašlé skutečnosti. Na slavnostní vernisáži hovořili a zároveň výstavě popřáli mnoho úspěchů i návštěvníků Kateřina Horníčková ze Správy Pražského hradu, ředitel odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra Vácslav Babička, náměstek ředitele Federální archivní agentury v Moskvě Andrej Nikolajevič Artizov a Július Baláž z Vojenského historického ústavu.