Má širší odborná i laická veřejnost patřičnou představu o tom, jak je v naší zemi zajišťována ochrana přírody a krajiny? O finančních nástrojích této péče informuje příloha čísla, další souvislosti jsme zkoumali v rozhovoru s náměstkem ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Ing. Pavlem Pešoutem, řídícím zároveň její Sekci ochrany přírody a krajiny.

 

Agentura zajišťuje, s výjimkou území národních parků, státní ochranu přírody a krajiny v České republice. Vidím v ní velmi dobrý příklad propojení kvalitní informační a odborné základny, výkonu státní správy ve vybraných oblastech, praktické péče o nejvýznamnější fenomény a osvětové práce směřující k veřejnosti. Vykonává také odbornou podporu Ministerstvu životního prostředí a ostatním orgánům ochrany přírody, zejména České inspekci životního prostředí a dále pak například krajským, městským a obecním úřadům. Sedmnáct let existence Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky potvrzuje efektivnost stávajícího uspořádání celé organizace a je jasnou odpovědí na občasné pochybnosti a návrhy na oddělení některých činností - například odborné a informační základny - od výkonu státní správy a péče o území do dvou a více organizací.

 

Pro státní ochranu přírody jsou důležitými partnery nevládní organizace přímo se podílející na praktické péči o přírodu a krajinu. Jde především o občanská sdružení pracující místně – tedy o ta, která v místě sdružují občany a další subjekty a vyvíjejí zde činnost. Mezi tyto organizace patří především základní organizace Českého svazu ochránců přírody, dále například sdružení Daphne, Krajina, Ochrana fauny, Sagittaria, Suchopýr… Při sledování stavu vybraných biotopů a druhů pak intenzivně spolupracujeme s profesními sdruženími jako jsou Česká společnost ornitologická, Česká botanická společnost, Česká společnost pro ochranu netopýrů, Společnost pro ochranu motýlů, Česká speleologická společnost… Jak vidíte, spolupráce s občanskými sdruženími je rozsáhlá. Bez jejich zapojení bychom celou řadu činností nebyli schopni zajistit.

 

Hlavním zdrojem investičních prostředků pro ochranu přírody a krajiny představuje v současné době bezesporu Operační program Životní prostředí, ze kterého lze financovat širokou škálu opatření ve volné krajině i v zastavěných územích obcí, vyjma území Hlavního města Prahy. Z Operačního programu Životní prostředí lze hradit i náklady na takzvaný obnovní management – tedy realizaci opatření zlepšujících dochovaný stav přírody a krajiny. Možná ještě důležitější než investice v péči o přírodu a krajinu je podpora údržby krajiny. V současné době, kdy jsme svědky rychlého opouštění krajiny člověkem, jsou dotace na její údržbu základním nástrojem k udržení dochovaných hodnot. Vybraný speciální management ploch v chráněných územích je zabezpečován z krajinotvorných národních programů Ministerstva životního prostředí. Naprostou většinu prostředků na údržbu krajiny však zabezpečuje Ministerstvo zemědělství v rámci evropského Programu rozvoje venkova. V nastavení těchto „plošných“ dotací určených k podpoře šetrného hospodaření na zemědělské půdě však vidím promarněnou příležitost k větším podporám rodinných farem. Upozorňuji ještě, že pro přílohu tohoto čísla Veřejné správy jsme připravili základní přehled finančních zdrojů pro realizaci opatření podporujících ochranu přírody a krajiny. V některém z příštích čísel představíme čtenářům příklady vybraných opatření, která již byla z těchto zdrojů uskutečněna.

 

Mohu konstatovat, že v naprosté většině případů je naše spolupráce se samosprávou velmi dobrá. Spolupracujeme zejména při zabezpečování jednorázových zásahů zlepšujících stav přírody a krajiny. Lépe řečeno - ve většině případů se snažíme podpořit snahy obcí o realizaci takovýchto opatření. Poskytujeme konzultace k záměrům a poté i v dalších stupních přípravy. U vybraných akcí se pak podílíme na administraci finanční podpory, či ji přímo zajišťujeme. Mezi takovéto zásahy patří například realizace prvků územního systému ekologické stability krajiny, revitalizace toků nebo obnova intravilánové zeleně.

 

Podnikatelé, zejména pak hospodáři, jsou našimi základními partnery při údržbě přírody a krajiny. Ve většině chráněných území dlouhodobě s hospodáři spolupracujeme, máme uzavřené smlouvy upravující způsob obhospodařování, často i dlouhodobé. Jako významný problém v současnosti vidím nedostatečné vyplácení újem za ztížení lesnického a zemědělského hospodaření a hospodaření na rybnících v důsledku omezení v zájmu ochrany přírody a krajiny v případě přechodu vlastnictví pozemku. Snad se ji podaří nově vyřešit v právě projednávané novele zákona o ochraně přírody a krajiny.

 

Zajisté. Jako příklad bych uvedl ochranu sazenic a porostů dřevin před okusem zvěří. Jistě dobrá výchozí snaha s sebou v novém stavebním zákonu přinesla pro zemědělské či lesnické účely rovněž povinnost povolovat oplocení mimo zastavěné nebo zastavitelné území obcí územním rozhodnutím na základě zpracované projektové dokumentace od autorizované osoby. Při striktním výkladu se tato povinnost týká veškerých oplocenek lesních kultur, výsadeb dřevin v prvcích územního systému ekologické stability… Usilujeme v této věci o výklad, který by současnou situaci vyřešil.

 

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky komunikuje s odbornou i laickou veřejností na více úrovních. Poskytujeme informace s využitím naší rozsáhlé odborné a informační základny, každoročně vydáváme mnoho odborných i osvětových publikací i drobných tiskovin, spolupracujeme s médii. Velmi příznivě byl diváky přijat dokumentární cyklus Živé srdce Evropy. Česká televize jej vysílá od roku 2007 a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky se na něm podílela jak finančně, tak zejména odborně. Především se však snažíme pracovat s návštěvníkem přírody a obyvateli v jednotlivých chráněných územích. Významnou úlohu v tom plní terénní informační systém. Na ten se nyní výrazněji soustřeďujeme a rádi bychom ho zlepšili za využití prostředků Operačního programu Životní prostředí. Máme také ambiciózní cíl: otevřít do roku 2015 alespoň deset návštěvnických středisek – Domů přírody ve vybraných chráněných krajinných oblastech. Domy přírody budou celoročně představovat v interaktivních vnitřních i venkovních expozicích přírodní a kulturní dědictví konkrétní oblasti. Měly by být přitažlivé pro všechny věkové skupiny a zároveň uzpůsobené k využití i spoluobčanům s různým zdravotním znevýhodněním. Domy přírody připravujeme ve spolupráci s místními partnery a jejich provoz budeme zabezpečovat rovněž s nimi. Projektová dokumentace se již připravuje například pro Dům přírody Moravského krasu či Dům přírody Litovelského Pomoraví.

 

Není žádné novum, že pozitivní témata se daří prosazovat do médií jen obtížně. Naše příspěvky a zprávy přebírají spíše regionální přílohy deníků a další místní periodika. Je ale také pravda, že by si zajištění práce s veřejností na Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky obecně zasloužilo personálního posílení.

 

Naše agentura provozuje hned několik webových prezentací. Kromě té základní  se další prezentace specializují na konkrétní problematiku: například záchranné programy, finanční nástroje v oblasti ochrany přírody a krajiny, sledování stavu biotopů a druhů, mapový server, Ústřední seznam ochrany přírody. Podle průzkumu, který proběhl na konci loňského roku, hodnotili návštěvníci stránky jako srozumitelné a detailní. Dokonce podle ukazatele PageRank vyhledávače Google, kterým se vyjadřuje důležitost či kvalita obsahu, jsou stránky AOPK hodnoceny stejně vysoko jako například nejnavštěvovanější český zpravodajský server idnes.cz. Přesto s přehledností současných webových prezentací nejsme příliš spokojeni. Proto jsme zahájili projekt jejich přestavby na „portálovém“ principu. Věříme, že se nám podaří získat dostatečné prostředky a stránky zpřehlednit a zpřístupnit co nejpříjemnějším způsobem uživatelům.

 

Samozřejmě budeme asi vždy pociťovat nedostatek finančních prostředků na rozsáhlou činnost Agentury. Popravdě, již nyní se nám nedaří zabezpečovat některé důležité činnosti, například sledování stavu biotopů a druhů, či péči o vybraná zvláště chráněná území v takovém rozsahu, který bychom považovali za dostatečný. Přesto nyní pracujeme na nalezení dalších úspor. Cestu nevidím ve snižování nákladů, ale spíše v hledání dalších mimorozpočtových zdrojů a ve větším zapojení partnerů.

 

Intenzivně v současnosti pracujeme na nově schváleném dotačním Programu obnovy přirozených funkcí krajiny, který Ministerstvo životního prostředí otevře již v polovině tohoto roku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky bude zajišťovat administraci tohoto programu, takže nyní připravujeme řadu podkladů, upravujeme naše vnitřní procesy a metodiky tak, aby se program mohl bez problémů rozběhnout. Rádi o něm někdy příště budeme na stránkách Veřejné správy informovat.

 

Text: Jiří Chum

Foto: archiv AOPK ČR

Ing. Pavel Pešout (* 1971), absolvent VŠZ Praha. Již během studia pracoval v Českém ústavu ochrany přírody, na Správě CHKO Blaník. Náměstek ředitele Správy ochrany přírody (2004), po sloučení s AOPK ČR vedoucím Sekce ochrany přírody a krajiny (2006), statutárním náměstkem ředitele (2007). Zastával funkci předsedy Českého svazu ochránců přírody (2004-2006). Působí v řadě odborných institucí a společností, je autorem četných odborných článků a publikací.

---

AOPK ČR v číslech a faktech

• 1992 založena po rozdělení Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody,
• 37 regionálních pracovišť (13 krajských středisek a 24 správ CHKO), celkem 637 pracovníků (z toho 540 specialistů v oboru),
• 15 000 státních pozemků spravuje ve zvláště chráněných územích (například přes 2000 ha rybníků),
• asi 120 mil. Kč ročně vydává na realizaci praktických opatření ve zvláště chráněných územích (včetně zajišťování péče o pozemky v majetku státu),
• asi 200 mil. Kč ročně administruje na opatření finanční nástroje zaměřená na přírodu a krajinu.

---

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)

Organizační složka státu, zřízená Ministerstvem životního prostředí (1992), původně pod názvem Český ústav ochrany přírody. Posláním je sledování a ochrana přírody a krajiny a péče o ni na území celého státu. Naplňuje to zejména sledováním stavu, změn a vývojových trendů vybraných biotopů a populací ohrožených druhů krajiny, výkonem státní správy v ochraně přírody a krajiny prostřednictvím svých regionálních pracovišť – správ chráněných krajinných oblastí a také odbornou a metodickou podporou ostatních orgánů státní správy. 

Agentura rovněž vykonává praktickou péči o území 24 chráněných krajinných oblastí a 208 národních přírodních rezervací a památek na území celé ČR, z nichž řada je mezinárodního významu a jsou zařazeny do mezinárodních soustav chráněných území. Jsou jimi zejména Natura 2000, biosférické rezervace a geoparky UNESCO či mokřady mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy. AOPK ČR zajišťuje také záchranné programy o vybrané kriticky ohrožené druhy živočichů a rostlin, má na starosti administraci celostátních dotačních programů a vybraných fondů Evropských společenství zaměřených na ochranu přírody a krajiny a vyplácí náhrady za ztížení zemědělského a lesnického hospodaření a hospodaření na rybnících. Agentura se zabývá také správou pozemků a dalšího státního majetku ve zvláště chráněných územích, osvětou a šířením informací v oblasti ochrany přírody a krajiny, poradenstvím a vzděláváním a zpřístupňováním dat a dokumentace v ochraně přírody a krajiny pro orgány veřejné moci, odbornou i širokou veřejnost. Agentura je pověřena vedením Ústředního seznamu ochrany přírody a centrální státní dokumentace ochrany přírody a krajiny a vedením specializované knihovny, je znaleckým ústavem v oboru ochrany přírody a krajiny a ekonomiky. AOPK ČR je vědeckým orgánem Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) v ČR, členem konsorcia Evropského tematického střediska biologické rozmanitosti a členem IUCN – Světového svazu ochrany přírody, evropské organizace chráněných území EUROPARC a dalších mezinárodních sdružení.