Bytová správa ministerstva vnitra  


 

Hlavní menu

 

 

Lexikon evropského práva

Lisabonská smlouva Parlamentarismus v Evropské unii Ustanovení o Evropském parlamentu 

 Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává rovněž kontrolní a konzultační funkce a volí předsedu Komise.

Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst.

Podle přechodných ustanovení do konce volebního období 2004-2009 nebudou složení a počet poslanců Evropského parlamentu měněny oproti stavu při vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Včas před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 přijme Evropská rada rozhodnutí, kterým stanoví konkrétní složení Evropského parlamentu z hlediska přidělení míst jednotlivým členským státům.

Členové Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním. Evropský parlament vypracuje návrh na přijetí ustanovení nezbytných pro volbu jeho členů ve všeobecných a přímých volbách konaných jednotným postupem ve všech členských státech nebo podle zásad společných všem členským státům. Rada přijme nezbytná ustanovení zvláštním legislativním postupem jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Tato ustanovení vstoupí v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

Evropský parlament z vlastního podnětu zvláštním legislativním postupem formou nařízení určí po vyžádání stanoviska Komise a se souhlasem Rady, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů. Veškerá pravidla a podmínky týkající se daňového režimu jeho stávajících nebo bývalých členů vyžadují v Radě jednomyslnost.

Evropský parlament zasedá jednou ročně. Schází se, aniž by musel být svolán, druhé úterý v měsíci březnu. Evropský parlament se může sejít k mimořádnému zasedání na žádost většiny všech svých členů anebo na žádost Rady nebo Komise. Nestanoví-li zřizovací smlouva jinak, usnáší se Evropský parlament většinou odevzdaných hlasů.

Text: prof. JUDr. Richard Pomahač, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
 

vytisknout  e-mailem