Snižování administrativní zátěže podnikatelů
Administrativní zátěž podnikatelů v České republice by se měla do konce roku 2010 snížit nejméně o dvacet procent. Zátěží se rozumí náklady, které musejí podnikatelé vynakládat na splnění informačních povinností, vyplývajících z právních předpisů.
Schválením vládního materiálu "Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010“ loni v dubnu byl stanoven postup snižování administrativní zátěže pro šest resortů, které podnikatele zatěžují nejvíce. Změny právních předpisů by měla navrhnout ve své gesci ministerstva práce a sociálních věcí, životního prostředí, zemědělství, zdravotnictví, financí a průmyslu a obchodu. Posledně jmenované proto vypracovalo „Zprávu o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 a jeho urychlení“, která byla schválena 31. března 2009 usnesením vlády ČR č. 445. Materiál obsahuje tři samostatné části:
- Návrh na Urychlení plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů,
- Přehled o plnění Plánu u šesti resortů, a
- Přehled o plnění Plánu u ostatních ústředních orgánů státní správy.
Přehled o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 podává informaci o nejvýznamnějších změnách realizovaných k 31. 12. 2008 i o dalších plánovaných změnách. Plán se týká ministerstev práce a sociálních věcí, zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí, financí a průmyslu a obchodu.
Další část se týká ostatních ministerstev a ústředních orgánů státní správy. Informuje o změnách realizovaných s účinností do 31. 12. 2008 a obsahuje návrhy dalšího postupu. Celkově dosud realizované změny účinné k 31. 12. 2008 odpovídají úspoře podnikatelů ve výši 6,1 miliardy korun ročně, tedy osm procent.
V zájmu urychleného splnění cíle vlády České republiky snížit administrativní zátěž do roku 2010 nejméně o dvacet procent bylo navrženo soustředit se na změny v deseti zákonech, které působí největší administrativní zátěž ve výši téměř 55 miliard korun ročně. Současně se do projektu zapojují samostatnými plány ostatní ministerstva a ústřední orgány státní správy. Návrhy na možné změny v zákonech se týkají pouze těch povinností, které jsou podnikatelům ukládány výlučně na základě požadavků národní legislativy. Příkladem jsou například projekty související s novelizací zákona o daních z příjmů:
- Evidence jízd – zavedení paušálního výdaje na dopravu, kdy se zavádí možnost aplikace paušálního výdaje na dopravu. Tímto se nahrazuje povinnost prokazovat výdaje na pracovní cesty knihou jízd. Paušální výdaj na dopravu je možné uplatnit nejvýše za tři vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V roce 2007 bylo evidováno 816 tisíc poplatníků silniční daně. Pokud by dvacet procent těchto poplatníků využilo paušálního výdaje na dopravu, činila by administrativní úspora částku 856, 8 milionu Kč.
- Zvýšení paušálních výdajů procentem z příjmů pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických osob, kdy se zvyšují všechny výdajové paušály u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti vyjma příjmů uvedených v ust. § 7 odst. 7 zákona.
Roční úspora v podobě snížení administrativní zátěže by u jednoho poplatníka, který vede účetnictví, činila 19 760 Kč. Lze předpokládat, že se zvýší počet fyzických osob s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, které dosud prokazovaly daňové náklady vedením účetnictví nebo daňové evidence a nově využijí zvýšených výdajových paušálů.
Text Ing. Veronika Surýnková, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR