Bytová správa ministerstva vnitra  


 

Hlavní menu

 

 

Sněmovna - zlepšení ovzduší na severu Moravy

Vláda musí konkretizovat svou zprávu o opatřeních ke zlepšení ovzduší na severu Moravy, a to včetně termínů jejich realizace. Doplnění zprávy do letošního 10. dubna si vyžádala Sněmovna na své březnové schůzi a jednání o smogové situaci v Moravskoslezském kraji zatím přerušila. Sněmovna na návrh poslanců Kateřiny Konečné (KSČM) a Jaroslava Krupky (ODS) rovněž požádala vládu o změnu pravidel čerpání prostředků ze Státního fondu pro životní prostředí tak, aby část příjmů byla určena na "financování konkrétních opatření na zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, zejména v ostravsko-karvinské aglomeraci". Ministr životního prostředí Jan Dusík poslancům řekl, že Ostravsko a Karvinsko patří k nejznečištěnějším oblastem nejen v ČR, ale i ve střední Evropě. Každoročně zde podle jeho slov dochází k překračování imisních i cílových imisních limitů stanovených pro suspendované částice PM10, benzoapyren, benzen a arzen. V době smogových situací je například u suspendovaných částic PM10 dosahováno až desetinásobku platného imisního limitu. K tomuto stavu významně přispívá historicky vysoká akumulace průmyslových aktivit v hustě obydlených oblastech, ale také vytápění domácností pevnými palivy a doprava.
 
Výše uvedené úrovně znečištění v této lokalitě mají významný negativní dopad na lidské zdraví ve formě zvýšeného výskytu onemocnění dýchacího ústrojí, poruch plodnosti nebo alergií, což dokládá řada epidemiologických studií. Ministr přiznal, že nástroje na snižování emisí, které jsou stanoveny stávajícím zákonem č. 86/2006 Sb., o ochraně ovzduší, jsou v současné době pro dosažení potřebné kvality ovzduší nedostačující. Nejen pro řešení problematiky Moravskoslezského kraje již nestačí například plošné uplatňování administrativních nástrojů, k silniční dopravě a lokálním topeništím nástroje zcela chybějí. Aby byla vláda vůbec schopna zasáhnout do kvality ovzduší tak, aby se přiblížilo odpovídajícím národním a evropským normám, je třeba provést zásadní změny jak v legislativě v oblasti ochrany ovzduší, tak v celkovém přístupu státu i samotného kraje. Slíbil proto předložit vládě do konce března návrh nového zákona, který by měl mimo jiné dát možnost ovlivnit, čím a jak se topí v domácnostech.
 
Ministerstvo rovněž zajistí informační kampaň o negativním vlivu spalování odpadů a používání nekvalitních paliv v nevyhovujících a většinou i zastaralých topeništích.Vzhledem k tomu, že kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je rovněž ovlivněna dálkovým přenosem z Polska, bude dále pokračovat intenzivní spolupráce s Polskou republikou v rámci pracovní skupiny pro otázky ochrany ovzduší. Dvanáctistránková zpráva vlády ovšem podle poslankyně Konečné obsahuje prakticky jen již existující opatření, jinak je nekonkrétní a termínově nejasná. Z nově navrhovaných jmenovala "provedení analýzy možnosti vypracovat místní regulační řády zajišťující regulaci silniční dopravy ve velkých městech", kde však podle ní chybí termín provedení, nebo apel na výsadby zeleně ve městech, které je plně v jejich kompetenci.
 
Ještě kritičtější byla bývalá poslankyně Strany zelených Věra Jakubková, která debatu poslanců o smogu na severní Moravě iniciovala. Zpráva podle ní nevěnuje odpovídající pozornost vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. Sama upozornila na výzkumy dětské lékařky Evy Šalerové, která žije a ordinuje v nejpostiženější ostravské městské části Radvanicích – Bartovicích, kde nemocnost byla vždy vysoká. Nyní však poukazuje na rozdíly oproti dřívějšku, kdy nemoci dýchacích cest postihovaly ve větší míře horní dýchací cesty a nejčastěji byly diagnostikovány angíny, záněty nosohltanu, hrtanu, průdušnice a nemoci měly klasický průběh. V posledních letech se však záněty stěhují více do dolních cest dýchacích, jsou častější, nebezpečnější a medicínsky nepředvídatelné. Přibývají závažné stavy a komplikace, hlavně u těch nejmenších. Nemoci probíhají bez teplot, laboratorní bakteriologická, sérologická i imunologická vyšetření jsou téměř vždy i u těžkých potíží negativní. U dětí v radvanicko-bartovické lokalitě je čtyřikrát více astmatiků než ve zbytku republiky. Astma u těchto dětí propuká velmi brzy, již u batolat. Jde o astma těžké. Děti musí být mnohem dříve a mnohem déle léčeny kortikoidy. Podle Jakubkové bude nutné ke zlepšení situace uzavřít provoz některých podniků. Sněmovna s vládou budou usilovat o konkrétní plán nápravy stavu ovzduší na severní Moravě po celé zbývající období do květnových voleb.
 
text -žam-

vytisknout  e-mailem