Poslanci zvolili na své schůzi dne 24. září předsedy svých stálých komisí. Komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) povede exministr vnitra Martin Pecina (ČSSD), komisi pro kontrolu použití odposlechů Daniel Korte (TOP 09 a Starostové), komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Antonín Seďa (ČSSD) a komisi pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu Zdeněk Boháč (ODS). V čele komise pro práci sněmovní kanceláře bude místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach a komise pro rodinu a rovné příležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Langšádlová porazila v tajné volbě kandidátku KSČM Soňu Markovou. Kandidáti do ostatních komisí protikandidáty neměli. Poslanci také zvolili předsedy stálých delegací. Delegaci do Meziparlamentní unie povede Tomáš Chalupa (ODS), do parlamentního shromáždění NATO Jan Hamáček (ČSSD) a do parlamentního shromáždění Rady Evropy Václav Kubata (TOP 09 a Starostové). Bez předsedy naopak zůstala delegace do parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Kandidát KSČM Pavel Hojda nezískal v obou kolech tajné volbě dostatek hlasů.

 

Sněmovna také v prvním čtení podpořila návrh, podle kterého by vzrostl počet členů Evropského parlamentu (EP) o 18 na 754. Souvisí to s lisabonskou smlouvou o reformě fungování EU a její opožděnou ratifikací. České republiky by se změny, pokud nakonec budou schváleny, netýkaly. Češi mají v europarlamentu 22 zástupců. Původně se počítalo s tím, že se loňské volby do evropského zákonodárného sboru uskuteční již podle nové smlouvy, což se však nestalo. Dokument začal platit až na konci loňského roku. Počet europoslanců tak určila předchozí smlouva z Nice, která ale jejich počet omezila na 736. Předtím se v EP scházelo 785 poslanců. Podle lisabonské smlouvy měl mít europarlament nejvýše 750 poslanců plus předsedu sboru. Na summitu v prosinci 2008 se ale Unie dohodla, že do roku 2014 by měl počet europoslanců stoupnout na 754. Brusel počítá s tím, že dodateční europoslanci se ujmou funkce ještě v tomto volebním období. Na europoslance navíc dostalo právo dvanáct zemí: Španělsko (čtyři mandáty), Rakousko, Francie a Švédsko (po dvou mandátech) a dále Bulharsko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Slovinsko a Velká Británie (po jednom mandátu).

 

Poslanci rovněž schválili novelu, která vrací akciovým společnostem s akciemi na majitele možnost ucházet se o veřejné zakázky. Novela napravuje současný stav, kdy se o veřejnou zakázku nemůže ucházet akciová společnost s akciemi na majitele. Sněmovna podpořila novelu zákona hlasy koalice v kompromisní podobě vyjednané se sociální demokracií. Tato podoba zachovává určitá omezení, zatímco původní návrh jich většinu rušil. Akciové společnosti budou muset zadavatele informovat o všech akcionářích, kteří vlastní víc než deset procent akcií. „...je to dobrý kompromis na to přechodné období, než bude přijata velká novela zákona o veřejných zakázkách, který bude legislativně čistější a přinese skutečnou transparentnost do zadávání veřejných zakázek," řekla spoluautorka návrhu poslankyně VV Karolína Peake. Sporné ustanovení, vylučující akciové společnosti s akciemi na majitele, respektive doručitele z účasti ve veřejných tendrech, se do zákona dostalo letos na jaře. Platí od poloviny září. Spolu s ním vložili poslanci do zákona povinnost uchazečů o veřejné zakázky z řad firem předkládat údaje o tom, kdo je vlastní. Od změn si slibovali větší průhlednost při zadávání zakázek. Nemožnost ucházet se o veřejné zakázky však vyvolala nesouhlas velkých akciových společností s akciemi na majitele, včetně zahraničních firem, kvůli jejichž možné diskriminaci hrozily České republice sankce z Bruselu. Poslanci naopak  po několikahodinové debatě odmítli návrh ČSSD na zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví.

 

text -zam-