Sněmovna – k financování politických stran i k úložištím jaderného odpadu
Poslanci svým usnesením zde dne 5. května 2011 požádali vládu, aby podala Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení jedenácti politických stran a na pozastavení činnosti dalších třiasedmdesáti uskupení. Důvodem je to, že nedodaly úplné výroční finanční zprávy za loňský rok, případně je nedoručily vůbec, čímž nesplnily povinnost, kterou jim ukládá zákon o politických stranách a hnutích. Mezi seskupeními navrženými na pozastavení činnosti se ocitly například pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti, Občané.cz někdejšího zakladatele ODS Petra Havlíka a euroskeptická Strana svobodných občanů Petra Macha. Ve stejném seznamu figurují rovněž SNK Evropští demokraté. Parlamentní strany mezi nimi nejsou. Vláda by měla návrh Poslanecké sněmovny projednat do konce září. Ústavní soud však již dříve rozhodl, že potrestat tímto způsobem politické uskupení je možné pouze v případě, že se provinilo chybami ve výročních zprávách opakovaně. Úplné zprávy předložilo osmašedesát seskupení. Jsou mezi nimi parlamentní ČSSD, ODS, TOP 09, Starostové a nezávislí, KSČM, Věci veřejné, KDU-ČSL a Severočeši.cz. Starostové a nezávislí doplnili také zprávu za rok 2009. Kvůli chybám nedostali dříve státní příspěvek za senátory, nyní jim tedy bude moci být doplacen. Zprávy prověřují členové sněmovního kontrolního výboru. Výbor obdržel sedmatřicet doplnění výročních finančních zpráv politických stran a hnutí za roky 2005 až 2009. Z předložených doplnění za rok 2008 je úplných šest výročních finančních zpráv, za rok 2009 sedmnáct výročních finančních zpráv. Některé předložené výroční finanční zprávy se však i po doplnění ukázaly jako neúplné. Zrušení hrozí podle usnesení například Agrární straně, Demokratické straně Československa, Sdružení pro republiku – Republikánské straně Československa a Romské demokratické sociální straně. Celkem bylo v ČR registrováno ke konci loňského roku 178 politických stran a hnutí.
Obce, na jejichž území se bude zkoumat vhodnost vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, by za to mohly dostávat od vlády finanční kompenzaci. Její výše by pro obec mohla podle velikosti průzkumného území představovat až tři miliony korun ročně. Příspěvek by se měl týkat 24 obcí. Počítá s tím vládní novela atomového zákona, kterou na své květnové schůzi v prvním čtení podpořila Poslanecká sněmovna. K závěrečnému schvalování se poslanci sejdou už v červnu. Průzkumné práce v každé lokalitě mají podle předlohy trvat maximálně dva roky, měly by skončit v letech 2015 až 2016. Dotčené obce by měly za prováděné průzkumné práce obdržet celkovou částku zhruba třiceti milionů korun ročně. Peníze budou poskytovány od okamžiku schválení příslušného průzkumného území. Příspěvky by byly podle novely vypláceny z jaderného účtu, na kterém se nahromadily nevyužité finanční prostředky kolem patnácti miliard korun. Vzhledem k tomu, že na tento účet každoročně přibývá přibližně 1,3 miliardy korun, nebude schválení novely znamenat výdaje pro státní rozpočet. Průzkumné práce se mají podle novely uskutečnit ve čtyřech ze šesti zvažovaných lokalit, jimiž podle Správy úložišť radioaktivních odpadů jsou Březový potok a Čertovka v Plzeňském kraji, Čihadlo a Magdaléna v Jihočeském kraji a Horka a Hrádek na Vysočině. Novela však nespecifikuje, ve kterých lokalitách průzkum nakonec skutečně bude.
text -žam-