Ze 32 petic, které občané poslali ve druhé polovině loňska Poslanecké sněmovně, podpořilo nejvíce lidí petici Svazu pacientů ČR proti zdravotnickým regulačním poplatkům. Dalších téměř 64 000 lidí podepsalo petici proti zvažované výstavbě americké radarové základny v Brdech. Hranici 50.000 podpisů se podařilo překonat rovněž odborářské petici za odstranění nerovnosti v úrovni platů nepedagogických pracovníků škol. Vyplývá to ze zprávy sněmovního petičního výboru, kterou celá komora vzala bez diskuse na vědomí. Pod všech 32 petic, které Sněmovna ve druhé polovině loňska dostala, se podepsalo skoro 267 000 občanů. Na petiční výbor se obrátili také starostové nespokojení s rušením pošt v menších obcích. Téměř 19.000 lidí nesouhlasilo s navrácením katedrály svatého Víta církvi. Svaz důchodců doručil poslancům petici upozorňující na nepříznivou ekonomickou situaci seniorů. Sdružení PPP - právní poradenství a pomoc - kritizovalo v petici postup společnosti ČEZ při odhalování údajně neoprávněného odběru elektřiny. Petiční výbor rozesílá petice podle jejich tematického zaměření k využití jednotlivým ministerstvům. V některých případech poslanci interpelují ministry na základě informací poslaných v petici. Například když se na březnové schůzi Sněmovny projednávala situace nájemníků bytů těžařské společnosti OKD, vycházeli poslanci z petice, kterou proti záměru neprodat stávajícím nájemníkům byty OKD protestovalo svými podpisy 13.169 lidí.

 

Ve čtvrtek 19. března Sněmovna schválila zavedení takzvaného vázaného mandátu vlády, který má kabinetu zabránit v převodu pravomocí na EU bez souhlasu obou komor parlamentu. Jedná se o novely jednacích řádů Sněmovny a Senátu, které předložili zástupci všech pěti sněmovních frakcí a které vymezují okruh „zásadních rozhodnutí", s nimiž by za ČR nemohla souhlasit vláda či prezident bez předchozího souhlasu obou komor parlamentu. Jde především o rozšíření případů rozhodování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti, kdy by už členské státy neměly právo veta. Vázaný mandát podle předsedy ústavně právního výboru Marka Bendy znamená, že ČR bude schopna v praxi provádět ty části, které přímo z lisabonské smlouvy dávají národním parlamentům některé kompetence. Novely také v návaznosti na lisabonskou smlouvu upravují jednak parlamentní projednávání návrhů evropských norem a také právo Sněmovny a Senátu obrátit se na Evropský soudní dvůr s žalobou na neplatnost některého evropského předpisu či rozhodnutí, a to pro porušení principu subsidiarity.
 

text - žam-