Slovinsko od ledna u kormidla

Evropská unie 

Počátkem roku převzalo Slovinsko od Portugalska štafetu předsednictví v Evropské unii. Znamená to, že pod jeho taktovkou se bude odvíjet následujících šest měsíců politický a ekonomický vývoj nejvýznamnějšího světového integračního útvaru.

I když Slovinsko patří rozlohou i počtem obyvatelstva mezi nejmenší členské státy Unie, přebírá jako první z dvanácti nových členských států významnou funkci předsednictví. Slovinsko bylo také první z nových členů Unie, které zavedlo před rokem společnou evropskou měnu. Byť mnozí ekonomové považovali tento krok spojovaný se značnou mírou rizika za předčasný, první rok Slovinska v eurozóně ukázal, že obavy byly předčasné a k žádným hospodářským otřesům v zemi nedošlo.

Slovinské předsednictví má možnost navázat na německé předsednictví z první poloviny roku 2007, kterému se podařilo dosáhnout dohody členských států ve věci Reformní (Lisabonské) smlouvy a na portugalské předsednictví, v jehož závěru se podařilo nejvyšším představitelům EU v prosinci v Lisabonu tuto Smlouvu podepsat. Znamená to, že slovinské předsednictví se může opřít o potvrzení dalšího vývoje v oblasti vnitřního trhu a dalších politik a také záruky stability dalšího vývoje. Zároveň však musí usilovat o další prohloubení ekonomické integrace, další rozšiřování Evropské unie a o zajištění vnější konkurenceschopnosti Unie. Je nutno také dodat, že Slovinsko se ujalo předsednictví deset dní poté, co se schengenský prostor rozšířil o devět států, a že Evropa bez hranic již zahrnuje 24 států.

Pět priorit předsednictví

V rámci svého předsednictví vyčlenilo Slovinsko pět oblastí, na které se přednostně zaměří. Tyto priority byly samozřejmě projednány s Portugalskem, které předsedalo Evropské unii ve druhé polovině roku 2007 a s Francií, jejíž předsednictví naváže na slovinské ve druhé polovině letošního roku. Kontinuita směřování Unie by tak měla být zachována. Hlavní priority slovinského předsednictví představuje

• úspěšný ratifikační proces Lisabonské smlouvy
  
  Předpokládá se, že by nová Smlouva mohla být ratifikována v průběhu slovinského a následujícího francouzského předsednictví EU; v každém případě by však Smlouva měla být ratifikována před příštími volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční v polovině roku 2009 závěrem českého předsednictví EU.

 

• energeticko-klimatická problematika
  
  Ta vyžaduje rozhodný postoj všech 27 států při řešení problémů energie a klimatických změn. Zabezpečení kvalitního života Evropanů nelze realizovat bez udržitelných zásob a dodávek energie, což znamená velkou příležitost pro tzv. „zelenou revoluci“ při zabezpečování hospodářského růstu a vytváření nových pracovních příležitostí. EU by v tomto procesu měla hrát v celosvětovém měřítku vedoucí úlohu.

 

• Lisabonská strategie
  
  Revidovaná Lisabonská strategie vykazuje pozitivní výsledky. To je velmi důležité, neboť hospodářský růst a zaměstnanost stále zůstávají ve středu zájmu občanů Evropské unie. Je nutné dál se podílet na uskutečňování Strategie a pomoci tak členským státům při uskutečňování domácích reforem.

 

• Rozšíření a Evropská politika sousedství
  
  V průběhu slovinského předsednictví by se mělo dosáhnout pokroku v přístupových jednáních s Chorvatskem a Tureckem. Tyto státy by měly splnit další kriteria a opět se tak přiblížit ke vstupu do EU. Unie by také měla upevnit vztahy se státy Západního Balkánu. Cílem je další zavádění evropských standardů v Makedonii (FYROM), Černé Hoře, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Albánii. Důležitým úkolem bude též stabilizace situace v Kosovu, na čemž bude záviset celková situace na Západním Balkáně. Měla by se prohloubit spolupráce též se sousedními státy v rámci politiky Východního a Jižního sousedství.
   
• Mezikulturní dialog
  
  Rok 2008 byl vyhlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu. K této události by se měly vztahovat spíše dlouhodobé aktivity než jednorázové akce. Překonávání stereotypů a předsudků je důležité pro mnoho oblastí, například problematiku migrace, pro boj proti organizovanému zločinu a terorismu.

 

Pestré ambiciózní cíle

Slovinské předsednictví hodlá též navázat na rozšíření schengenského prostoru z prosince loňského roku, čímž byl učiněn další krok k zajištění jedné ze čtyř základních svobod Evropské unie, kterou je volný pohyb osob. V březnu 2008 bude Slovinsko dohlížet na další etapu schengenského rozšíření, což bude zrušení hraničních kontrol na letištích. V zájmu nejen předsednického státu, ale také celé Unie, je prezentovat tento pokrok všem občanům Evropské unie.

Slovinsko bude také při dalším rozšíření eurozóny o další dva státy EU, kterými se stanou od roku 2008 Malta a Kypr. Bude též napomáhat dalším státům v přípravě na vstup do eurozóny, především předáváním svých vlastních zkušeností.

V oblasti sociální se soustředí na řešení současných problémů, zvláště na boj proti chudobě a sociálnímu vyčlenění, zejména u dětí a mládeže. Pro aktivní začlenění maximálního počtu občanů do společnosti bude slovinské předsednictví pokračovat ve vytváření trvalého systému sociální ochrany a dostupných sociálních služeb na vysoké kvalitativní úrovni.

Pro dosažení cílů Lisabonské strategie musí také slovinské předsednictví čelit demografickým změnám. Jedním z hlavních úkolů je posilovat diskusi a úzkou spolupráci mezi jednotlivými generacemi. Solidarita a soužití, se zvláštním důrazem na dlouhodobou péči, bude priorita také v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Velký důraz klade nově nastupující předsednictví též na politiku rovných příležitostí, která tvoří důležitou součást rozšířené sociální dimenze Lisabonské strategie. Předsednictví se bude snažit hledat způsoby, jak se vyhnout genderovým stereotypům, a posílit účast a roli žen ve společnosti v relaci k dosažení rovných příležitostí pro všechny. Důležitý je boj proti jakékoli formě diskriminace ve všech oblastech společnosti, především při vytváření rovných příležitostí pro zdravotně postižené občany.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 2/2008.

Ing. Jiří Zukal

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook