Právo na svobodu shromažďování na veřejných místech je jedním z nejdůležitějších politických práv. Svobody shromažďování však aktivně využívají i různé extremistické skupiny, jejichž akce přitahují pozornost jak novinářů, tak politiků a občanské společnosti. V poslední době je patrný nárůst takovýchto veřejných shromáždění a s tím souvisejí diskuse o možnostech dopředu zakázat konání shromáždění s extremistickým podtextem. Je pravda, že úprava shromažďovacího práva umožňuje za splnění zákonem stanovených podmínek shromáždění zakázat ještě před jeho konáním nebo ho rozpustit v jeho průběhu, nicméně je stále nutné mít na zřeteli, že shromažďovací právo patří k základním lidským právům zakotveným v mnoha mezinárodních úmluvách. Evropský soud pro lidská práva se již v řadě případů možnostem omezení shromažďovacího práva věnoval. Ačkoliv se v minulém roce k některým výkladovým problémům zákona již vyjádřil i Nejvyšší správní soud, některé výkladové problémy přetrvávají. Jednou z otázek zůstává i výklad pojmu „oznámený účel shromáždění“, tedy zda se má účel uvedený svolavatelem v oznámení posuzovat v celém kontextu dané situace nebo zda se má pouze formálně posoudit účel uvedený v oznámení. Diskuse rovněž přetrvávají nad nutností novelizace zákona.

 
 

 

Summary: 

The right to assemble in public is one of the most important political rights. It is also a hot topic for the media in the Czech Republic. Assemblies of different extremist groups draw attention from journalists, politicians and civil society. The current discussion is primarily focused on the possibilities to prohibit such assemblies. It is true that, by fulfilling specific conditions under current Czech assembly law, it is possible to prohibit an assembly in advance or dissolve it while it is taking place. However, the right to assemble as a basic human right, as included in a number of international instruments, must be respected. The European Court of Human Rights gives guidelines on how the right of assembly should be treated. The Czech Supreme Administrative Court has also considered a number of important cases last years. There are however still some issues regarding interpretation of the current assembly law. One of the most important question is whether the “announced purpose of the assembly” (announced by the assembly’s organisers) should be reviewed by an administrative authority just grammatically or in the broad context of the situation. The question of necessity to modify recent Assembly law also remains open to debate.