Bytová správa ministerstva vnitra  


 

Hlavní menu

 

 

Senát - setkání předsedů Parlamentů zemí Regionálního partnerství, Bulharské republiky, Rumunska a Chorvatské republiky a předání ocenění Vesnice roku

 

Předseda Senátu Přemysl Sobotka se v polovině října zúčastnil setkání předsedů Parlamentů zemí Regionálního partnerství, Bulharské republiky, Rumunska a Chorvatské republiky ve slovinské Lublani. V první části jednání se hovořilo o Lisabonské smlouvě a procesu postupné ratifikace v evropských zemích. Předseda Senátu ve svém projevu zdůraznil, že nemá-li být evropská demokracie pouze formální, je třeba dát každé zemi prostor pro její ústavní procesy při schvalování. Zároveň čelil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny dotazům ohledně ratifikace v České republice. „Vyjádřil jsem své přesvědčení, že neshledá-li náš Ústavní soud Lisabonskou smlouvu v rozporu s Ústavou, prezident Klaus smlouvu ještě letos podepíše,“ uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Zároveň varoval před unáhlenými tlaky na Českou republiku a na prezidenta Klause, neboť to by dle jeho slov nahrávalo odpůrcům Lisabonu a koneckonců i zpochybňovalo celý ratifikační proces.
 
V druhé části jednání se účastníci zasedání zabývali otázkami spojenými s globálním oteplováním. Předseda českého Senátu se zaměřil na vymezení role politiků v řešení této problematiky. Podle jeho názoru by se politici měli zaměřit na dvě roviny. Tou první by měla být podpora seriozního vědeckého výzkumu globálního oteplování a hledání podílu člověka na tomto jevu, a tím pádem i hledání, jak a zda se dá tento jev funkčně ovlivnit. Druhou rovinou je nutnost zajistit fungování již uzavřených mezinárodních smluv typu  Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC) či Kjótského protokolu a také funkčnost vědeckých orgánů, jako je např. Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC). „Radikálům se to může zdát být málo a budou se dožadovat rychlých a politicky řízených činů, ale já jsem proti zbrklosti bez hlubší koncepce, která se musí opírat o výzkum a s ním spojenou formulací skutečně funkčních řešení problémů. Vede mne k tomu i osobní historická zkušenost s totali
Ocenění Vesnice roku 2009. Ocenění Vesnice roku 2009.
tním režimem, ve kterém jsem musel desítky let nedobrovolně žít,
“ podpořil své tvrzení Přemysl Sobotka.  
 
Pod záštitou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova se 20. října konalo v Senátu slavnostní předávání Oranžové stuhy a Zelené stuhy vítězným obcím z krajských kol. Slavnostní ocenění proběhlo v rámci celostátní soutěže Vesnice roku 2009. S úvodním projevem vystoupila předsedkyně pořádající komise senátorka Ludmila Müllerová, přítomni byli i další senátoři – Jiří Žák, Miroslav Nenutil a Karel Šebek. Ocenění vítězným obcím předával mimo jiné ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, náměstek ministra životního prostředí František Pelc, předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala a další. Oranžovou stuhu (za spolupráci obce se zemědělským subjektem) získala obec Telecí z Pardubického kraje a Zelenou stuhu (za péči o zeleň a životní prostředí) obec Studenec z Libereckého kraje.
 

Alena Gajdůšková a Jean-Paul CostaAlena Gajdůšková a Jean-Paul Costa

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se 22. října sešla s předsedou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) Jeanem-Paulem Costou. Jedním z ústředních témat vzájemného rozhovoru se stala problematika nezbytnosti reformy přetíženého ESLP. Podle místopředsedkyně Senátu by se ale politici neměli zabývat pouze otázkami, jak Evropský soud pro LP změnit, ale zejména tím, jak zvýšit odpovědnost členských zemí v oblasti ochrany lidských práv. „Cílem by měla být taková kvalita dodržování lidských práv, která by vedla k tomu, že by soud nebyl přetěžován, ale naopak neměl co dělat“, uvedla po setkání s J. P. Costou 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.

text -kk-
foto archiv Senátu

 

vytisknout  e-mailem