Senátní delegace v čele s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou se v polském Gdaňsku zúčastnila 23. října mimořádného zasedání Asociace evropských Senátů. Zasedání bylo věnováno dvacátému výročí prvních svobodných voleb v tehdejším východním bloku, které se konaly právě v Polsku. Na jednání předseda Senátu P. Sobotka zdůraznil, že polské volby v červnu 1989 a totální prohra komunistické moci byly velkou vzpruhou a inspirací i pro občany tehdejšího Československa. „Polské události vlastně přiblížily listopadovou „něžnou revoluci“ u nás,“ řekl doslova Přemysl Sobotka. Konference byla věnovaná i dvacetiletému období obnovy demokracie ve středoevropských a východoevropských zemích. Hovořilo se také o ratifikačním procesu Lisabonské smlouvy. P. Sobotka informoval své kolegy o současné situaci kolem ratifikace v České republice a zopakoval rovněž své přesvědčení, že prezident Václav Klaus Lisabonskou smlouvu do konce letošního roku podepíše. Předseda českého Senátu se během jednání sešel také na dvoustranných rozhovorech se Sergejem Mironovem, předsedou Rady federace Ruska, a Renatem Schifanim, předsedou horní komory italského parlamentu. Mimořádné zasedání Asociace evropských Senátů se konalo v Gdaňsku a zúčastnilo se ho 15 představitelů horních komor parlamentů evropských států.

 

Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí uspořádala v Jednacím sále Senátu 20. října seminář s názvem Zpracování DNA a dopady do soukromí občanů. Seminář si vytkl za cíl shromáždit názory a stanoviska k problematice současného stavu právních podmínek pro zpracování genetických informací a jejich využití v rámci podmínek pro zpracování citlivých údajů. Jednání v Senátu bylo určeno zástupcům a reprezentantům státu, ale také odborné i laické veřejnosti, která se touto problematikou zabývá. Na vysoce odborné úrovni zde diskutovali zástupci Ústavu na ochranu osobních údajů, Ministerstva vnitra, Kanceláře veřejného ochránce práv nebo znalci z odvětví genetiky. Diskusní příspěvky se týkaly například právního rámce policejního využití DNA, nástrojů mezinárodní spolupráce v této oblasti, analýzy rizik spojených s forenzně genetickým dokazováním nebo současné situace při zpracování citlivých genetických údajů v naší republice. Celý seminář, který se konal pod záštitou místopředsedy Senátu Jiřího Lišky, moderovala předsedkyně senátní Komise pro ochranu soukromí Jana Juřenčáková.

Během státního svátku 28. října se senátoři zúčastnili několika vzpomínkových akcí jednak ve svých regionech, jednak v Praze. Místopředsedové Senátu, předseda Senátu a předsedové výborů a klubů byli pozváni na Pražský hrad, kde prezident republiky Václav Klaus již tradičně v rámci slavnostního večera předal významným osobnostem státní vyznamenání. Předseda Senátu Přemysl Sobotka také položil na Hradčanském náměstí kytici u pomníku T. G. Masaryka, u příležitosti oslav 91. výročí vzniku Československé republiky se zúčastnil  pietního aktu u Národního památníku na Vítkově a přednesl projev v Pantheonu Národního muzea. Zde hovořil o dramatických křižovatkách našeho národa v minulém století. Apeloval na všechny, abychom si z prožité neradostné minulosti vzali příklad. „Naučili jsme se podceňovat význam historických zkušeností pro náš další vývoj. Je to chyba. Někomu se možná může 91 let, které uplynuly od října 1918, zdát příliš vzdálených a odtržených od naší přítomnosti, ale to není pravda. Vše, co jsme prožili, co si Československo prožilo, je velmi cenná, ale draze zaplacená zkušenost. Nedopusťme, abychom se znovu museli strachovat vyslovit svůj názor, a to i výměnou za příslib fiktivního pohodlí a bezpečí,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka.

 

V den státního svátku 28. října Senát jako již tradičně otevřel své sídlo veřejnosti. Na rozšířené prohlídkové trase zájemce provázeli zkušení průvodci, kteří hovořili nejen o Valdštejnském a Kolovratském paláci, ale i o smyslu a činnosti horní parlamentní komory. Navštívit sídlo Senátu přišlo letos 3 200 zájemců. Cenné historické prostory Valdštejnského paláce jsou pro veřejnost otevřené každý víkend, vstup je volný.