Senát - krajská referenda
Na 14. schůzi Senátu, která byla zahájena 10. prosince, projednali senátoři téměř 30 bodů, z toho bylo 11 návrhů zákona. Osm předloh podpořili, ke dvěma návrhům zákona připravili pozměňovací návrhy a návrh zákona o krajském referendu neschválili.
14. schůze SenátuNávrh zákona o referendu připravila skupina poslanců a na schůzi Senátu jej předkládal Jindřich Valouch. Podle jeho slov tento návrh zákona zvyšuje podíl občanů na demokracii a dává občanům možnost podílet se na rozvoji jejich regionu. Krajská referenda by také posílila legitimitu krajské moci a podpořila postavení krajské samosprávy. Podle návrhu by se mohla konat od roku 2011. Předmětem rozhodování by ale nesměl být vznik nebo zrušení krajských orgánů a jejich uspořádání, volba či odvolání hejtmana a dalších krajských představitelů, ukládání pokut, rozpočet kraje nebo krajské vyhlášky. Vlastní konání referenda by zajišťovala krajská samospráva, která by také hradila i náklady spojené s hlasováním.
Podle senátorů však má předloha některé chyby a nedostatky. Senátorka Soňa Paukrtová například poukázala na to, že zákon nestanoví sankce pro krajské zastupitelstvo, pokud by zastupitelé referendum nevyhlásili nebo pokud by jeho výsledek nerespektovali. S. Paukrtová však připravila pozměňovací návrhy, kterými chtěla tento nedostatek i další technické chyby napravit. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger kritizoval další skutečnost, která není zákonem ošetřena. Jedná se o rozpor, jenž by vznikl, pokud budou vypsána na stejný problém referendum krajské i místní a výsledky obou referend budou v protikladu. „A které referendum pak bude závazné?“ ptal se místopředseda Senátu J. Šneberger.
Podle senátora Jaroslava Kubery by v návrhu zákona mělo být upřesněno, zda se referenda mohou zúčastnit i cizinci, kteří mají v daném místě trvalý pobyt a vlastní tam nemovitost. Podle senátora Tomáše Julínka by se zavedením krajského referenda zastupitelská demokracie zbavovala odpovědnosti. „Stejně tak se v místním referendu často projeví alibismus zastupitelů v tom, jak formulují otázku a zmatou veřejnost neuvěřitelným způsobem,“ uvedl například T. Julínek. Zpravodaj Ústavně-právního výboru Jiří Žák se domnívá, že zákon je nadbytečný a špatný. „Míchání přímé demokracie a zastupitelské demokracie je problém. Tento zákon je paralela zákona o místním referendu, ale jak bylo řečeno, schází tam sankční ustanovení a další záležitosti,“ uvedl na schůzi J. Žák. Podle jeho slov se v zákonu vyskytuje zhruba pět chyb, ovšem zákon by dle jeho mínění neměli senátoři předělávat ani upravovat.
Podle některých senátorů ze senátorského klubu ODS je zavedení institutu krajského referenda pouze předstupněm pro referendum celostátní. K tomuto názoru se přiklonil i poslanec J. Valouch, podle kterého je krajské referendum pouze tzv. mezikrok. „Myslím, že nejen referendum obecní, nejenom referendum krajské, ale referendum jako celek by mělo být z hlediska celostátní politiky uzákoněno. To znamená, že by občané měli mít možnost se vyjádřit k některým věcem a na základě toho potom ti, kteří jsou zodpovědní, by měli možnost se rozhodnou,“ řekl mimo jiné J. Valouch. Pro zamítnutí návrhu zákona nakonec hlasovalo 39 senátorů, při kvóru 38. O návrhu zákona bude ještě jednou hlasovat Poslanecké sněmovna, která může veto senátorů přehlasovat. V tom případě by poté předloha putovala k podpisu ještě prezidentovi republiky.
text -kk-
foto archiv Senátu PČR