Bytová správa ministerstva vnitra  


 

Hlavní menu

 

 

Senát - jednání senátorů ve skandinávských zemích

Setkání s občany ve Valdštejnské zahradě SenátuSetkání s občany ve Valdštejnské zahradě Senátu

U příležitosti 10. výročí členství v NATO a 5. výročí vstupu České republiky do Evropské unie se v Senátu konalo tradiční Setkání s občany. Do sluncem prozářené Valdštejnské zahrady si cestu letos našlo téměř 6 000 občanů i zahraničních turistů. Celé setkání zahájil předseda Senátu Přemysl Sobotka, který ve svém projevu vyzdvihl význam členství naší republiky v obou světových organizacích. „V případě Severoatlantické aliance (ohledně vstupu naší země do NATO) musíme vidět, že šlo o jednoznačné vítězství realistické politiky, postavené na odpovědnosti vůči demokracii, lidské svobodě a základním hodnotám euroatlantické civilizace. Zatímco Severoatlantická aliance má jako vojenský pakt za dobu své existence ve svých prioritách jasno, Evropská unie je útvar, který se však teprve vyvíjí, rozšiřuje, přetváří a navíc musí neustále reagovat na jemné i drastické pohyby světové ekonomiky. Proto musíme zůstat v tomto pohybu aktivní, opírat se o naše historické zkušenosti a neodpouštět nikomu podrazy vůči této zemi jako v případě malověrně ubohého zmrazení našeho předsednictví EU, které se patrně již nikdy nebude opakovat,“ uvedl na slavnostním shromáždění mimo jiné P. Sobotka.

Jako čestný host vystoupil na setkání i ředitel Vojenského historického ústavu Praha plk. Aleš Knížek. Hovořil zejména o významu Severoatlantické aliance a o okolnostech našeho vstupu do NATO. Součástí setkání byly i dvě venkovní výstavy speciálně připravené k oběma výročím. Na téměř 50 panelech si návštěvníci mohou připomenout okamžiky vstupu naší republiky do Severoatlantické aliance i Evropské unie, zároveň si osvěží své znalosti o historii a vývoji obou uskupení. Obě výstavy zůstávají ve Valdštejnské zahradě i nadále, takže v době otevření zahrady, což je denně do 18, v letních měsících do 19 hodin, je můžete v prostoru u krápníkové stěny navštívit.

Na třídenní cestu po Skandinávii odcestovala 27. dubna senátní delegace vedená předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Cesta se realizovala na pozvání norského, švédského a finského Parlamentu. V Oslu se senátoři sešli s místopředsedou norského Parlamentu Carlem I. Hagenem, s ministrem zahraničí Jonasem Gahr Størem a přijal je i norský král Harald V. S poslanci norského Parlamentu stejně jako ve vládě jednali o otázkách spojených s energetickou bezpečností Evropy, věnovali se také rozvoji bilaterálních vztahů. Podle slov předsedy Senátu jsou Norové velmi vstřícní vůči českým snahám snížit závislost Unie na ruských energetických zdrojích. Během jednání se také hovořilo o českém předsednictví v Radě Evropské unie.

Úkoly a problémy českého předsednictví byly tématem i během většiny jednání ve Švédsku. Na stockholmském Úřadu vlády jednali senátoři s ministryní pro záležitosti EU Cecílií Malmströmovou. Ve švédském Parlamentu se setkali s jeho předsedou Perem Westerbergem, s představiteli zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti. „Všemi jednáními se jako červená niť linula jedna velká otázka. Totiž proč jsme z pohledu Švédů dosud velmi úspěšné předsednictví Unii vyměnili za vnitropolitické šarvátky a co vlastně za pádem české vlády Mirka Topolánka stojí,“ uvedl po jednání Přemysl Sobotka. Podle předsedy Senátu mají Švédové obavy, že faktický neúspěch českého předsednictví způsobený vynucenou demisí bude mít dopad i na švédské předsednictví, které začíná 1. července. Předseda Senátu se ve Stockholmu vedle politických jednání setkal i se švédským králem Carlem XVI. Gustafem, který jej přijal na víc než půlhodinové audienci.

Třetí den senátoři jednali ve Finsku. Sešli se s předsedou finského parlamentu Sauli Niinistöem a s předsedou finské vlády Matti Vanhanenem, i se zástupci některých parlamentních výborů. Podle předsedy Senátu se na jednání s finským premiérem hovořilo o otázkách spojených s ekonomickou krizí. „Musím konstatovat, že pan premiér vyjádřil souhlas s řešeními, která pro boj s krizí navrhla předsedající česká vláda. Totéž zaznívalo z úst odborníků na výborové úrovni,“ uvedl po jednání Přemysl Sobotka. „Na každém jednání ve všech třech skandinávských zemích jsem zaznamenal mimořádný zájem o osud českého předsednictví po pádu vlády a tady ve Finsku dokonce prohlásili, že po dobu předsednictví by si žádná relevantní politická strana nedovolila ohrozit předsednictví hlasováním o nedůvěře vládě,“ dodal předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Tex: -kk-
Foto: Archiv Senátu PČR


Odbor územní veřejné správy, redakce čtrnáctideníku Veřejná správa, 14.5.2009

vytisknout  e-mailem