Dvoudenní schůze Senátu byla zahájena ve středu 17. června. Senátoři měli na programu 29 bodů, z čehož bylo 18 návrhů zákonů. Čtrnáct předloh senátoři podpořili, jako například návrh zákona o daních z příjmů, o podnikání na kapitálovém trhu nebo o volném pohybu služeb v Evropské unii.

 

Zákon o pohybu služeb umožní podnikatelům poskytovat dočasně služby v jiných zemích Unie pouze na základě povolení mateřské země, nebude tedy třeba dalších povolení v zahraničí. Součástí zákona je i tzv. tichý souhlas, jehož podstatou je ustanovení, že pokud žadatel požádá o oprávnění k nějaké činnosti a příslušný úřad se v dané lhůtě nevyjádří, bude platit, že oprávnění vzniklo. Český zákon tak reaguje na evropskou směrnici o volném pohybu služeb, která by měla být zanesena do legislativy všech zemí Evropské unie  nejpozději do konce letošního roku.

 

Senát také schválil novelu obchodního zákoníku, která by měla firmám přinést úspory. Při navýšení svého základního kapitálu nepeněžitou formou nebudou totiž muset nechávat tento vklad znalecky ocenit, pokud je jeho hodnota ověřena jiným průhledným způsobem. Firmy tak ušetří nemalé výdaje za znalecký posudek. Novela také zavádí takzvanou finanční asistenci, kterou dosud zákon společnostem s ručením omezením i akciovým společnostem zakazoval.

 

Senátoři mezi jiným také podpořili návrh protikrizových opatření, který zahrnuje například tzv. šrotovné. Šrotovné ve výši 30 000 Kč by měli získat žadatelé na likvidaci auta staršího 10 let při nákupu nového vozu v ceně do 500 000 Kč, přičemž zvýhodněni budou ti, kteří si koupí auto s alternativním pohonem. Ti budou mít šrotovné dvojnásobné. Součástí souboru protikrizových opatření je i zrychlení odpisů firemního majetku, dočasné slevy na sociálním pojištění nebo prodloužení doby podpory v nezaměstnanosti o jeden měsíc.    

 

S pozměňovacími návrhy vrátili senátoři do Poslanecké sněmovny čtyři návrhy zákonů. Jedná se zejména o novelu zákona o střetuzájmů a o dva zákony upravující veřejné zdravotní pojištění. Novela zákona o střetu zájmů by se dle senátorů měla vztahovat pouze na zákonodárce, členy vlády nebo šéfy ústředních státních orgánů. Senátoři tuto úpravu schválili v rámci předkládaného návrhu, který měl zbavit povinnosti předkládat majetková přiznání jen ředitele škol. Zpravodaj Ústavně-právního výboru Jiří Oberfalzer v diskusi vysvětlil, proč senátoři přistoupili k legislativním úpravám. „Na začátku stál dobrý úmysl - nakrmit nějakou společenskou poptávku po vyšší kontrole nad osobami, které mají pravomoc rozhodovat o veřejných financích. Ve svatém zápalu tuto kontrolu zvýšit, zdokonalit, prohloubit přicházeli poslanci, zejména pan poslanec Kala, s dalšími a dalšími vylepšeními, až jsme se dostali do tak absurdní situace, že tomuto zákonu podléhají ředitelky mateřských škol, ředitelé symfonického orchestru nějakého oblastního městečka, divadel atd.,“ uvedl J. Oberfalzer. Zákonu by měli dle senátních úprav podléhat jen poslanci, senátoři, členové vlády a šéfové ústředních orgánů státní správy, předsedové Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Energetického regulačního úřadu, členové Rady českého telekomunikačního úřadu, Bankovní rady České národní banky, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a představitelé Nejvyššího kontrolního úřadu. Nově by se neměl zákon vztahovat například na zastupitele či nejrůznější vedoucí zaměstnance úřadů.

 

Senátoři na své schůzi také odmítli zrušení či výrazné omezení zdravotnických poplatků, které v Poslanecké sněmovně prosadily ČSSD a KSČM ve svých novelách o zdravotním pojištění. Rušení poplatků navrhli nahradit snížením cen léčiv a bezplatným očkováním dětí proti pneumokokům. O všech vrácených novelách musí ještě rozhodnout Poslanecká sněmovna.

 

Text – kk-
Foto: Archiv Senátu PČR