Rodinný život Evropanů
Preambule Národní koncepce rodinné politiky České republiky charakterizuje rodinu jako prostor, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, vytváří se lidský kapitál, vychovává se budoucí generace. Rodina je bezesporu základní a nejvýznamnější jednotkou společnosti.
Text Ing. Jiří Zukal, poradce pro otázky Evropské unie
Foto Misha
Na základě požadavku Evropské komise vznikla studie o rodinném životě a stárnutí v zemích Unie. Cílem bylo zjistit, s jakými problémy se občané členských států potýkají, jaké mají názory na sociální politiku v dané oblasti a jak by se dal zlepšit současný stav. Ukázalo se, že spokojenost Evropanů s rodinným životem dosahuje velmi vysoké úrovně. Celkem devět desetin občanů vyjádřilo s rodinným životem spokojenost, u více než poloviny (52 %) dosahuje spokojenost vysoké úrovně. Na druhé straně není se situací v rodině příliš spokojeno pouze sedm procent občanů, velikou nespokojenost vyjádřil jen každý padesátý z respondentů (2 %). Mezi jednotlivými státy nebyly zjištěny příliš velké rozdíly. S rodinným životem jsou nejvíce spokojeni Dánové (97 %), Irové (96 %) a Nizozemci (71 %), nejmenší míru spokojenosti vyjádřili Bulhaři (75 %), Litevci a Maďaři (76 %). Průzkum ukázal, že občané států východní a jižní Evropy jsou s rodinným životem spokojeni méně než občané severských států a střední Evropy. Vyšší míru spokojenosti s rodinným životem projevovali mladší občané a rovněž lidé s vyšším dosaženým vzděláním. Podle očekávání vyjádřili větší spokojenost také lidé žijící v páru - oficiálně oddaní manželé nebo dvojice sdílející společnou domácnost. I když nebyly nijak dramatické rozdíly ve spokojenosti mezi rodinami s dětmi a bezdětnými páry, přesto lze vidět větší spokojenost u rodin s více dětmi. Důležitým faktorem pro rodinnou spokojenost je též dostatečné finanční zabezpečení. Občané s vyššími příjmy prezentovali větší spokojenost s rodinným životem než občané, kteří jen těžko vycházejí s financemi (Tabulka 1).
Část otázek se týkala způsobu, jak vhodně skloubit pracovní a rodinný život. Více než polovina respondentů to považuje buď za poměrně obtížné (37 %) , nebo za velice nesnadné (14 %). Na druhé straně se desetina občanů domnívá, že je to velmi snadné a podle tří z deseti dotázaných docela snadné. Největší problémy mají s propojením pracovního a rodinného života Maďaři a Portugalci, nejsnáze se s tím vypořádávají Finové a Nizozemci. Takřka každý pátý z Čechů považuje skloubení rodinného a pracovního života za velmi obtížné, dva z pěti za docela obtížné, více než čtvrtina za poměrně snadné a osm procent respondentů za velmi snadné. Těmito výsledky se Česká republika řadí mezi členské státy Evropské unie, kterým přináší vytvoření souladu mezi pracovním a rodinným životem více problémů než je evropský průměr.
Podstatně více problémů činí slaďování pracovního a osobního života ženám než mužům. V dané oblasti má potíže celkem 55 procent žen, kdežto u mužů činí zmíněný podíl necelou polovinu (46 %). Je také logické, že problémy se týkají podstatně méně občanů bezdětných než občanů s rodinami, které vychovávají děti.
Největším problémem jsou vysoké náklady na bydlení
Řada dotazů směřovala na obtíže, se kterými se občané setkávají v běžném rodinném životě. Každý z respondentů měl uvést tři problémy, které považuje z hlediska rodinného života za nejdůležitější. Průzkum potvrdil, že více problémů musí řešit rodiny, které vychovávají děti. Nejčastěji se v odpovědích vyskytovaly těžkosti týkající se vysokých nákladů na bydlení, které uvedli občané mezi třemi největšími problémy takřka ve všech členských státech. V sedmnácti státech byly problémy s bydlením dokonce uváděny na prvním místě. Za druhý největší problém považují občané Evropské unie starosti se zvyšujícími se náklady na dospívající děti. V České republice uvedlo 51 procento občanů za největší problém vysoké náklady na bydlení, více než třetina (34 %) zmínila vysoké náklady na dospívající děti a necelá pětina (19 %) má problémy se skloubením rodinné a pracovní stránky života (Tabulka 2).
Je nutné podporovat rodiny s dětmi
Průzkum ukázal, že s podporou, kterou společnost poskytuje rodinám s dětmi, jsou spokojeni takřka dva z pěti občanů (38 %). O něco více občanů (41 %) vyjádřilo s touto podporou nespokojenost. Ještě menší míru spokojenosti vyjádřili občané s podporou společnosti těm, kteří se starají o staré, na pomoci závislé příbuzné.
Mezi jednotlivými státy jsou v názorech na úroveň státní podpory značné rozdíly. Tři ze čtyř Lucemburčanů a více než dvě třetiny Dánů a Irů byli s podporou společnosti rodinám s dětmi spokojeni. Na druhé straně naprosto odlišný postoj zastávají občané v Portugalsku, kde spokojenost jich vyjádřilo pouze dvanáct procent, kdežto přes tři čtvrtiny respondentů (76 %) zastávaly opačný názor. Podle žebříčku států jsou v jeho čele Lucembursko a skandinávské státy, na druhém konci nalezneme Portugalsko, Španělsko a nové členské státy Evropské unie. Také v České republice není s veřejnou podporou rodinám s dětmi příliš velká spokojenost. Pouze tři z deseti dotázaných vyjádřili uspokojení, kdežto polovina respondentů je nespokojená.
Dvě třetiny občanů Evropské unie zastávají názor, že politickým opatřením při zlepšení péče o děti by měl stát udělovat vysokou prioritu. Nejčastěji občané zmiňovali daňové zvýhodnění pro rodiny s dětmi. Jako další nástroje uváděli možnost zaměstnání na částečný úvazek pro rodiče dětí, zvýšení přídavků na děti, prodloužení mateřské dovolené a možnost rodičovské dovolené pro otce dětí. Největší část občanů (41 %) zastává názor, že by jeden z rodičů měl být zaměstnán na plný úvazek a druhý rodič na částečný úvazek.
Několik otázek se týkalo také formy předškolní péče o děti. Nejčastěji respondenti zmiňovali možnosti využití veřejných nebo soukromých jeslí a školek (65 %), péči vlastní matky (51 %) a svěření dětí do péče prarodičů nebo příbuzných (37 %). Necelá třetina občanů se vyslovila pro otcovskou péči o dítě. Velká skupina respondentů se přikláněla ke kombinaci již zmíněných forem péče o děti.
Jaké plány mají senioři?
Dvě kapitoly průzkumu se týkaly občanů v důchodovém věku. Výsledky ukázaly, že třetina seniorů se po odchodu do důchodu zapojila do veřejných nebo dobrovolných aktivit a dalších deset procent má obdobné plány. Více než šestina (16 %) se zapsala do různých kursů a pokračuje v rozvíjení svého vzdělání.
Více než čtyři z deseti dotazovaných seniorů uvedli, že si v průběhu pracovní části svého života šetřili finanční prostředky nebo si platili pojištění pro případ, že by v důchodu měli být na někom závislí. Další možnosti finančního zabezpečení na období důchodu byly mezi občany Evropské unie již méně obvyklé: jedna šestina investovala prostředky do majetku, více než desetina má pracovní poměr a šest procent občanů uvedlo, že prodali část majetku, aby měli v případě nutnosti na hotovosti finanční prostředky.
Čtrnáct procent seniorů v průzkumu uvedlo, že již dříve ve svém domově provedli úpravy pro případ, že by je ve stáří postihla ztráta mobility. Dalších sedm procent přiznalo, že ještě před odchodem do důchodu vyměnili svoje bydliště a dalších čtrnáct procent občanů přestalo v důchodu jezdit autem.
Pokud bychom porovnávali celkové výsledky průzkumu mezi patnácti „starými“ a dvanácti „novými“ členskými státy Evropské unie, můžeme největší rozdíly vidět v „přípravě“ občanů na důchod a následně ve formě jeho užívání. Občané EU 15 se již během aktivního života na svůj důchodový věk systematicky připravovali po materiální stránce. Po jeho dosažení se například čtyřicet procent Dánů, 28 procent Švédů a 26 procent Lucemburčanů věnuje určitým způsobem svému dalšímu sebevzdělávání. V Rumunsku činí tento podíl pouze čtyři procenta, v Bulharsku sedm procent.
V nových členských státech je nuceno si k důchodu přivydělávat podstatně více seniorů. Největší podíl jich nalezneme v Lotyšsku (29 %), Estonsku (25 %), v Bulharsku a Slovensku (24 %). V České republice si podle průzkumu přivydělává k důchodu devatenáct procent občanů a dalších třináct procent takové rozhodnutí plánuje učinit.
Jedním z jevů, který je spojen s odchodem do důchodu je změna bydlení. Z občanů Evropské unie, kteří již dosáhli důchodového věku, jich sedm procent svoje bydlení změnilo a dalších dvanáct procent má tuto změnu v plánu. Z občanů, kteří ještě nedovršili důchodový věk, jich v současné době 41 procento předpokládá, že svoje bydliště budou muset v důchodu změnit.
Průzkum ukázal, že většina Evropanů je se svým rodinným životem relativně spokojena, avšak proces stárnutí Evropy přináší problémy, které se dotýkají značné části občanů již nyní. Proto je nezbytné, aby každý stát přijal takovou rodinnou a sociální politiku, která by již v současnosti pamatovala na to, aby problémy stárnutí populace mohla Evropa v nadcházející době důstojně řešit.
Rodinná soudržnost nabývá na významu zvláště teď, kdy celý svět zasáhla globální a ekonomická krize. Většina lidí pocítila její důsledky osobně a kvalitní rodinné zázemí často napomáhá řešit a překonávat problémy, které jsou s ekonomickou krizí spjaty.
Tabulka 1: Jak jsou občané EU spokojeni s rodinným životem ? (údaje v %)
|
Stát
|
Velmi spokojeni
|
Poměrně spokojeni
|
Nepříliš spokojeni
|
Velmi nespokojeni
|
Neví
|
|---|---|---|---|---|---|
|
Dánsko
|
75
|
22
|
2
|
1
|
-
|
|
Irsko
|
71
|
25
|
2
|
1
|
1
|
|
Nizozemsko
|
71
|
20
|
3
|
1
|
5
|
|
Švédsko
|
67
|
29
|
3
|
1
|
-
|
|
Spojené království
|
66
|
30
|
2
|
1
|
1
|
|
Rakousko
|
66
|
28
|
4
|
1
|
1
|
|
Belgie
|
63
|
29
|
5
|
2
|
1
|
|
Lucembursko
|
59
|
36
|
3
|
1
|
1
|
|
Malta
|
54
|
36
|
6
|
2
|
2
|
|
Finsko
|
54
|
41
|
4
|
1
|
-
|
|
Francie
|
53
|
40
|
5
|
1
|
1
|
|
Německo
|
52
|
39
|
5
|
3
|
1
|
|
EU 27
|
52
|
38
|
7
|
2
|
1
|
|
Polsko
|
52
|
35
|
8
|
3
|
2
|
|
Španělsko
|
51
|
42
|
5
|
1
|
1
|
|
Kypr
|
49
|
44
|
5
|
2
|
0
|
|
Slovinsko
|
47
|
46
|
4
|
2
|
1
|
|
Slovensko
|
43
|
46
|
9
|
1
|
1
|
|
Řecko
|
42
|
45
|
8
|
4
|
1
|
|
Česká republika
|
42
|
42
|
11
|
4
|
1
|
|
Itálie
|
38
|
38
|
19
|
4
|
1
|
|
Rumunsko
|
38
|
43
|
13
|
4
|
2
|
|
Litva
|
38
|
38
|
19
|
3
|
2
|
|
Maďarsko
|
37
|
41
|
14
|
7
|
1
|
|
Bulharsko
|
37
|
38
|
10
|
7
|
8
|
|
Portugalsko
|
36
|
44
|
15
|
3
|
2
|
|
Lotyšsko
|
32
|
48
|
15
|
3
|
2
|
|
Estonsko
|
29
|
50
|
16
|
3
|
2
|
Zdroj Eurobarometer
.
Tabulka 2: Hlavní problémy, kterým čelí rodiny ve státech EU
|
Vysoké náklady na bydlení
|
39 %
|
|---|---|
|
Vysoké náklady na rostoucí děti
|
32 %
|
|
Problémy se spojením pracovního a rodinného života
|
25 %
|
|
Péče o staré rodiče nebo příbuzné
|
22 %
|
|
Úroveň školního vzdělání
|
18 %
|
|
Výše veřejné finanční podpory pro rodiny
|
16 %
|
|
Dostupnost kvalitní péče o děti
|
12 %
|
|
Malá podpora ze strany zaměstnavatelů
|
10 %
|
|
Špatná dělba práce partnerů v péči o domácnost
|
6 %
|
Zdroj Eurobarometer