Rekultivace krajiny odstraňuje dědictví minulosti
Zásadním krokem k úspěšnému dokončení transformace a restrukturalizace uhelného průmyslu v České republice byla finanční intervence státu zahájená v roce 2002. Jednalo se o prostředky na ekologickou a hospodářskou revitalizaci regionů s aktivní nebo ukončenou těžební činností.
Při privatizaci těžebních podniků nebylo zcela dořešeno finanční vypořádání souvisejících ekologických škod. Finanční rezervu, která je potřebná na sanaci a rekultivaci území po hornické činnosti, si těžební společnosti vytvářejí až od roku 1994. V rámci privatizace společnosti převzaly od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k revitalizaci. Na ně nebyla vytvořena potřebná finanční rezerva.
V roce 2002 uznala vláda České republiky naléhavou potřebu řešení ekologických škod, které vznikly před privatizací těžebních společností. Zároveň souhlasila s postupným vyčleněním částky 15 miliard korun na účast státu na nákladech revitalizace krajiny v Ústeckém kraji. Toto opatření se později rozšířilo i na Karlovarský kraj.
Komise k řešení ekologických škod v Ústeckém a Karlovarském kraji k 31.12. 2008 doporučila k realizaci celkem 274 projektů s předpokládanými finančními náklady ve výši 13,5 miliardy korun. Všechny projekty mají z technického hlediska charakter sanačních a rekultivačních prací na území bezprostředně souvisejícím s bývalou povrchovou těžbou.
Moravskoslezský kraj
V červnu 2002 rovněž vláda souhlasila se záměrem postupně v období pěti let vyčlenit částku 20 miliard korun na účast státu na nákladech odstraňování ekologických škod na území Moravskoslezského kraje s tím, že tato částka bude krytá stejně jako v Ústeckém a Karlovarském kraji z privatizačních výnosů. V srpnu 2007 prodloužila vláda původně stanovený časový horizont pro vyčlenění finančních prostředků do roku 2018.
V lednu 2009 byl program odstranění ekologických zátěží v Moravskoslezském kraji rozšířen o nápravu škod po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu i na území Jihomoravského kraje a původní finanční garance státu byla navýšena na 21 miliardu korun.
Prioritními problémovými okruhy pro řešení ekologické revitalizace v Moravskoslezském kraji jsou zejména sanačně rekultivační práce, utlumení termických procesů na hořících odvalech, komplexní řešení nekontrolovaných výstupů metanu, zahlazení starých zátěží v OKR a příprava území po ukončené hornické činnosti. Komise pro řešení revitalizace Moravskoslezského kraje k 31.12.2008 schválila k realizaci celkem 116 projektů s předpokládanými finančními náklady ve výši 8,5 miliardy korun.
Kladenský region
Těžba uhlí v kladenském regionu začala před více než dvěma sty lety a v činnosti bylo v různých obdobích 35 dolů. S ohledem na změněné podmínky využitelnosti uhelných zásob a ekonomickou neefektivnost nebyl další provoz kladenských dolů konkurenceschopný a ztratil své opodstatnění. Těžba byla v roce 2002 ukončena bez toho, aby byly všechny negativní důsledky dřívější hornické činnosti finančně vyřešeny.
V roce 2006 vláda souhlasila se záměrem postupně uvolňovat finanční prostředky do výše 1,5 miliardy korun na řešení ekologických zátěží a v červnu 2008 tuto částku navýšila na 1,8 miliardy korun. Revitalizační program v kladenském regionu je realizačně téměř naplněn.
Legislativní podmínky financování programů
Podmínky financování uvedených programů jsou učeny zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, kdy majetek určený k privatizaci, výnosy z prodeje tohoto majetku a zisk z účasti státu v obchodních společnostech lze použít v souladu s rozhodnutím vlády k úhradě nákladů na odstraňování škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniků, k úhradě nákladů a podpoře investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů a na revitalizaci dotčených území a k finanční podpoře projektu rozvoje území určených pro průmyslové využití schválených vládou.
Procesování programů
Programy ekologické revitalizace po hornické činnosti a v případě Moravskoslezského kraje i po hutnické činnosti jsou procesovány prostřednictvím vždy dvou meziresortních komisí ustavených vládou pro každý region.
Hlavním předmětem činnosti meziresortní komise v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu je určovat především časovou posloupnost realizace jednotlivých revitalizačních projektů a hodnotit jejich věcnou náplň z hlediska možnosti realizace podle příslušných usnesení vlády. Přitom je kladen důraz zejména na naplňování požadavků příslušných zákonů (například horní zákon), dodržování příslušné báňské legislativy a legislativy k ochraně životního prostředí a dalších obecně závazných předpisů, stanovování priorit řešení ekologických škod z hlediska předpokládaného rozvoje krajů a možnosti tvorby nových pracovních míst. To vše ve vazbě na podklady připravené za účasti odborníků se znalostí problematiky.
Činnost komisí pro posouzení a hodnocení nabídek organizačně zajišťuje Ministerstvo financí.
Meziresortní komise jsou složeny se zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství, Českého báňského úřadu v Praze a zástupců krajů.
Text Ing. Vít Kaštovský, Ph.D.
Odbor hornictví Ministerstva průmyslu a obchodu ČR