Předsednictví v Radě EU: Španělsko na půl roku dirigentem
Španělské předsednictví pokračuje po předsednictví švédském v obtížné době. V platnost vstoupila Lisabonská smlouva a nejen EU se snaží vzpamatovat z ekonomické a finanční krize. Naplňování smlouvy i hospodářská obnova a vytváření pracovních příležitostí v Evropě jsou nyní hlavními prioritami.
Od 1. ledna 2010 převzalo Španělsko od Švédska štafetu předsednictví v Radě Evropské unie a jejích orgánech. Znamená to, že pod jeho taktovkou se v následujícím půl roce odvíjí politický a ekonomický vývoj nejvýznamnějšího světového integračního útvaru. Španělsko patří délkou svého členství mezi průměrně zkušené státy EU; od roku 1986, kdy vstoupilo do Evropských společenství společně s Portugalskem, je to pro tento stát již čtvrté předsednictví v Radě EU. Španělsko společně s Belgií a Maďarskem vytváří osmnáctiměsíční program tzv. „trojpředsednictví“, které navazuje na předchozí předsednické trio Francie, České republiky a Švédska.
I když během všech svých třech předcházejících předsednictví čelilo Španělsko různým důležitým výzvám, nikdy na jeho předsednictví nepřipadlo období hluboké ekonomické krize a nikdy také neuvádělo Evropskou unii a evropský kontinent do nové etapy vývoje. Španělsko tak bude v čele EU při přechodu od fungování modelu podle Smlouvy z Nice do éry nové Lisabonské smlouvy.
Španělské předsednictví si vytyčilo čtyři hlavní priority:
- komplexní a efektivní naplňování Lisabonské smlouvy;
- hospodářská obnova a vytváření pracovních příležitostí;
- posílení vystupování a vlivu EU na světové scéně;
- umístění občana Evropy do centra zájmu politik EU, podpora iniciativy na rozvoj práv a svobod občanů.
Naplňování Lisabonské smlouvy
Hlavní španělskou prioritou, na kterou se země během svého předsednictví zaměří, je naplňování Lisabonské smlouvy. Ta vstoupila v platnost v prosinci loňského roku a přináší řadu změn, které mají Unii pomoci efektivněji přijímat společná rozhodnutí a hrát významnější roli na mezinárodní scéně. Španělsko přebralo předsednictví v Radě EU v době, kdy se svých funkcí ujaly též stálý předseda Rady EU Herman Van Rompuy a vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová. I když Španělsko musí těmto dvěma politikům přenechat část řídících a koordinačních rolí, které dosud připadaly předsedající zemi, zůstává mu přesto dostatečný prostor, aby mohlo naplňovat svoje priority a představy.
Jako významný úkol si vytyčilo španělské předsednictví iniciovat řadu nařízení, která jsou nutná pro uvedení Lisabonské smlouvy v platnost, například založení Evropské služby pro vnější činnost. Do této nové instituce by měla přejít řada úředníků z Evropské komise (především z Generálního ředitelství pro vnější vztahy) a také z členských států. Tato instituce, v jejímž čele stojí C. Ashtonová, bude fungovat jako „ministerstvo zahraničí a diplomatický sbor EU“. Důležité bude též nastartovat nový systém takovým způsobem, aby rotující předsednictví členských států EU byla dostatečně komplementární s novými evropskými institucemi.
Hospodářská obnova a zaměstnanost
Důležitou prioritou španělského předsednictví je oblast ekonomiky, především boj s finanční a ekonomickou krizí a vytváření nových pracovních míst. Na konci loňského roku dosáhla nezaměstnanost v eurozóně deseti procent a průměrná výše nezaměstnanosti v 27 státech EU vystoupila na 9,5 %, což znamená o dvě procenta více než v témže období roku 2008. Boj proti nezaměstnanosti jako priorita španělského předsednictví není náhodný, protože Španělsko má po Lotyšsku druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti (19,4 %) v celé Evropské unii.
Pro zajištění udržitelného ekonomického rozvoje je základním elementem koordinace aktivit členských států. Je nezbytné, aby se posílilo oživení ekonomik a realizovaly se strategie na překonání krize. Na schůzce k zahájení předsednictví v Radě EU prohlásil španělský premiér José L. R. Zapatero, že „nastala správná chvíle pro koordinování hospodářských cílů Evropské unie, jinak bude v sázce nejen unijní sociální model, ale i přežití EU“. Proto je jednou z priorit též přijetí nové evropské strategie pro růst a zaměstnanost do roku 2020. Tato strategie by měla nahradit tzv. Lisabonskou strategii, která byla přijata v roce 2000. Nová strategie by měla zahrnovat i konkrétní závazné cíle. Státy, které by dohodnuté cíle nesplňovaly, by podle španělského premiéra mohly přijít o část peněz, které nyní z Evropské unie dostávají.
Důležitým úkolem příštích měsíců bude potřeba implementovat na úrovni Evropské unie opatření pro zajištění fiskální konsolidace a regulace; k tomu je španělské předsednictví připraveno institucionalizovat tři nové úřady, které budou mít dohled nad bankami, pojišťovnami, cennými papíry a trhy.
Španělské předsednictví bude probíhat v období prohlubující se světové globalizace. Vyspělé světové ekonomiky, vedle USA především Evropská unie, čelí stále většímu konkurenčnímu tlaku ze strany „rozvíjejících se ekonomik“ (emerging economies), zejména v oblasti nákladů. Pádnou odpovědí Evropy by mělo být posílení v oblasti inovační kapacity. Proto se bude španělské předsednictví zasazovat o přijetí ambiciózního „Evropského inovačního plánu“. Ten by se měl zabývat inovacemi z různých aspektů: řídícího, finančního, vědeckého i vzdělávacího.
Další výzvou je pro španělské předsednictví problematika klimatických změn. Evropská unie na sebe převzala na mezinárodním poli řídící úlohu a přijala závazky ke snížení emisí skleníkových plynů a využívání obnovitelných zdrojů energie. Je třeba využít přechodu na „ekonomiku s nízkým využitím uhlíku“ k vytváření nových pracovních příležitostí. Španělsko hodlá učinit maximum pro to, aby se po nepříliš úspěšné Kodaňské konferenci o změně klimatu svět přiblížil k podpisu závazné smlouvy o snížení emisí CO² do roku 2020.
Posílení role EU ve světě
Třetí hlavní prioritou španělského předsednictví je posílení role EU na mezinárodní politické scéně a vylepšení „image“ EU za jejími hranicemi. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost má k tomu Evropská unie výjimečnou příležitost a řadu nových instrumentů. EU se bude snažit posílit styky se sousedy a strategickými partnery, konsolidovat vůdčí postavení na mnohostranných fórech, nadále bude přebírat díl odpovědnosti v oblastech konfliktů a bude rozvíjet závazky při podpoře míru, obrany lidských práv a snižování chudoby.
Evropská unie bude i nadále posilovat transatlantický dialog s USA za účelem upevňování hlubšího a více propojeného trhu. Společně Se Spojenými státy bude Evropská unie čelit globálním výzvám a problémům, především boji proti terorismu. V podobném duchu bude probíhat i spolupráce s Kanadou.
Také ve vztahu Evropské unie se zeměmi Latinské Ameriky a Karibské oblasti by mělo dojít ke kvalitativnímu posunu. Španělské předsednictví především zdůrazňuje nový strategický vztah mezi Evropskou unií a Mexikem a doufá, že pokročí v jednáních o smlouvě se státy Střední Ameriky, Andskými zeměmi a státy Mercosur. Za účelem prosperity a stability v Evropě je důležité další utužování vztahů se sousedními regiony, především středomořské a východní oblasti. Konkrétně se uvádí pokrok v budování těsnější relace s Marokem a posílení vztahů s Izraelem, Tuniskem, Egyptem a Jordánskem. Předsednictví se pokusí v neposlední řadě přispět k vyřešení arabsko-izraelského konfliktu.
V oblasti rozšíření bude španělské předsednictví pokračovat v trendu vyhlášeném na zasedání Evropské rady v prosinci 2006. Přístupová jednání s Chorvatskem by měla dospět k brzkému konci a také negociace s Tureckem by měly pokročit. Evropská unie se bude také zabývat integračními výhledy se státy západního Balkánu.Španělské předsednictví doufá též ve zlepšení vztahů Evropské unie s Japonskem a zvláštní důraz bude klást i na spolupráci s Čínou, Indií a zeměmi ASEAN.
Evropa pro všechny občany
Posílení role EU úzce souvisí s rozvojem lidských práv a svobod. Přiblížení Evropské unie občanům prostřednictvím jejich užšího zapojení do života Společenství vyžaduje realizovat řadu různých iniciativ. Španělské předsednictví bude podporovat možnost zapojení občanů Evropské unie do tvorby legislativy EU. Občané 27 členských států mohou předkládat Evropské komisi legislativní návrhy z různých oblastí, které by podle jejich názoru měly být součástí komunitární legislativy. Španělské předsednictví se pokusí tento nástroj přímé demokracie uvést v život co nejdříve.
Zárukou práv občanů Evropské unie je Charta základních práv, která je připojena k Lisabonské smlouvě; EU prostřednictvím tohoto nástroje opětovně potvrzuje, že je založena na dodržování lidských práv a svobod, které jsou tímto způsobem více ve středu zájmu občanů a jejich obrana je také efektivnější.Španělské předsednictví se též zavazuje, že zahájí přístupový proces EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Tímto způsobem hodlá v souladu s Lisabonskou smlouvou být v čele boje na obranu a dodržování lidských práv.
Evropská unie by také měla posilovat svoji sociální dimenzi především v kontextu se současnou finanční a ekonomickou krizí, která dává možnost vyzkoušet, jak pevná je sociální soudržnost, kterou si evropská společnost vybudovala. Na základě spolupráce s členskými státy a občanskou společností by se měly posílit projekty Evropské unie ke zvýraznění sociální dimenze. Předpokládá se, že bude prezentováno sdělení Evropské komise k nové Evropské sociální agendě na období 2011 – 2015. Tento dokument by měl svým obsahem doplňovat Strategii EU do roku 2020 především v oblasti sociální ochrany, sociálního začleňování a integrace.
Španělské předsednictví zastává názor, že je nutno zvýšit snahu Evropské unie o vymýcení násilí založeného na odlišnosti pohlaví (genderového násilí). K tomu bude španělské předsednictví iniciovat vytvoření evropské instituce, která by se danou problematikou zabývala a zároveň vypracovala předpis na ochranu obětí tohoto násilí v Evropě.Španělsko podporuje Stockholmský program, který vymezuje na období 2010 - 2014 politiku EU v oblasti justice a vnitra, konkrétně spolupráci v oblasti policie, cel, trestního a občanského práva, azylu, migrace, vízové problematiky. Realizace tohoto programu má klíčový význam pro účinný boj s hrozbami, které přesahují hranice států: s organizovaným zločinem, pašováním drog, terorismem či obchodem s lidmi. Vzhledem k tomu, že Španělsko je první zemí, která stojí od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v čele EU, má velkou příležitost významně ovlivnit směr dalšího vývoje na evropském kontinentu.
Text Ing. Jiří Zukal
Foto Misha