Pardubický kraj svými socioekonomickými charakteristikami patří spíše k průměrným krajům České republiky. Ukazatele popisující průmyslovou výrobou však naznačují, že v této oblasti se může skrývat poměrně významný rozvojový potenciál.

Meziregionální disparity v rámci území kraje
Pro doplnění obrazu ohledně výchozích podmínek pro regionální rozvoj je zapotřebí se také zabývat meziregionálními disparitami Pardubického kraje. Ty byly řešeny v rámci aktuálního Programu rozvoje Pardubického kraje. Pro jejich stanovení byly použity ukazatele míry nezaměstnanosti, daňové výtěžnosti, relativizovaného počtu podnikatelů, indexu stáří, hustoty obyvatelstva a migrace. Výše zmíněnými ukazateli vesměs disponuje Český statistický úřad a úřady práce. Mezi ukazatele nebyl z praktických důvodů zařazen žádný ukazatel, který by vyžadoval speciální šetření. Při práci s ukazateli byly využity časové řady, a to se záměrem postihnout nikoli jen momentální stav hodnocené skutečnosti, ale dlouhodobějšíčasové úseky, reprezentované průměrnými hodnotami. Všechna data byla získána do úrovní obcí. Na základě takto získaných dat bylo potom prováděno srovnávání jednotlivých územních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Výsledkem je následující vymezení problémových regionů (ORP) Pardubického kraje (viz mapka). 

Pardubický kraj lze z tohoto pohledu vidět jako kraj s poměrně významnými meziregionálními disparitami, kdy problémové mikroregiony jsou soustředěny zejména v jeho jihovýchodní části (okres Svitavy).

Cílená podpora problémových mikroregionů, vedoucí k odstranění těchto disparit, by znamenala nutnost zapojení značného množství finanční prostředků, které však kraj k dispozici nemá. Proto k řešení této situace využívá i dotace z evropských fondů. Konkrétně se jednalo o prostředky ze Společného regionálního operačního programu, opatření 1.1. Podpora podnikání ve vybraných regionech, kdy bylo na podporu podnikání v problémových mikroregionech rozděleno více jak 62 milionů korun.

K dalšímu nástroji patří grantový program na podporu problémových mikroregionů, který Pardubický kraj vyhlašuje na podporu projektů obcí a svazků obcí již od roku 2003. Podpořené projekty musí být zaměřeny na podporu ekonomických aktivit v daném území a musí přispět ke zlepšení ukazatelů, na jejichž základě byly problémové mikroregiony v Pardubickém kraji definovány. Vzhledem ke zkušenostem čerpaných z ostatních krajů se domníváme, že tento grantový program s jasně definovaným územním dopadem může být pro ostatní kraje (i vzhledem k absenci obdobných programů na centrální úrovni) zajímavý. Bližší informace lze získat na stránkách Pardubického kraje - odkaz Grantové programy.

Program rozvoje Pardubického kraje
Program rozvoje byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 13. 12. 2001. V roce 2003 byl částečně aktualizován. V roce 2006 byl program zpracován nově a zastupitelstvo ho schválilo dne 21. 9. 2006. Program je složen ze dvou částí. První část – sociálně-ekonomická analýza kraje obsahuje popis kraje, hlavní ukazatele sociálního a ekonomického vývoje kraje a SWOT analýzu. Druhá programová část obsahuje vizi, popis problémových okruhů, vymezení regionů pro soustředěnou podporu a způsob naplňování a monitorování programu. Problémové okruhy jsou rozděleny na těchto sedm témat – Ekonomika, Technická vybavenost, Dopravní přístupnost a obsluha území, Lidské zdroje a kvalita života, Venkovský prostor a zemědělství, Životní prostředí, Cestovní ruch, Činitelé. Naplňování konkrétních opatření v jednotlivých problémových okruzích programu je monitorováno a pravidelně hodnoceno. Výsledky jsou následně předkládány samosprávě kraje.

Grantové programy
Pardubický kraj vypisuje každoročně grantové programy do oblastí jako jsou regionální rozvoj, cestovní ruch, sociální oblast, zdravotnictví, kultura a památková péče, sport a volnočasové aktivity, životní prostředí, spolupráce s partnerskými regiony a podobně. Graf znázorňuje poskytnuté granty z rozpočtu kraje v roce 2008. Celkový finanční objem grantů v roce 2008 činil více jak 52 milionů korun. Kromě těchto grantů poskytuje v rámci samostatné působnosti kraj ze svého rozpočtu další dotace a příspěvky.

Využívání evropských fondů
Jedinečnou příležitostí pro podporu regionálního rozvoje představují finanční prostředky z evropských fondů. Dotace z evropských fondů čerpal Pardubický kraj, jak v předvstupním období, tak v letech 2004 až 2006 a samozřejmě je využívá i nyní v programovém období 2007 – 2013.

Předvstupní období
Z období před vstupem do Evropské unie mohou být příkladem podpořené projekty modernizace železničních koridorů s dotací asi 1,2 miliardy korun z programu ISPA, celá řada převážně obecních projektů podpořených z programu Sapard a Phare 2003 nebo krajský projekt modernizace silnic v příhraniční oblasti Pardubického kraje s dotací z EU téměř 100 milionů korun v rámci programu Phare CBC.

Období 2004 – 2006
V období 2004 – 2006 byly pro rozvoj území Pardubického kraje velmi významné prostředky získané ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Celková dotace z tohoto programu do území Pardubického kraje přesáhla 640 milionů korun, téměř polovinu z této částky získal samotný Pardubický kraj, který měl v tomto programu přes 20 úspěšných projektů. Jednalo se o projekty zaměřené na modernizace silnic, životní prostředí, vzdělávání, informační technologie a cestovní ruch. Z projektů ostatních žadatelů z území Pardubického kraje může být příkladem projekt cyklostezek v regionu Orlicko – Třebovsko s dotací zhruba 65 milionů korun, projekty školy Svítání, multifunkční centrum Fabrika ve Svitavách a celá řada dalších akcí.

V rámci programu SROP zajišťoval kraj také administraci grantových schémat. Přitom bylo částkou 142 miliony korun (včetně dotace z rozpočtu Pardubického kraje v objemu 26 milionů korun) podpořeno 72 projektů z oblasti podpory podnikání, sociální integrace a cestovního ruchu. Kraj rovněž zajišťoval administraci grantových schémat z OP Rozvoj lidských zdrojů na podporu vzdělávacích projektů v celkovém objemu dotace z Evropské unie 35 milionů korun.

Celá řada projektů byla financována prostřednictvím dalších evropských zdrojů, například projekt Technoparku Pardubice s dotací asi 300 milionů korun z programu Průmysl a podnikání nebo obnova nádvoří zámku v Pardubicích z tzv. norských fondů. V rámci období 2004 - 2006 přitom uplatnil Pardubický kraj a jeho příspěvkové organizace téměř 50 úspěšných projektů s celkovou dotací zhruba 475 milionů korun z evropských fondů.

Důležitým nástrojem pomoci čerpání dotací z evropských fondů byl projekt „Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů v podmínkách Pardubického kraje“. Kromě Úřadu práce Pardubice, Krajské hospodářské komory, Regionální rozvojové agentury, Koalice nevládek Pardubicka spolupracoval Pardubický kraj v tomto projektu s řadou dalších partnerů. Projekt obsahoval širokou paletu dílčích skupin činností - od vytvoření a provozu databáze projektových záměrů obcí, podnikatelů a nestátních neziskových organizací Pardubického kraje na webových stránkách s informacemi o evropských fondech, zřízení poradenských center pro municipality, podnikatele i neziskový sektor, organizování stáží s cílem získat informace, jak k problematice čerpání evropských fondů přistupují v zahraničí, realizace vzdělávacích aktivit. Celkové náklady projektu činily zhruba 18,5 milionu. Hrazeny byly ze 75 % z prostředků EU v rámci opatření 3.3. SROP. Zbývající uznatelné náklady jsou rovným dílem financovány ze státního a krajského rozpočtu. Projekt byl ukončen v roce 2007.

Velmi důležitým výstupem tohoto projektu je databáze projektových záměrů. V této databázi se podařilo shromáždit přes 750 projektových záměrů, kterým byly poskytovány poradenské služby při tvorbě žádostí o dotaci. Pardubickému kraji se díky databázi podařilo zmapovat velkou část projektů, vznikajících na území kraje a směřujících své žádosti o dotaci do evropských fondů, zejména Regionálního operačního programu NUTS II SV. Na základě těchto podkladů bylo možno osobně konzultovat s předkladateli jejich projektové záměry, a tím jim napomoci získat dotaci pro realizaci projektů.

Období 2007 – 2013
V rámci programovacího období 2007 – 2013 Pardubický kraj ve vztahu k čerpání evropských fondů vykonává následující role:

• na odboru strategického rozvoje kraje a evropských fondů probíhá administrace čtyř globálních grantů OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost s objemem finančních zdrojů zhruba 900 milionů korun. V rámci tohoto odboru funguje i kontaktní místo pro program česko-polské přeshraniční spolupráce a pro tzv. norské fondy.
• mezi další aktivity kraje patří poskytování informací o možnostech čerpání fondů, a to jak pro potřeby samotného kraje a jeho příspěvkové organizace, tak i pro žadatele z území kraje. Žadatelé se se svými projektovými záměry mohou obracet na pracovníky oddělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu, kteří jim pomohou zorientovat se v operačních programech a zařadit jejich projekt, v případě, že je možné jej z evropských zdrojů financovat, do odpovídajícího operačního programu. Na internetových stránkách Pardubického kraje je rovněž zřízen odkaz Fondy EU, kde zájemci naleznou potřebné informace týkající se jednotlivých operačních programů.
• příprava projektů kraje a jeho příspěvkových organizací. Pro zajištění těchto činností byla schválena organizační směrnice „Systém přípravy a realizace projektů spolufinancovaných z evropských fondů pro orgány Pardubického kraje a krajem zřizované příspěvkové organizace,“ která řeší odpovědnosti, postupy a způsob zajištění jednotlivých fází a činností projektového cyklu projektů spolufinancovaných z evropských fondů v rámci plánovacího období 2007 - 2013. V souladu s principem projektového řízení je příprava a realizace projektů zajišťována prostřednictvím projektových týmů, které jsou vedeny projektovými manažery s přesně stanovenými kompetencemi. Systém se vztahuje na všechny projekty Pardubického kraje a jeho příspěvkových organizací. Tento systém byl oceněn zvláštní cenou poroty mezinárodní soutěže BEST PROJECT MANAGEMENT.

Pro období 2007 - 2013 se Pardubický kraj ve spolupráci s Královéhradeckým a Libereckým krajem podílel na přípravě Regionálního operačního programu Severovýchod, na jehož základě přijde do území Pardubického kraje ze strukturálních fondů více než 6 miliard korun. Z této částky již bylo schváleno k podpoře 83 projektů s celkovou dotací téměř 2,8 miliardy korun. Jako příklady podpořených projektů je možné jmenovat modernizaci silnice II/315 Lanškroun – Tatenice, multifunkční dopravní terminál v České Třebové, sportovní areály v Přelouči nebo ve Starém Městě, vybudování penzionu se zázemím v Martinicích, vojenské muzeum v Králíkách či dům na půli cesty v Chrudimi.

Kromě ROPu využívá Pardubický kraj i žadatelé z jeho území řadu dalších programů financovaných z evropských fondů, například OP Životní prostředí, Integrovaný operační program, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a další.

Text: Ing. Pavel Kalivoda, vedoucí odboru
strategického rozvoje kraje a evropských fondů
Krajského úřadu Pardubického kraje

 Základní charakteristika Pardubického kraje

• Výhodná geografická poloha kraje v centru ČR
• Silná průmyslová tradice (chemie, elektrotechnika)
• Podprůměrná míra nezaměstnanosti
• Velký počet malých obcí v kraji
• Absence dálnic a rychlostních silnic (vnější silniční napojení kraje)
• Značný podíl strukturálně ohrožených odvětví v ekonomické struktuře kraje (textil apod.)
• Podprůměrná úroveň příjmů obyvatelstva – nižší koupěschopná poptávka