sportovní areál v Tachově

Jako příklad samosprávy využívající partnerství se soukromým subjektem může posloužit město Tachov. PPP zde proběhlo na základě uzavřené koncesní smlouvy na provoz a údržbu víceúčelového sportovního areálu (viz obr.). Cílem projektu bylo vybudovat na stávající nevyužité ploše (původně skládka) moderní víceúčelový sportovní areál. Město v roce 2007 vybralo soukromého partnera, který se smluvně zavázal provozovat a spravovat na své náklady celý areál po dobu patnácti let. Na oplátku mu Tachov umožnil vybírat poplatky od uživatelů a provozovat doplňkové komerční služby (například občerstvení). Soukromý partner za to poskytl finanční částku, kterou město použilo pro částečnou úhradu výstavby probíhající klasickou veřejnou zakázkou. Výsledkem celé transakce je funkční a vyhledávaný sportovní areál, který je ve smluvně stanoveném rozsahu volně přístupný pro tachovské školy a rovněž tak pro tréninky a zápasy místního sportovního klubu.

Obdobný projekt, nicméně v měřítku o několik řádů větším (stadion pro třicet tisíc diváků), je zvažován i v Ostravě a Brně. Vybudování sportovně-kulturního areálu v Brně je však dočasně pozastaveno. Posledním aktuálně se rozbíhajícím „sportovním PPP“ v českých regionech je rekonstrukce a dostavba areálu zimního stadionu v Říčanech.

Zajištění dodávek vody a plynu

Pro realizaci PPP mají municipality zájem zejména o projekty dodávek tepla či pitné vody. Podle databáze Ministerstva financí, které ze zákona (č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení ve znění pozdějších předpisů) vykonává rozpočtový dozor nad municipalitami, tvoří vodohospodářské smlouvy kolem sedmdesáti procent všech uzavřených smluv (od poloviny roku 2006 evidováno přes dvacet smluv). Zatím nejrozsáhlejší  vodohospodářský PPP projekt je připravován na Táborsku. Jedná se o zajištění kvalitních dodávek pitné vody a následný sběr a čištění městských odpadních vod po dobu deseti let, zadavatelem je Vodárenská společnost Táborsko, s. r. o. Nyní probíhá koncesní řízení a podrobné informace lze nalézt na webových stránkách společnosti.

v Bohumíně byla uzavřena teplárenská koncese

Vodohospodářské PPP projekty jsou standardně založeny na principu, že soukromému partnerovi je po dobu trvání smlouvy svěřena odpovědnost za provozování a rekonstrukci existující vodohospodářské infrastruktury, případně i za její vybudování. Soukromý partner je odpovědný za zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních a srážkových vod a likvidaci kalů a odpadů v kvalitě, která je dohodnutá ve smlouvě. Platební mechanismus je obvykle nastaven tak, že soukromému partnerovi je umožněno vybírat poplatky od konečných uživatelů. Jeho příjem je tak závislý na využívání poskytované služby (to znamená, že je na něj přeneseno riziko poptávky). Za využívání infrastruktury, kterou vlastní veřejný sektor, pak soukromý partner hradí zadavateli dohodnutý nájem (jednorázově nebo postupně).

Velmi podobně jako u vodohospodářských projektů je strukturována transakce rovněž pro oblast teplárenství. Soukromý partner, odpovědný za provoz infrastruktury a dodávky, vybírá poplatky přímo od uživatelů a platí zadavateli nájem. Takové teplárenské koncese byly uzavřeny například v Bohumíně (viz obr.) či Velké Hleďsebi a výběr partnera se dokončuje i v Kopřivnici.

Autobusové terminály i veřejné osvětlení

Další oblastí, kde české municipality uvažují o využití konceptu PPP, jsou autobusové a železniční terminály. Celá struktura transakce výstavby/modernizace a správy terminálů je obvykle postavena na poplatku za dostupnost od zadavatele, který je doplněn o příjmy z nájmů komerčních ploch (kavárny, obchody, stánky), jež plynou buď přímo soukromému partnerovi, nebo zadavateli, který je využívá na částečnou úhradu poplatku. Projekt revitalizace autobusového terminálu nyní připravuje například Třebíč (je zpracována studie proveditelnosti), formou PPP byl zvažován i Železniční uzel Brno. Zajímavým projektem, u kterého nyní probíhá koncesní řízení na výběr soukromého partnera, je provozování zastávek MHD v Ústí nad Labem. Zde se navrhuje čistá koncese, na jejímž základě bude soukromý partner po dobu patnácti let spravovat, udržovat a provozovat 376 zastávek pro autobusy a trolejbusy a postupně budou všechny zastávky obnoveny. Za tuto službu město soukromému partnerovi umožní získávat příjem z prodeje reklamních ploch na zastávkách, což se podle finančního modelování ukázalo jako efektivní řešení, které se v praxi ověří v rámci koncesního řízení.

Řada českých měst a obcí již formou PPP (často, aniž by to tak bylo nazýváno) uskutečnila projekty veřejného osvětlení. Například projekt zajištění správy, údržby a obnovy veřejného osvětlení na území hl. m. Prahy byl zahájen v roce 1999. Soukromý partner se zavázal zajišťovat po dobu čtrnácti let veřejné osvětlení se smluvně zaručenou provozuschopností nad 98 procent a během prvních pěti let trvání smlouvy k investici do obnovy svítidel a světelných zdrojů ve výši osmi set milionů korun. Svítivost a provozuschopnost veřejného osvětlení nyní dlouhodobě překračuje hodnotu 99,4 procenta a k zajištění operativnosti slouží centrální dispečink, který nepřetržitě sleduje a přijímá informace o stavu zařízení. Veškerou infrastrukturu nadále vlastní město, které provádí pouze kontroly funkčnosti. Za poskytované služby hradí zadavatel pravidelné platby (výpočet je uveden ve smlouvě) a jak Praha, tak soukromý partner, považují projekt za přínosný.

Kde dále mohou obce PPP uplatnit

PPP lze využít i při řešení tíživé parkovací situace pomocí výstavby parkovacích domů. Zde se naskýtá možnost kombinace soukromého kapitálu s dotacemi z evropských fondů z příslušných regionálních operačních programů. Platební mechanismus může být u tohoto typu projektů založen na poplatcích z parkovného, nicméně za nynější finanční krize, kdy jsou banky i investoři rizikově averzní, se může ukázat jako jistější varianta tzv. „poplatků za dostupnost“, které platí dle dostupnosti a kvality služby přímo zadavatel ve formě pravidelných plateb soukromému partnerovi. Příjmy z parkovného vybírá město a používá je na úhradu těchto poplatků. Město tak nese riziko poptávky po parkovacích místech, soukromý partner riziko zabezpečení dostupnosti služby. PPP projekt tohoto typu není v České republice ještě funkční, nicméně studie proveditelnosti je připravována například v Plzni. Tam se jedná o výstavbu parkovacího domu se čtyřmi sty parkovacími místy a komerčními prostory, jejichž výnosy by měly zlevnit celou stavbu i provoz. Soukromého partnera by chtěla Plzeň znát do konce ledna 2010.

Mezi další typické PPP projekty, které ze zahraničí nenápadně pokukují po uplatnění v českých městech a obcích, patří i výstavby administrativních budov. Jedná se o relativně jednoduché projekty, kde je soukromému partnerovi svěřen návrh, výstavba a údržba celé budovy včetně zajištění úklidu, stravování, ostrahy a dalších obdobných služeb. Zadavatel hradí poplatky za dostupnost, které jsou závislé na tom, zda vůbec a v jaké kvalitě je služba dodávána. Na regionální úrovni – konkrétně v Jihlavě, uvažuje o vybudování administrativního centra tímto způsobem Kraj Vysočina, který tak zároveň vyřeší i problém regenerace bývalých kasáren, ve kterých bude nové centrum umístěno. Je zpracována studie proveditelnosti a další realizační kroky závisí na zastupitelstvu kraje.

O PPP na regionální úrovni by bylo možné napsat ne jeden, ale hned několik článků. Ambicí textu nicméně nebylo detailně popsat všechny projekty PPP v zemi ani oblasti, kde se PPP využívá, ale ukázat čtenářům, že koncept PPP už mezi českými městy a obcemi není jen abstraktním pojmem a realizují se konkrétní projekty, které fungují. Nebojme se tedy něčeho zdánlivě nového a zamysleme se nad tím, zda by nebyl i náš projekt vhodný pro řešení formou PPP.

Stručně o PPP

PPP je jedním ze způsobů, jak zadat projekt směřující k zajištění veřejné služby nebo veřejné infrastruktury. Pod pojmem projekt PPP se standardně skrývá dlouhodobý projekt v řádu desítek let (obvykle 15 až 30), kde je výkon veřejné služby svěřen soukromému partnerovi. Míra zapojení soukromého partnera se liší projekt od projektu. Obvyklým nastavením je zajištění návrhu, výstavby, provozu a financování projektu ze strany soukromého partnera (tzv. struktura DBFO, z anglického Design, Build, Finance, Operate). Častá je i transakce, kdy již veřejná infrastruktura existuje a soukromý partner je vybrán pro její dlouhodobé provozování a udržování. Veřejný zadavatel, který vstupuje do takového smluvního vztahu, se na oplátku zaváže k úhradě pravidelných měsíčních plateb po celou dobu trvání smlouvy (tzv. poplatek za dostupnost), jejichž vyplácení započne až v okamžiku, kdy veřejné služby začnou být soukromým partnerem poskytovány (tedy obvykle nikoli během výstavby).

Alternativou je umožnit soukromému partnerovi výběr poplatků přímo od konečných uživatelů (tzv. koncese) nebo kombinace obou principů. V praxi se municipality zaměřují na PPP projekty zejména v následujících oblastech: vodohospodářské, dodávek tepla, volnočasové infrastruktury, parkovacích domů, výstavby/rekonstrukcí administrativních budov, autobusových a vlakových terminálů, zdravotnictví (domovy pro seniory, modernizace nemocnic) či zabezpečení veřejného osvětlení. Pokud zadavatel nemá s PPP zatím žádné zkušenosti, užitečnou pomůckou mu mohou být metodické příručky, které byly vydány Ministerstvem financí. Další možností je kontaktovat organizaci PPP Centrum, která byla státem zřízena na podporu rozvoje a iniciace PPP projektů pro veřejné zadavatele.

Text: Michaela Kubištová, PPP Centrum, a. s.
Foto: archiv města Bohumín a Tachov