Zástupci kulturní sféry se díky festivalu OPEN UP! Creative Placemaking sešli k prodiskutování otázky rozvoje lokalit prostřednictvím kultury a umění v listopadu minulého roku na dvou místech, v Praze a Plzni.

 

Součástí akce byla i odborná konference v pražském Centru současného umění DOX, která se snažila přispět mimo jiné k vyjasnění termínu creative placemaking. Při prosazování této zásady je důležité otevřít se ostatním a navázat partnerství napříč sektory. Soukromé, neziskové i veřejné instituce by měly najít společnou řeč a na projektech se podílet. Není totiž pochyb o tom, že umění dokáže přispět k ekonomickému oživení oblasti. Takovým příkladem je Amsterdam, kde se squatterům podařilo z nevyužívané loděnice vytvořit umělecký prostor. Místo ožilo, cena pozemků několikanásobně vzrostla, a zájem tak začali mít i developeři. Skýtá to určité nebezpečí: když se sem začnou stěhovat bohatší lidé, dojde k obměně obyvatel, takzvané gentrifikaci. Zničí se tak původní myšlenka umělců a zároveň přichází o zisk ti, kdo s nápadem přišli. V Amsterdamu se podařilo majetek předat nadacím, a prostor tak ochránit.

 

Paradoxně i krize může být pro kulturu požehnáním, jak se o tom na konferenci zmínil estonský expert Ragnaar Siil. V letech 2007–8 špatná ekonomická situace způsobila, že se řada developerských projektů nedostavěla nebo podniky zkrachovaly, ale podařilo se je využít pro kreativní účely, jako například v lotyšské Rize. Zajímavý osud měla jedna továrna v estonském Tallinnu. Kdysi se zde vyráběly železniční koleje, posléze rakety. V 90. letech oblast působila odstrašujícím dojmem, byla spojována s drogami, násilím. Stalo se ale, že se z jednoho okna začala linout hudba, místnost totiž využili jako zkušebnu undergroundoví muzikanti, a to postupně přitáhlo lidi. A ani v tomto případě nepřevládly komerční zájmy, developeři, když si uvědomili, že nic nepostaví, své zdejší vlastnictví prodali. Americká ekonomka Ann Markusen poradila, jakým způsobem je možné o významu kultury přesvědčit starosty. Vyplatí se pozvat je na uměleckou akci nebo do místa, kde bydlíte, seznámit je s iniciativními místními občany, případně skupinu lidí pozvat na jednání rady nebo přímo volit zastupitele nakloněné umění.

 

Dobrou zkušenost s představiteli samosprávy má kulturní manažer David Kašpar. Díky tomu v Městské části Praze 14 mohla vzniknout poslední dobou řada zajímavých projektů, konal se zde třeba festival Street for Art nebo se bývalá kotelna proměnila v kreativní a volnočasové centrum Plechárna. David Kašpar doporučuje zjistit si co nejvíce informací o místě a lidech, kteří tam žijí, začít se změnami a zviditelnit je. Užitečné je na akci pozvat děti, ale i politiky a také věřit v místní kulturu. Co způsobuje, že je město považováno za atraktivní? Inspirací mohou být španělská sídla Barcelona či Bilbao, která si svoji značku úspěšně vybudovala. S Barcelonou si tak spojíte živé, pulzující místo s inovativním městským designem, výjimečnou architekturou a řadou tržišť či festivalů. Také Bilbau se podařilo zužitkovat kulturu a inovace pro zvýšení renomé. Ještě před patnácti lety to bylo průmyslové a zanedbané město. Pak však vznikly ikonické stavby, jako je Guggenheimovo muzeum od Franka Gehryho, zajímavé moderní budovy či netradičním způsobem ztvárněná veřejná prostranství (osvětlení ve tvaru pokojové lampy, šachové stolky na ulicích). Každé místo může mít svůj specifický charakter, je jen na vás, zda k jeho proměně dodáte ten patřičný impuls.

 

Ivana Jungová