Bytová správa ministerstva vnitra  


 

Hlavní menu

 

 

OECD příznivě hodnotí ekonomický vývoj České republiky

Evropská unie 

 

Koncem dubna se na pozvání předsedy vlády Mirka Topolánka uskutečnila oficiální návštěva generálního tajemníka Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Angela Gurríi v České republice. Hlavním cílem návštěvy nejvyššího představitele této mezinárodní vládní organizace byla oficiální prezentace Ekonomického přehledu ČR 2008.

Během návštěvy byl Angelo Gurría přijat též prezidentem České repuliky, několika ministry vlády, zástupci obou komor parlamentu a guvernérem České národní banky. Součástí návštěvy byla též přednáška pana Gurríi pro studenty Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Klub nejvyspělejších států světa

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development) je od roku 1961 nástupnickou organizací OEEC (Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci). Ta byla vytvořena v roce 1948 jako první evropská poválečná organizace, aby v Evropě rozvrácené válkou rozdělovala a spravovala peněžní prostředky z Marshallova plánu. Po splnění tohoto úkolu v roce 1960 byla založena OECD se sídlem v Paříži.

OECD nyní sdružuje třicet nejvyspělejších zemí světa – Austrálii, Belgii, Českou republiku, Dánsko, Finsko, Francii, Irsko, Island, Itálii, Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velkou Británii a USA.

Česká republika se stala členskou zemí OECD v prosinci roku 1995 jako první z transformujících se ekonomik. V roce 2007 schválily vlády členských zemí rozhodnutí nabídnout členství v OECD pěti novým zemím: Chile, Estonsku, Izraeli, Ruské federaci a Slovinsku. Přístupový proces k OECD bude postupovat podle připravenosti kandidátů. K nejbližšímu rozšíření OECD by mohlo dojít zhruba za dva roky.

Prohloubení dosahu a účinnosti standardů OECD má napomoci rovněž projekt tzv. „Posílené spolupráce“, v jehož rámci se má do přípravy a implementace standardů OECD těsněji zapojit pět dalších zemí: Brazílie, Čína, Indie, Indonésie a Jihoafrická republika.

Cíle a struktura

Podle zakládací Konvence je základní činnost OECD zaměřena na:

  • podporu co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability, aby se tak přispívalo k rozvoji světového hospodářství;
  • přispění ke zdravému ekonomickému rozvoji v členských i nečlenských zemích v procesu ekonomického rozvoje;
  • přispění k rozvoji světového obchodu na mnohostranném, nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.

K institucím OECD náleží rovněž Mezinárodní energetická agentura (IEA) a Agentura pro atomovou energii (NEA).

Nejvyšším orgánem OECD je zasedání Rady na úrovni ministrů členských zemí (MCM - většinou jde o ministry zodpovědné za ekonomickou politiku) pod předsednictvím země zvolené na daný rok. Členem Rady je rovněž zástupce Evropské komise. Letošnímu zasedání 4. a 5. června bude předsedat Francie, zastoupená ministryní hospodářství, financí a práce Christine Lagarde.

V průběhu roku Rada zasedá s týdenní frekvencí na úrovni stálých představitelů členských zemí (velvyslanců), přičemž jí předsedá generální tajemník. Každá členská země má v Radě jednoho zástupce. Členské země společně schvalují výstupy OECD, které jsou pro ně závazné a představují tzv. „koncentrované standardy“ jejich chování v příslušné oblasti.

Poradními orgány Rady jsou výkonný výbor, rozpočtový výbor, výbor pro komunikaci a vztahy s veřejností, výbor pro spolupráci s nečleny. Účast na pravidelných jednáních těchto orgánů zajišťují diplomaté stálých misí jednotlivých států při OECD.

OECD se zabývá ekonomickou politikou v širokém pojetí a hlavní náplň její činnosti spočívá v práci tzv. věcných (odborných) výborů a pracovních skupin, v nichž pravidelně, většinou dvakrát ročně, zasedají vládní experti a tvůrci hospodářské politiky členských zemí.

Podpora reforem členských států

Jednou z hlavních ekonomických agend OECD je podpora reforem v členských zemích a zkoumání optimálního postupu v reformním procesu. Dosavadní výzkum ukazuje, že negativním projevům globalizace lépe odolávají kvalitně řízené ekonomiky. V tomto rámci OECD zkoumá a srovnává praktické reformní postupy mezi členskými zeměmi, hledá nejúspěšnější kombinace politik a metody jejich prosazení. Klíčové postavení v této agendě má projekt „Politická ekonomie reforem“, který byl zahájen na ministerském zasedání Rady OECD v roce 2007. Projekt je zaměřen na politický a sociální rozměr reformního procesu, na jeho management a komunikační aspekty. V interakci s členskými státy shromáždila OECD v dosavadním průběhu zkušenosti s obtížemi při prosazování reforem ve třiceti členských zemích. Výstup projektu je očekáván na ministerském zasedání v roce 2009.

V současné době je jedním z hlavních témat OECD též „Výzkum a podpora přínosů globalizace“, které před organizaci postavil generální tajemník Angelo Gurría. K zajištění tohoto úkolu disponuje OECD kvalitní datovou základnou, umožňující sledovat dlouhodobé trendy v rozmanitých oblastech společenského života a hospodářství, provádí srovnávací analýzy, nalézá metody tzv. „nejlepší praxe“ a vyslovuje odborná doporučení. Výstupy OECD jsou využitelné na všech úrovních: jak samosprávní, státní, tak i pro činnost mezinárodních či nadnárodních organizací, v soukromém i ve státním sektoru.

Ekonomický přehled ČR 2008

OECD zpracovává v pravidelných dvouletých intervalech pro všechny členské státy ekonomický přehled. Tento dokument představuje hodnocení současného stavu ekonomiky států, analyzuje hospodářskou vládní politiku a obsahuje řadu doporučení pro další reformy. Ekonomický přehled je jeden z nejpřínosnějších výstupů OECD. Má velký význam pro rozvoj bilaterálních ekonomických vztahů členských zemí a ukazuje na jejich význam pro celosvětovou ekonomiku.

Ekonomický přehled ČR 2008 byl oficiálně zveřejněn koncem dubna a OECD v něm hodnotí období od jara 2006. Celkový obsah vyznívá pro Českou republiku velmi pozitivně. OECD oceňuje výjimečný ekonomický růst; v rozmezí let 2005 – 2007 se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v průměru o více než šest procent. OECD očekává, že též v roce 2008 se růst HDP bude pohybovat kolem 4,5 % a v roce 2009 dosáhne přibližně pěti procent. Vyšší výkonnost ekonomiky je poháněna především výrobou určenou na export a odráží stále intenzivnější zapojení do mezinárodní dělby práce.

I když hospodářský růst České republiky patří k nejvyšším v Evropské unii, ekonomika zatím nevykazuje téměř žádné známky přehřátí. Zpráva upozorňuje na nárůst inflace, avšak centrální banka má nástroje, jak situaci zvládnout. Současná inflace spotřebitelských cen roste důsledkem administrativních opatření, například zvýšením snížené sazby DPH a zvýšením spotřební daně z tabákových výrobků. Stejně jako v ostatních zemích zvyšuje vývoj na trzích potravin a ropy spotřebitelské ceny i v České republice.

Rychlý hospodářský růst představuje výjimečnou příležitost pro snížení rozpočtového deficitu a uskutečnění strukturálních reforem, avšak předchozí ani současná vláda podle názoru OECD jej plně nevyužily.

Studie OECD zahrnuje především řadu doporučení pro Českou republiku. První oblast se týká udržitelnosti veřejných financí. Při sestavování rozpočtu doporučuje OECD využít dosavadního příznivého ekonomického klimatu, zpřísnit cíle ohledně poklesu deficitu, přičemž konstatuje, že výdajové stropy nebyly v minulosti dodržovány. OECD také upozorňuje na nutnost, aby rozpočet byl více transparentní.

OECD oceňuje provedenou daňovou reformu, nicméně upozorňuje na to, že je nutno se soustředit na zásadní změny daňového systému a nikoli pouze na drobné úpravy daňových sazeb. Pro zajištění fiskální udržitelnosti je nezbytné, aby se zdravotnictví bylo schopno vypořádat se stárnutím populace. OECD přivítalo první etapu reformy zdravotnictví, v níž byly zavedeny regulační poplatky, což by mělo pomoci omezit spotřebu zdravotní péče. Tento krok doporučovala OECD již ve svém předcházejícím hodnocení.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2008.

Ing. Jiří Zukal

 

José Ángel Gurría TreviñoJosé Ángel Gurría Treviño

José Ángel Gurría Treviño (*1950, Tampico, Tamaulipas), je mexickým ekonomem a diplomatem. Získal bakalářskou hodnot na Mexické národní univerzitě (UNAM), postgraduální studia pak absolvoval na universitách v britském Leedsu a na Harvardu ve Spojených státech. Později byl v Mexiku prezidentem Národní rozvojové banky (Nafin) a výkonným ředitelem Banky pro zahraniční obchod (Bancomext), pak pracoval v představenstvu Banky pro meziamerický rozvoj. Byl ministrem financí a zahraničí. Je považován za architekta stabilizace mexické ekonomiky, zejména snižováním vládních výdajů. Renomé významného ekonoma přispělo k jeho uvedení do funkce v čele Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), kde působí od roku 2006. Hovoří španělsky, francouzsky, anglicky, portugalsky, italsky a německy.



 

vytisknout  e-mailem