Obora

Místo uprostřed hlubokých lesů je zmiňováno od roku 1175, kdy kníže Soběslav II. daroval zdejší újezd opatství v Plasích. Klášter nechal ve čtrnáctém století v Oboře vystavět gotický kostel (barokizován). Po roce 1420 spravovali oborské zboží pánové z Kolovrat. Dalšími významnými držiteli vsi, která byla připojena ke kaceřovskému panství, se stali Griespekové z Griespachu. Po bitvě na Bílé hoře byl však jejich majetek zkonfiskován a navrácen plaským cisterciákům. V roce 1785 proběhla sekularizace klášterních statků, které posléze koupil kníže Metternich. V současnosti žije v obci přibližně čtyři sta obyvatel.

Znak udělil Oboře předseda PS PČR 20. ledna 2005 zároveň s vlajkou. Modro-stříbrně polcený štít obklopuje zelený lem vyjadřující název obce. V pravém poli připomínají tři zlatá kosmá břevna rod Griespeků. V levém poli je vztyčený červený plamenný meč obklopený červenými plaménky – atribut archanděla Michaela, patrona místního kostela. Odkaz na griespekovský erb je rovněž součástí znaků obce Kaceřov či města Kralovice (S’95, č. 45). Stejné znamení ovšem nalezneme také ve znaku cisterciáků, v němž upomíná na burgundský původ řádu.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR