Občané a jejich zdraví

Evropská unie 

Zvláštní číslo Eurobarometeru obsahuje průzkum názorů občanů EU na jejich zdraví. Průzkum zapadá do zdravotnické strategie Evropské komise a koresponduje s komunitárním Programem pro veřejné zdraví, který se uskutečnil v období 2003 – 2007. Studie Eurobarometeru má za cíl zlepšit informovanost a znalosti v monitorování rozvoje veřejného zdraví. Průzkum, který se uskutečnil v listopadu 2006 mezi občany 25 členských a v té době dvou přistupujících států (Bulharsko, Rumunsko), se zaměřil především na čtyři témata:

1. celkový zdravotní stav Evropanů, dlouhodobá nemocnost,
2. důsledky každodenních zdravotních problémů,
3. počet Evropanů, kteří se podrobují preventivní zdravotní péči,
4. specifická problematika – vysoký krevní tlak, cholesterol, hormonální léčba.

Většina se cítí zdráva

Základní otázka průzkumu se týkala celkového zdravotního stavu občanů. Takřka tři čtvrtiny občanů v Evropské unii (73 %) považují svůj zdravotní stav za dobrý, z toho téměř čtvrtina má pocit, že se těší velmi dobrému zdraví. Pouze sedm procent občanů považuje svůj zdravotní stav za špatný a jen každý stý z respondentů zastává názor, že jeho zdravotní stav je velice špatný. Každý pátý z dotazovaných (20 %) se vyjádřil neutrálně a nepovažuje svůj zdravotní stav ani za dobrý ani za špatný. Téměř stejné výsledky na dané téma ukázal předposlední průzkum Eurobarometeru, který se uskutečnil v roce 2005.

Rozdíly ve vnímání vlastního zdraví je možno pozorovat mezi patnácti „původními“ a dvanácti novými členskými státy EU, kde občané považují svůj celkový zdravotní stav za horší než v EU 15. Z jednotlivých členských států se těší nejlepšímu zdraví Irové, kde takřka devět z deseti respondentů považuje svůj zdravotní stav za dobrý nebo velmi dobrý a pouze tři procenta občanů jej považují za špatný. Podobně optimistické výsledky byly zjištěny v Dánsku a Nizozemsku (82 %), Belgii (81 %) a Řecku (80 %). Nejméně občanů těšících se dobrému zdraví bylo v Litvě (44 %), Lotyšsku (50 %), Řecku (51 %) a Maďarsku (55 %). Za špatný považují svůj zdravotní stav nejvíce Maďaři (15 %), dále Bulhaři a Lotyši (14 %). Češi se v celkovém hodnocení umístili mírně pod průměrem EU, když 71 % Čechů považuje svůj zdravotní stav za dobrý, 23 % vyjádřila neutrální postoj a zbývajících šest procent vnímá svůj zdravotní stav jako špatný.

Studenti a bílé límečky

Průzkum jednoznačně potvrdil, že posuzování vlastního zdravotního stavu se příliš neliší mezi muži a ženami, avšak velmi závisí na věku respondentů a také na výši dosaženého vzdělání. Celkově tři čtvrtiny mužů (75 %) se těší dobrému zdraví, u žen dosáhl tento ukazatel výše 71 %. Naopak šest procent mužů a osm procent žen považuje celkově svůj zdravotní stav za špatný. Je logické, že zdravotní stav občanů se zhoršuje s postupujícím věkem. Ve věkové kategorii od 15 do 24 let považuje svůj zdravotní stav za dobrý 91 % respondentů, kdežto v kategorii nad 55 let 52 % občanů.

Se vzrůstajícím stupněm dosaženého vzdělání se zvyšuje poměr občanů, kteří považují svůj zdravotní stav za dobrý. Nejlépe vyšli z průzkumu studenti, u kterých více než devět z deseti dotázaných (91 %) zastává názor, že jejich zdravotní stav je dobrý. Jen setina studentů je přesvědčena, že jejich zdravotní stav je špatný. Na druhé straně pouze necelá polovina seniorů (46 %) považuje svůj zdravotní stav za dobrý.

Z hlediska profesního vykazují dobré zdraví kromě studentů též manažeři a skupina „bílých límečků“. Průzkum potvrdil, že zdravotní stav je ovlivněn též výší příjmů občanů. Občané s vyššími příjmy si mohou dovolit nákup kvalitnějších potravin a také mívají vhodnější stravovací návyky. Proto se ve svých odpovědích vyslovovali pozitivně mnohem více nežli občané s nízkými příjmy.

Jaký je podle občanů EU jejich zdravotní stav? (odpovědi v %)

 

Stát	Dobrý	Ani dobrý, ani špatný	Špatný	Neví
Belgie	81	14	5	0
Bulharsko	60	26	14	0
Česká republika	71	23	6	0
Dánsko	82	12	6	0
Estonsko	51	36	13	0
Finsko	72	22	6	0
Francie	76	18	6	0
Irsko	89	8	3	0
Itálie	72	25	3	0
Kypr	79	16	5	0
Litva	44	42	14	0
Lotyšsko	50	39	11	0
Lucembursko	80	15	5	0
Maďarsko	55	30	15	0
Malta	75	22	3	0
Německo	74	19	7	0
Nizozemsko	82	14	4	0
Polsko	59	28	12	1
Portugalsko	66	25	9	0
Rakousko	73	22	5	0
Rumunsko	63	26	10	1
Řecko	80	15	5	0
Slovensko	68	24	8	0
Slovinsko	73	20	7	0
Španělsko	75	18	7	0
Švédsko	80	14	6	0
Velká Británie	77	15	8	0
EU 25	73	20	7	0

Pramen Eurobarometer 272

Respondenti se také vyjadřovali, zda mají chronické zdravotní problémy, či zda v poslední době byli delší dobu nemocní. Třem z deseti občanů Evropské unie se za posledních dvanáct měsíců vyhýbala dlouhodobá nemoc a 29 % dotázaných mělo určitý závažný problém. Každý stý z respondentů nebyl na danou otázku schopen odpovědět. Ve srovnání s průzkumem z roku 2005 se počet lidí, kteří byli dlouhodobě nemocní, zvýšil o čtyři procenta. Z jednotlivých států nejvíce dlouhodobě nemocných občanů bylo v Estonsku (42 %), Finsku (41 %), Litvě (40 %) a Maďarsku (38 %). Na druhém konci žebříčku se umístilo Irsko (19 %), Itálie (22 %) a Rakousko (23 %), kde měli občané relativně nejmenší dlouhodobou nemocnost. V České republice uvedla dlouhodobou nemocnost necelá třetina respondentů (32 %), čímž se zařadila mírně nad celkový průměr Unie.

Rizika a prevence

Z hlediska demografického trpí dlouhodobými zdravotními problémy více ženy (31 %) nežli muži (26 %). Každý druhý občan starší 55 let trpí zdravotními problémy, kdežto mezi mladými lidmi ve věku od 15 do 24 let je to pouze jedenáct procent. Z jednotlivých nemocí, které si občané dlouhodobě léčí, trpí nejvíce občanů vysokým krevním tlakem (36 %) a nemocemi pohybového ústrojí (24 %). Celkem 15 % z dlouhodobě se léčících občanů trpí cukrovkou a dalších 10 % má problémy s depresemi.

Průzkum ukázal, že nejvíce trpí vysokým krevním tlakem občané střední a východní Evropy a Středomoří. Z jednotlivých států mají hypertenzi nejvíce Slováci (52 % z dlouhodobě se léčících občanů), Řekové (50 %) a občané Malty (48 %). Relativně nejméně potíží s vysokým tlakem mají občané Beneluxu a Lotyšska. Mezi českými občany, kteří se dlouhodobě léčí, se hypertenze vyskytuje v 41 %.

V boji proti vysokému krevnímu tlaku je nezbytné, aby občané, především skupiny, u nichž je riziko největší, chodili na pravidelné lékařské kontroly. Kromě léků na snížení vysokého tlaku se doporučuje často i změna životního stylu a návyků. Přesně polovina (50 %) občanů s vysokým krevním tlakem se snažila v nedávné době změnit způsob života, kdežto 49 % se o tuto formu léčby nepokusilo. O něco více ochotné k této formě léčby jsou ženy než muži.

Další otázky zjišťovaly, do jaké míry za uplynulého půl roku zdravotní problémy nějakým způsobem ovlivňovaly nebo narušovaly běžné každodenní činnosti. Sedm z deseti respondentů si nebylo vědomo žádných omezení ze zdravotních důvodů, více než pětina (22 %) pociťovala určitá omezení a sedm procent občanů mělo vážné problémy v každodenním životě vyplývající ze zdravotních problémů. V České republice přesně třetina občanů konstatovala, že jejich zdraví do určité míry limitovalo jejich denní aktivity.

Takřka čtyři občané z deseti (38 %) podstoupili v uplynulém roce měření hladiny cholesterolu v krvi; 20 % k tomu bylo vyzváno lékaři, 13 % se podrobilo této zkoušce na základě vlastní iniciativy a nejmenší část se podrobila vyšetření v rámci screeningového programu. Celkem 62 % občanů se tomuto vyšetření v loňském roce nepodrobilo vůbec. Více než u čtvrtiny respondentů se ukázalo, že hladina cholesterolu jim nebyla měřena během posledních let nebo dokonce nikdy v životě.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 12/2008.

Text: Ing. Jiří Zukal

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook