Během ledna a února letošního roku jsme měli možnost jako pracovníci státní správy se specializací GIS v oblasti ochrany přírody a lesního hospodářství zúčastnit se odborné stáže zaměřené na tvorbu a využívání kartografických produktů v odborné praxi lesního hospodářství.

 

Pětitýdenní stáž proběhla v instituci Forestry Tasmania v Hobartu v australské Tasmánii a byla financována projektem NeoCartoLink, jehož je Liberecký kraj člen jako partner University Palackého v Olomouci od roku 2012. Hlavním cílem projektu je budování kartografické sítě a navázání produktivního partnerství mezi odborníky ze společností, podnikajících v oblasti kartografie a tvorby map, a implementace získaných poznatků mezi členy sítě prostřednictvím vytvořených studijních materiálů a odborných článků.

 

Stáž proběhla na pracovišti Data resource management – oddělení pořizování a zpracování dat, jehož úkolem je vedení GIS a zajištění informačního chodu úřadu, příprava a publikace map. Instituce se také podílí na zajištění dálkového průzkumu území (LIDAR), jeho zpracování a interpretaci. Je spoluautorem vegetační mapy Tasmánie a autorem systému zajišťujícímu respektování přírodních hodnot lesních porostů při jejich hospodářském využití – Management decision classification. Forestry Tasmania spoluprovozuje Warra ecological research site. Jedná se o rozsáhlé trvalé výzkumné plochy pro projekty v oblasti ekologie, biodiverzity a lesnictví.

 

Během stáže jsme se seznámili s jednotlivými pracovišti zabývajícími se tvorbou a využitím mapových výstupů včetně jejich využití pro komunikaci s veřejností. Při terénních exkurzích jsme se dozvěděli o hlavních typech hospodářských a ochranných lesů, včetně modelových způsobů hospodaření, terénního získávání podkladů pro lesnické mapy. Setkali jsme se s řadou specializovaných map využívaných v lesnictví a při správě svěřeného území. Předali jsme si zkušenosti ohledně internetových mapových produktů využívaných Forestry Tasmania a Libereckým krajem a problematiky komunikace s veřejností a environmentální výchovy.

 

Správa lesů ve vlastnictví státu se na Tasmánii dělí mezi dvě společnosti zřizované státem: National Parks Tasmania pečuje o lesy v národních parcích a přírodních rezervacích a Forestry Tasmania má na starosti lesy bez územní ochrany. Úkolem Forestry Tasmania je management hospodářských lesů, zpracování plánů hospodaření a těžeb, prodej dřeva těžebním společnostem, opětovné zalesněni vytěžených porostů, průběžné ošetření lesů proti případným škůdcům a protipožární ochrana svěřených porostů. Protože lesy pod National Parks Tasmania jsou udržovány jako bezzásahové, veškeré stavební dříví a štěpka pro průmyslové využití na Tasmánii a k vývozu pochází z hospodářských lesů.

 

Pro dosažení optimálních výsledků je lesní hospodářství plánováno prostřednictvím rozhodovacího modelu Management decision classification. Jedná se o klasifikace lesů na základě řady GIS vrstev zahrnujících dostupné charakteristiky stanoviště, lesního porostu a dalších omezení pro hospodaření v lesích. V rámci charakteristik stanoviště je sledován vodní a trofický režim, přítomnost vodních toků a jejich kategorizace, sklonitost terénu, expozice svahu a jeho erozní ohrožení. Porostní charakteristiky zahrnují typ lesa, například vlhký blahovičníkový, suchý blahovičníkový, deštný les, a jejich kombinace, hlavní těžené druhy či přítomnost endemických druhů stromů jako jsou Sassafras, Huon pine, Celery top pine. Další omezení sledují zejména výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů, archeologická naleziště, podzemní krasové prostory či přítomnost zvláště mohutných blahovičníků přes devadesát metrů vysokých. Na základě Management decision classification je každý porost se zamýšlenou těžbou zařazen do patřičné hospodářské kategorie. Před vlastní těžbou proběhne provozní prohlídka, která upřesní technologii těžby a případná omezení na každé lokalitě. Základním rozdílem mezi hospodařením v blahovičníkových lesích Tasmánie a hospodařením v České republice je měřítko zásahu. Zatímco u nás je holosečný způsob hospodaření povolen do rozsahu maximálně jednoho hektaru, holosečné plochy na Tasmánii se pohybují v rozsahu padesáti až osmdesáti hektarů.

 

Obnova lesa na Tasmánii odpovídá místním poměrům a regeneračním způsobům blahovičníků. Vzhledem k tomu, že ve všech australských ekosystémech s výjimkou deštného lesa hraje důležitou roli přirozený výskyt požárů, je uměle založený oheň využíván i při regeneraci hospodářského lesa. Po mýtní holosečné těžbě je plocha kontrolovaně vypálena. Dojde tím k minerálnímu obohacení půdy, likvidaci vrstvy opadu, která znemožňuje klíčení semen a iniciaci semen, která je u řady druhů stromů nezbytná. Přestože plochy v prvních letech po regeneraci vypadají velmi bezútěšně, ve druhém a třetím roce jsou plně kryty blahovičníkovým nárostem, po deseti letech dosahují sto procent zápoje a výšky kolem patnácti metrů. Po dvaceti letech od obnovy se do porostu dostávají další druhy stromů včetně druhů deštného lesa.

 

Úsilí Forestry Tasmania v této oblasti se soustředí na budování turistické infrastruktury ve státních lesích. Jedná se zejména o budování naučných stezek, turistických odpočívadel včetně míst pro rozdělávání ohňů a grilování, údržbu prostupnosti lesních cest a jejich značení. Forestry Tasmania provozuje muzeum lesního hospodaření Tasmánie v Geevetonu a unikátní most korunami vysokých blahovičníků Air Walk v oblasti Tahune Forest Reserve.

 

Organizace využívá na zpracování dat a kartografickou produkci software ArcGIS v desktopové verzi. V rámci naší stáže proběhlo na modelové datové sadě zpracování webového mapového projektu na ArcGIS Online. Vznikl ukázkový projekt, jak přiblížit práci instituce veřejnosti, protože tento aspekt je v tamních poměrech velmi důležitý a klade se na něj velký důraz. Využití mobilního GIS pro lesní hospodářství je omezeno zejména prací v oblastech s ne tak dostupnými komunikačními sítěmi. Z toho důvodu se ve velké míře uplatňují tradiční spolehlivé metody terénní práce založené na papíru a tužce. V rámci pracovní stáže jsme pro Forestry Tasmania pořídili desítky sférických fotografií. Prohlédnout si je můžete na webových stránkách Krajského úřadu Libereckého kraje.

 

Irena Košková, Martin Modrý

 

Ing. Irena Košková a Ing. Martin Modrý, PhD. pracují na odboru životního prostředí a zemědělství v Krajském úřadě Libereckého kraje.