Nejčastější dotazy k zákonu č. 119/2002 Sb., o zbraních, ve znění pozdějších předpisů
Jak mají postupovat stávající držitelé zbraní podléhajících registraci, nově zařazených mezi zbraně kategorie B - podléhající povolení
Z ustanovení § 80 odst. 2 zákona o zbraních vyplývá, že dosavadní oprávnění držitelé zbraní, které jsou zařazeny do kategorie zbraní na povolení - kategorie B, mají právo tyto zbraně vlastnit a držet, popřípadě nosit. Nemusí žádat o vydání povolení k držení ani k nošení těchto zbraní.
I přesto, že se oprávnění k nošení zbraně kategorie B zaznamenává do zbrojního průkazu (§ 12 odst. 8), nemusí stávající držitelé těchto zbraní žádat o vydání nového zbrojního průkazu, kde by bylo oprávnění k nošení zbraně zaznamenáno. Jejich dosavadní doklady je budou dostatečně opravňovat i k nošení zbraně. Zákon totiž v přechodných ustanoveních neupravuje postup, při kterém by příslušný útvar policie v určité lhůtě vyměnil zbrojní průkazy a zaznamenal do nich oprávnění k nošení zbraně kategorie B. Oprávnění k nošení zbraní se bude do zbrojních průkazů zaznamenávat průběžně např. při vydání nového zbrojního průkazu (§ 24).
Ustanovení § 80 odst. 3 se vztahuje na výjimečné případy, kdy by podle nového rozdělení zbraní do kategorií byla zbraň, která byla zařazena podle předchozí právní úpravy mezi zbraně nepodléhající registraci, nově zařazena mezi zbraně kategorie A až C. V takovém případě by musel její držitel požádat ve lhůtě čtyř měsíců o vydání potřebných dokladů k jejímu držení, především o vydání zbrojního průkazu případně i o vydání povolení. Vzhledem k tomu, že skupina zbraní kategorie D byla v zásadě převzata z kategorie zbraní nepodléhajících registraci podle předchozí právní úpravy, bude se jednat o zcela výjimečné případy. Ustanovení § 80 odst. 3 tedy nevztahuje na stávající zbraně podléhající registraci, které jsou nově zařazeny do zbraní kategorie B.
Zabezpečení zbraně v počtu do dvou kusů nebo střeliva do počtu 500 nábojů podle ustanovení § 58 odst. 2 zákona o zbraních
V případě zabezpečování zbraní do počtu dvou kusů nebo střeliva do počtu 500 nábojů, zákon neurčuje technická zařízení, která musí být k zabezpečování užita, ani míru jejich odolnosti. Tyto zbraně musí být vhodně zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Zákon již blíže nedefinuje, co se rozumí pod pojmem „vhodně zabezpečit“. Vzhledem k tomu, že zbraně musí být zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, měly by být uloženy tak, aby s nimi nemohla manipulovat, ani k nim neměla přístup, neoprávněná osoba a to včetně členů domácnosti držitele těchto zbraní. Zákon však nestanoví, jaké „překážky“ mají bránit přístupu ke zbrani, ani jaká síla musí být použita k jejich překonání. Správní úřad musí hodnotit vhodnost zabezpečení zbraní vždy s přihlédnutím k daným podmínkám v konkrétním případě.