Protidrogová politika v ČR

Za protidrogovou politiku je zodpovědná Vláda ČR, která si za tímto účelem zřídila Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). RVKPP vede předseda vlády, výkonným místopředsedou je národní koordinátor pro protidrogovou politiku. Dalšími členy jsou ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, spravedlnosti, financí, obrany, zemědělství, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí, pro místní rozvoj, ministr nebo zmocněnec vlády pro lidská práva, je-li jmenován, policejní prezident, zástupce Asociace krajů ČR, zástupce Svazu měst a obcí, zástupce Společnosti pro návykové nemoci České  lékařské  společnosti  Jana Evangelisty Purkyně, zástupce Asociace nestátních organizací poskytujících adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním, zástupce České asociace adiktologů, zástupce Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, zástupce pacientských organizací a expert jmenovaný předsedou RVKPP. RVKPP vznikla na základě usnesení vlády  č. 643 ze dne 19. června 2002; zároveň bylo v sekretariátu RVKPP zřízeno Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, které provozuje národní informační portál o ilegálních a legálních drogách https://www.drogy-info.cz/.

Klíčovým koncepčním dokumentem Vlády ČR a zároveň programovým vyjádřením záměrů a postupu vlády při uplatňování opatření za účelem předcházení a snižování škod vyplývajících z užívání návykových látek, patologického hráčství a nadužívání moderních technologií v české společnosti  je Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 (pdf, 1,6 MB), která byla vládou schválena dne 13. května 2019 usnesením č. 329. Nástrojem pro realizaci Národní strategie je Akční plán realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2021 (pdf, 1,5 MB), který byl vládou schválen dne 16. prosince 2019 usnesením č. 930.

Politika v oblasti závislostního chování je definována jako komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření, včetně opatření vymáhání práva, uskutečňovaných na mezinárodní, národní, krajské a na místní úrovni zaměřených na problematiku legálních i nelegálních návykových látek a patologického hráčství. Prioritně se zaměřuje na následující oblasti: posílení prevence a zvýšení informovanosti, zajištění kvalitní a dostupné sítě adiktologických služeb, efektivní regulace trhů s návykovými látkami a závislostními produkty, posílení řízení, koordinace a efektivní financování protidrogové politiky, nově a podrobněji se zaměří na nadužívání psychoaktivních léčivých přípravků, nadužívání moderních technologií a problematiku konopí a kanabinoidů.

V rámci Ministerstva vnitra plní roli gestora pro problematiku závislostního chování odbor bezpečnostní politiky. V rámci Policie ČR je věcným gestorem pro oblast nelegálních drog Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (NPC).
 

Právní předpisy upravující nakládání s omamnými a psychotropními látkami

Hlavní právní předpisy, které upravují legální a nelegální nakládání s návykovými látkami jsou zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog.

Trestné činy spojené s držením, výrobou, nakládáním s omamnými a psychotropními látkami, nedovoleným pěstováním a šířením toxikomanie jsou obsaženy v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.v § 283 až § 288).

Jednání spočívající v neoprávněném přechovávání omamné či psychotropní látky v malém množství pro vlastní potřebu a jednání spočívající v neoprávněném pěstování rostlin nebo hub obsahující omamnou nebo psychotropní látku pro vlastní potřebu v malém množství je postihováno jako přestupek. Hranice "malého množství" a "množství většího než malého" stanovuje příloha stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Tpjn 301/2013.

Na webu https://www.drogy-info.cz/ byl založen oddíl "legislativa", který se detailněji věnuje nakládání s konopím a přestupkové činnosti.
 

Stávající situace

Situaci v České republice z hlediska drogové kriminality každoročně popisuje ve své Výroční zprávě NPC. Zpráva obsahuje souhrn trestně-právních dat v oblasti vymáhání protidrogové legislativy. Jsou zde uvedeny konkrétní počty vedených trestních řízení, zadržených a obviněných osob a zajištěných drog pro daný rok.

Situaci v České republice z hlediska drogové problematiky popisuje Výroční zpráva o stavu ve věcech drog, kterou každoročně publikuje Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Zpráva obsahuje popis aktuální protidrogové politiky, uvádí informace o užívání a spotřebě drog, prevenci, léčbě a službách pro uživatele drog, zdravotních a sociálních souvislostech a důsledcích užívání drog a opatřeních na ně zaměřených pro daný rok.
 

Národní dokumenty

• Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 (pdf, 1,6 MB)
• Akční plán realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2021 (pdf, 1,5 MB)
• Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 27. dubna 1965 č. 47/1965 Sb., o Jednotné Úmluvě o omamných látkách (pdf, 176 kB)
• Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 21. dubna 1989 č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o psychotropních látkách (pdf, 135 kB)
• Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 458/1991 Sb. - Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 (pdf, 82 kB)
   

Mezinárodní dokumenty

• ST 14178/2020 - Protidrogová strategie EU 2021-2025 (pdf, 684 kB)

Užitečné odkazy

Odbor bezpečnostní politiky, 2. března 2021

Divácké násilí

Divácké násilí je společenským fenoménem, který znamená významnou a znepokojující formu narušování veřejného pořádku. Obecné vymezení pojmu divácké násilí není u nás přesně formulováno. Nejčastěji je chápáno jako násilné či jinak nebezpečné chování diváků v souvislosti se sportovním utkáním. Takové jednání se může uskutečnit jak na stadionu, tak v jeho okolí, případně při dopravě a přesunu fanoušků. Základním znakem, vymezujícím projevy diváckého násilí je jednání víceméně ohraničené skupiny osob, jejíž hlavní sjednocující prvek tvoří příslušnost k určitému klubu či k reprezentaci určité země. Takové jednání je často plánované a mívá opakovaný či manifestační charakter. S diváckým násilím jsou často spjaty i další formy protiprávního chování: rasistické projevy, poškozování majetku či chování ohrožující ostatní osoby na stadionu i mimo něj, včetně např. hráčů nebo rozhodčích (rvačky, vrhání předmětů na hrací plochu, vstup na hrací plochu…). V České republice se případy diváckého násilí vyskytují nejvíce v souvislosti s konáním fotbalových utkání u radikálních příznivců fotbalových klubů, tzv. hooligans.

Ministerstvo vnitra a Policie ČR se zabývá, společně s dalšími subjekty, jako jsou Fotbalová asociace České republiky a jednotlivé fotbalové kluby, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Svaz měst a obcí, touto problematikou, zejména nalezením co nejuspokojivějšího řešení. Výsledkem je postupná realizace kroků, které mají za cíl divácké násilí v co nejvyšší míře eliminovat. Ministerstvo vnitra a Policie ČR mají rovněž v rámci ČR odpovědnost za mezinárodní spolupráci, která probíhá jednak na dlouhodobé bázi vyplývající ze závazků ČR v Radě Evropy a EU, a jednak ad hoc při zajišťování bezpečnosti na mezinárodních utkáních.

Základní přehled činnosti Ministerstva vnitra resp. odboru bezpečnostní politiky, který je hlavním gestorem problematiky diváckého násilí, naleznete v následujících dokumentech:

• Zpráva o situaci v oblasti diváckého násilí (pdf, 272 kB)
• Činnost Ministerstva vnitra v boji s diváckým násilím (pdf, 650 kB)
• Bezpečí na sportovních utkáních - Manuál pro fotbalové kluby (pdf, 2,1 MB)
• Dohoda mezi Fotbalovou asociací České republiky a Policií České republiky (pdf, 8,59 kB)

Domácí násilí

Domácí násilí představuje v současné době závažný problém, který je do značné míry spjat se stále se zvyšujícími nároky kladenými v moderní společnosti na člověka jak v osobním, tak zejména v profesním životě. Určité procento jedinců jej pak považuje za způsob odreagování se. Zákon po dlouhou dobu stál paradoxně na jejich straně, neboť neexistoval speciální trestný čin, který by umožňoval sankciovat takovéto jednání. Obrana oběti domácího násilí se opírala pouze o využití obecných trestných činů a přestupků, které ovšem bylo v dané souvislosti obtížné prokázat. Odbor bezpečnostní politiky proto začal soustředit pozornost tímto směrem a snažil se hledat řešení daného problému.

V rámci své působnosti se odbor bezpečnostní politiky podílel na připomínkových řízeních k návrhům na změnu platné právní úpravy ve smyslu zvýšení ochrany před domácím násilím. K 1. červnu 2004 pak nabyla účinnosti novela trestního zákona, která do něj vložila novou skutkovou podstatu trestného činu. Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě a domě. Tímto krokem došlo k uzákonění povinnosti orgánů činných v trestním řízení stíhat agresora domácího násilí, a to i bez ohledu na skutečnost, zda k němu poškozený dá souhlas. V mnoha případech však domácí násilí nedosáhlo trestněprávní roviny a nebylo tak možno využít prostředky, které poskytuje trestní řád. Přesto bylo nutno i v těchto případech oběť domácího násilí chránit.

Od 1. ledna 2007 byla do zákona o Policii České republiky zavedena možnost policisty rozhodnout o tzv. vykázání násilné osoby. Tento institut byl první rok využívání pečlivě monitorován a poznatky z praxe, které odbor shromáždil, se odrazily v novém pojetí institutu zapracovaného do nového znění zákona o Policii České republiky účinného od 1. ledna 2009. Hlavní novinky spočívají zejména ve vypuštění správního řízení a rozhodování o využití vykázání a pojetí celého institutu jako faktického úkonu - oprávnění policisty. Další novinkou je rozšíření výčtu povinností, které jsou obsahem vykázání, o zákaz styku a navazování kontaktu s ohroženou osobou po dobu 10 dnů, po které vykázání trvá.

Odbor bezpečnostní politiky se i nadále podílí na činnosti mezirezortní pracovní skupiny, která vznikla pod záštitou Ministerstva vnitra s cílem vytvořit právní rámec a metodické postupy pro zavedení interdisciplinárních týmů spojujících zdravotní, sociální a policejní pomoc při odhalován a stíhání případů domácího násilí. Tato skupina monitoruje opatření v této oblasti a každoročně vypracovává informaci pro vládu.

Lze tedy shrnout, že odbor bezpečnostní politiky usiluje o vytvoření co nejširší ochrany před domácím násilím. Za účelem dosažení tohoto cíle využívá všech dostupných prostředků, včetně spolupráce s nevládními organizacemi.

• Projekt "Zlepšení praxe při prevenci, identifikaci a potírání domácího násilí prostřednictvím specializace"
• Kampaň „Mlčení bolí“ o domácím násilí
• Ministerstvo vnitra ČR je ve spolupráci s Úřadem vlády ČR koordinátorem plnění úkolů vyplývajících z Národního akčního plánu prevence domácího násilí na léta 2011 až 2014
• Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011-2014 (doc, 335 kB)
• Domácí násilí - institut vykázání a další informace
  (aktualizováno 15. dubna 2020)
• Workshop k prevenci domácího násilí se zaměřením na práci s násilnými osobami
• Domácí násilí – seminář
• Přehled intervenčních center (pdf, 143 kB)

Odbor bezpečnostní politiky, 12. července 2023

Statistika kriminality

Ministerstvo vnitra analyzuje vnitřní bezpečnostní situaci v České republice a následně identifikuje rizikové faktory a formuluje priority politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Ministerstvo je také gestorem přípravy vzájemně provázaných strategických programových dokumentů (vládních a resortních), které se dotýkají činnosti policie a dalších bezpečnostních složek. Cílem zapojených odborů je vytvářet účinnou ochranu společnosti před kriminalitou a přispívat ke koncipování činnosti policie jako služby občanům.

V oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku je v rámci Ministerstva vnitra vypracován systém koncepční činnosti, který reaguje na oblasti kriminality, na něž je zapotřebí upnout pozornost. Tyto oblasti jsou definovány a vládou potvrzovány ve výročních zprávách o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Hlavním cílem zpráv je podat soubor informací souvisejících s problematikou vnitřní bezpečnosti a ucelený a komplexní pohled na kriminalitu, a umožnit tak využití získaných poznatků pro vytváření účinné ochrany proti kriminalitě ve všech jejích aspektech. Na poznatky navazují v oblasti rozhodování a řízení návrhy na koncepční, legislativní a další opatření.

Od roku 2022 došlo k přepracování struktury Zprávy o situaci, aby všem adresátům, včetně široké veřejnosti, nabízela srozumitelnější pohled na současný stav vnitřní bezpečnosti naší země. Zároveň došlo k výraznému zkrácení a zpřehlednění hlavního textu Zprávy. V nově zpracované úvodní analytické části je shrnut hlavní vývoj v minulém roce, včetně zohlednění zahraničních vlivů a prognózy vývoje pro následující rok. Byl také zaveden nový index vnitřní bezpečnosti pro sledování vývoje podstatných indikátorů v čase. Nové pojetí Zprávy navazuje na proces identifikace aktuálních hrozeb, který v roce 2016 zahájil Audit národní bezpečnosti.

•  Zprávy o bezpečnostní situaci a další dokumenty

Odbor bezpečnostní politiky, 27. července 2022