Bytová správa ministerstva vnitra  


 

Hlavní menu

 

 

Je třeba výslovné ochrany právního poradenství a „podnikatelských“ veřejných institucí v souvislosti se svobodným přístupem k informacím?

JUDr. Adam Furek  

Shrnutí:

Článek je polemikou s textem publikovaným v č. 6/2009 Správního práva na téma „Vybrané problémy svobodného přístupu k informacím z pohledu advokáta“. Autor článku se na rozdíl od autorů polemizovaného textu domnívá, že ochrana právního poradenství je již v platném zákoně o svobodném přístupu k informacím adekvátně řešena a legislativní změny tedy nejsou nutné. Odmítnout poskytnutí informace o právním poradenství totiž lze zejména na základě § 11 odst. 1 písm. b) InfZ, podle něhož může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, pokud jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, nebo na základě § 11 odst. 4 písm. b) InfZ, podle něhož povinné subjekty neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků. Autor rovněž vyvrací obavu z legislativního rozšiřování okruhu povinných subjektů (veřejných institucí) o státem nebo samosprávou ovládané obchodní společnosti, neboť tuto otázku již v judikatuře vyřešil Nejvyšší správní soud.

La protection explicite des consultations juridiques et des institutions publiques « entrepreneuriales » est-elle nécessaire dans le contexte de l´accès libre à l´information?

Cet article polémise avec le texte publié dans le n° 6/2009 du « Správní právo » intitulé « Les problèmes choisis de l´accès libre à l´information vus par un avocat ». L´auteur de l´article pense, à la différence du texte polémisé, que la protection des consultations juridiques est déjà assurée de manière adéquate par la législation en vigueur visant l´accès libre à l´information et que, par conséquent, les modifications législatives ne sont pas nécessaires. Il est désormais possible de refuser la fourniture de l´information concernant les consultations juridiques notamment en vertu du § 11 al. 1 b) InfZ (loi sur l´accès libre à l´information) qui dispose que la personne obligée peut restreindre la fourniture de l´information, s´il s´agit d´une nouvelle information qui a apparu lors de la préparation de sa décision. L´autre possibilité découle du § 11 al. 4 b) de InfZ qui dispose que les personnes obligées ne fourniront pas d´information concernant l´activité décisionnelle des tribunaux et des cours, à l´exception des jugements et des arrêts ayant l´autorité de chose jugée. L´auteur de cet article refute aussi le doute concernant l´élargissement possible du rang des personnes obligées (institutions publiques) par les sociétés commerciales détenues majoritairement par l´Etat ou par les collectivités territoriales, car cette question a déjà été résolue par la Cour administrative suprême dans sa jurisprudence.

 

vytisknout  e-mailem