Hlavním tématem jednání ministrů vnitra EU ve slovinském Brdu byla bezpečnostní spolupráce Unie se zeměmi západního Balkánu při ochraně vnější hranice a prevence nelegální migrace. „Nulová tranzitní migrace, posílení návratové politiky a boj proti převaděčům. Naše postoje k nelegální migraci zůstávají stejné a jsem rád, že tato témata zařadilo slovinské předsednictví mezi své priority,“ vysvětlil ministr vnitra Jan Hamáček. Připomněl také, že Česko v rámci boje proti nelegální migraci dlouhodobě přispívá např. pomocí při budování azylových a migračních systémů jednotlivých zemí západního Balkánu, při ochraně hranic a do rizikových oblastí také pravidelně vysílá expertní a policejní kontingenty.

V rámci jednání o novém paktu EU o migraci a azylu Jan Hamáček zmínil, že je nutné hledat shodu mezi odpovědností a solidaritou. Dle Česka jsou povinné kvóty nepřijatelné a měla by se vést diskuse o nových formách solidarity. Jako příklad uvedl pomoc Česka, které jen programem Ministerstva vnitra Pomoc na místě podpořilo mezi lety 2015 a 2020 projekty na Blízkém východě, v západním Balkánu, severní Africe a Sahelu za 835 mil. Kč.

Litevsko-běloruská hranice
Ministři se zabývali i situací v Litvě, kde dramaticky vzrostly příchody nelegálních migrantů z Běloruska poté, co režim A. Lukašenka přestal s EU v oblasti migrace spolupracovat a přestal zadržovat nelegální migranty. K 6. červenci 2021 zaznamenala Litva 1416 nelegálních příchodů z Běloruska, což je 7x více než za předchozí tři roky dohromady. „Je nezbytné situaci vyřešit a stát za Litvou. Využívání migrace k nátlaku na EU je nepřijatelné. Musíme chránit hranice Unie před organizovanou nelegální migrací,“ vysvětlil Jan Hamáček. Česko je dle ministra vnitra připraveno přispět finančně i vysláním expertů.

Klára Dlubalová
pověřená řízením odboru tisku a public relations