Britové nám ukazují, že i oživení zanedbaných lokalit lze pojmout jako hru.

 

Martina Guzová

 

Kreativní města je název mezinárodního projektu vytvořeného organizací British Council (Britskou radou), jejímž posláním je rozvíjení multikulturních vztahů. Projekt je zaměřen na výměnu zkušeností mezi patnácti evropskými zeměmi v kreativitě, podnikání, inovacích a jejich vlivu na zlepšení života ve městech. British Council zapojuje do projektu řadu měst a organizací, které se zabývají podporou nových přístupů ke komunální politice. Doposud se na třech stech akcích a událostech organizovaných v jeho rámci podílelo více než dvaačtyřicet tisíc lidí v sedmdesáti evropských městech. Dalších třicet milionů projekt oslovil prostřednictvím internetu a jiných médií. „Města, která do projektu vstupují, mohou získat konkurenční výhodu či upoutat pozornost kreativních talentů,“ uvedl ředitel projektu Creative Cities a British Council Česká republika Nigel Bellingham. Samotní aktéři projektových aktivit zas získávají nové dovednosti a mezinárodní kontakty. Projekt Kreativní města probíhá kromě Velké Británie také v Polsku, České republice, Maďarsku, Slovinsku, na Slovensku, ve Skandinávii, Pobaltí, na Ukrajině a v Rusku. Skládá se ze tří částí: hry Budoucí město (Future City Game), Pekárny nápadů (Urban Ideas Bakery) a Urbánního fóra (Urban Forum).

 

Pomocí hry Budoucí město (FCG) mohou obce s pomocí občanů vyřešit nejrůznější problémy – například lze tuto metodu využít k oživení zanedbaných lokalit. Jak? Formou týmové práce, podněcující nové způsoby myšlení a aktivit zlepšujících kvalitu života v moderních městech. Jejich obyvateléz různých společenských i profesních sfér se hry účastní po dobu dvou dní pod vedením speciálně vyškolené osoby, takzvaného Games Mastera.

 

Velice zajímavá hra proběhla v Kaunasu, druhém největším litevském městě se 420 tisíci obyvateli. Jejím výsledkem byla přeměna Laisvės alėja neboli Bulváru svobody, nejdelší pěší třídy v centru města. Organizátoři využili toho, že ve stejné době probíhala také FCG v Londýně, a formou videokonference umožnili účastníkům konzultovat vznikající projekty s londýnskými hráči. Vzniklo celkem dvaačtyřicet nápadů, které pak byly představeny kaunaskému starostovi Andriusovi Kupčinskasovi. Vítězný projekt navrhoval, aby v zanedbané části pěší zóny vzniklo co nejvíce malých podniků jako jsou kavárny a restaurace. Nejen, že pro ně město zavedlo daňové úlevy, ale díky návrhům hráčů FCG je od léta 2009 na třídě a v jejím okolí k dispozici zdarma bezdrátové připojení k internetu. Jedním z dalších nápadů, který během hry vznikl, bylo pořádat pravidelná setkání místních obyvatel se starostou města. Ten návrh přivítal a od té doby se setkání konají pravidelně.

 

Následovala také Pekárna nápadů. Zatímco v rámci FCG kreativní nápady vznikají, cílem Pekárny nápadů je tyto ideje „upéct“, tedy přeměnit je v praktická řešení. Proces staví do centra společenských inovací lidi. Projekt Pekárny, stejně jako hra, trvá dva dny, během nichž se inovátoři a experti z různých zemí Evropy potkávají a diskutují se zástupci města. Kaunaská pekárna rozvinula jeden nápad londýnských hráčů: zvýšit podíl šesti kaunaských vysokých škol na komunitním plánování. Platformu pro užší spolupráci kaunaské radnice s univerzitami a studentskou komunitou poskytuje British Council v Litvě. Oslovit by se tak mohlo podařit více než 47 tisíc studentů, z nichž 17 tisíc tvoří studenti z Vysokého učení technického v Kaunasu, klíčového partnera projektu v Litvě.

 

I polské metropoli pomohl projekt Kreativní města k proměně jedné z ulic. FCG se zde konala v říjnu 2009 a zaměřila se na nejkratší ulici v Polsku– Samborskou ve varšavském Novém Městě. Skupina účastníků místo navštívila. Zjistila, že pouhých dvaadvacet metrů dlouhá ulice je zcela zarostlá a prakticky nejde dostat se z jednoho konce na druhý. O šest měsíců později, v dubnu 2010, bylo vše jinak. Spleť křoví zmizela, ulice byla čistá a nově vydlážděná, lemovaná novými stromy. Vznikl prostor určený zejména bývalým hráčům FCG, většinou studentům architektury a stavebnictví. Formou výstav zde budou moci Kreativní města prezentovat své práce. Kdoví, možná díky společnému úsilí organizace British Council ve Varšavě, úřadů městské části Śródmieście a všech hráčů, má čerstvě renovovaná ulička šanci stát se malým Montmartrem v samém srdci Varšavy.

 

Jak se také dá netradičně propagovat městské kulturní menu? Ukazuje to příklad z maďarské Pécse, kde se Pekárna nápadů konala v březnu loňského roku. Zúčastnilo se jí sedmnáct zahraničních a stejné množství místních „pekařů“. Výsledkem byla podrobná skládací kulturní mapa centra. Obsahuje údaje o místních občanských kulturních sdruženích a je doplněna historkami o známých i méně známých zákoutích města. Ve třech jazykových verzích je k dispozici v městských turistických informačních centrech. Pomocí FCG může veřejnost ovlivnit i přestavbu objektu určeného k sanaci, jako se to stalo v Moskvě. Hra se zde konala v květnu 2009 v rámci druhého moskevského bienále architektury v úzké spolupráci s moskevskou radnicí a Strelkou – institutem pro média, architekturu a design. Cílem hry bylo vytvořit v areálu staré továrny na čokoládu Krasnyj Okťjabr (Rudý říjen) v centru města nové kulturní centrum. Hry se zúčastnil tým evropských odborníků včetně známých architektů a umělců, zástupci místní samosprávy, podnikatelé a studenti. Přidala se také hlavní architektka Proměn čokoládovny. Originálními nápady se nechala inspirovat a začlenila je do plánu sanace areálu.
 

Přetvořit touto kreativní metodou celý region se rozhodli ve Velké Británii. Samosprávná jednotka Blackburn with Darwen na severozápadě Anglie je branou do kraje Penninský Lancashire. Její multikulturní populace narůstá a do roku 2030 by se měla zvýšit o třináct procent. Oblast je přitom sedmnáctou nejchudší v zemi a potýká se s mnoha problémy: nejvyšší nezaměstnanost v kraji, výrazný schodek ve vzdělanosti, kulturně různorodá populace (více než jeden z pěti obyvatel má asijské předky) a vysoká úroveň separace mezi národnostními komunitami. Vítězný návrh místní FCG proto dostal biblické jméno Město víry. Cílem konceptu je poskytnout obyvatelům Blackburnu a Darwenu prostor pro vzdělávací, kulturní, umělecké a náboženské aktivity a přetvořit dvojměstí na moderní Alexandrii. Součástí Města víry by měla být samozřejmě také knihovna. Snahou je předcházet interetnickým konfliktům a napomáhat vzájemnému soužití i pořádáním festivalů.
 

Čtyři barvy města Skotskému Stirlingu posloužila FCG k vyřešení problémů v centru města. Hru iniciovala veřejnoprávní organizace Architecture and Design Scotland a městské radě se při vytváření nového plánu místního rozvoje stala platformou pro diskuzi. Vítězný nápad se zaměřil na přehodnocení stávajících a vytváření nových oblastí setkávání. Tým hráčů rozdělil střed města na čtyři zóny: pro kulturu, trhy, obchod a volný čas. Každé z nich přidělil jinou barvu. Právě tyto barvy by mohly v budoucnu usnadit turistům i obyvatelům orientaci v centru. V Estonsku se FCG prosadila i v aktivitách pro děti. Celkem se uskutečnilo patnáct her, z toho čtyři v metropoli. I díky nim získal Tallinn v roce 2009 titul Město přátelské k dětem a mládeži. Proto náměstkyně primátora Kaia Jäppinenová předala organizaci British Council ocenění za mimořádný přínos pro rozvoj města.