1. Úvod
Výsledkem informatizačního procesu v každém subjektu musí být vytvoření automatizovaného informačního systému, sloužícího jednak jako nástroj automatizovaného zpracování informací, jednak jako prostředek informační podpory poznávacích, řídicích a rozhodovacích procesů. Z pohledu informačního systému pro orgány kraje (zastupitelstvo, rada, hejtman, krajský úřad a zvláštní orgány) je pak významné, že veškeré činnosti zabezpečující fungování těchto orgánů vykonává krajský úřad. To je důvodem, proč je informačním systémům krajských úřadů třeba přikládat mimořádnou důležitost, navíc je nutné chápat, že postavení kraje v soustavě územních orgánů veřejné správy, z hlediska rozvoje jejich informačních systémů, je pozicí klíčovou.

Z těchto důvodů bylo žádoucí včas podchytit proces informatizace krajských úřadů a zabezpečit jeho koordinovaný rozvoj v soustavě informačních systémů veřejné správy. Tento záměr se bohužel nepodařilo bezezbytku naplnit. Krajské úřady zahajovaly svoji činnost bez adekvátního zabezpečení prostředky výpočetní a komunikační techniky a programových systémů a tato problematika se řešila až v průběhu roku 2001. Je však možné konstatovat, že v současnosti jsou nejdůležitější podmínky pro další postupný rozvoj informatizace krajských úřadů zabezpečeny.

V rámci řešení 1. etapy informatizace krajských úřadů byl vypracován typový projekt základní informatizace krajských úřadů, se samostatnou částí, řešící zásady pro tvorbu systémové bezpečnostní politiky informačních systémů krajských úřadů, a realizační projekty základní informatizace pro každý krajský úřad. Tyto projekty, zpracované na základě zadání veřejné zakázky firmou ICZ a.s., jsou základem pro systémový rozvoj komplexní informatizace krajských úřadů. Je však zřejmé, že z hlediska vývoje podmínek v oblasti rozvoje informatizace veřejné správy (např. v oblasti základních registrů a komunikační infrastruktury veřejné správy), v neposlední řadě pak i z hlediska přenosu příslušných kompetencí výkonu státní správy v procesu II. fáze reformy veřejné správy, musí být některé skutečnosti upřesněny či přehodnoceny. Současně musí být informatizační proces na krajských úřadech úzce svázán s informatizací ostatních orgánů veřejné správy v území, zejména pak s informatizací obcí s rozšířenou působností výkonu státní správy (tzv. obcí III. typu).

Proces komplexní informatizace krajských úřadů má legislativní základ v zákonech, řešících působnost jednotlivých orgánů veřejné správy, v zákonech, upravujících výkony jednotlivých úseků státní správy, a dále pak v zákonech, týkajících se oblasti informatizace a informačních systémů veřejné správy. Zohledňovány budou příslušné strategické vládní dokumenty a usnesení vlády týkající se reformy veřejné správy, státní informační politiky a informatizace společnosti (lze jmenovat zejména Koncepci budování informačních systémů veřejné správy, schválenou usnesením vlády z 11. října 1999 č. 1059). V postupu řešení budou rovněž důsledně dodržovány standardy informačních systémů veřejné správy, vydávané Úřadem pro veřejné informační systémy.

Předkládaný dokument představuje koncepční záměr, vypracovaný z pohledu informačních potřeb krajských úřadů, nikoliv z pohledu technologického řešení, zohledňující návaznost na současný stav. Z věcného i technologického hlediska bude tento záměr dále upřesňován a rozpracováván v příslušných konkrétních projektech, jak dále uvedeno, s projektovým řízením řešení jednotlivých dílčích projektů.
 

2. Strategický záměr
Informatizace krajských úřadů, jak její rámec schválila vláda svým usnesením ze dne 7. března 2001 č. 216, sestává ze dvou základních oblastí:

• úprava, resp. změny procesů výkonu státní správy v území, směrem k jejich optimalizaci, jako cesta ke zvýšení efektivnosti a zvýšení úrovně procedur ve prospěch služby veřejnosti, zejména pak občanům,
• tvorba a implementace informačních systémů na podporu správních, řídicích a rozhodovacích funkcí v oblasti výkonu státní správy i informačních systémů na úseku podpůrných funkcí vlastní činnosti úřadů.
  
  

První oblast bude řešena v rámci programu Akčního plánu realizace státní informační politiky "Reinženýring veřejné správy a informační systémy veřejné správy", který je v gesci Ministerstva vnitra. Předmětem řešení v rámci komplexní informatizace, zahrnutého do tohoto návrhu, je proto druhá oblast. Přestože bude z časových důvodů řešena prioritně, bude úzce spojena s postupnou implementací výsledků procesních analýz a návrhů změn procesů výkonu státní správy v území. Tyto procesní analýzy, spolu s návrhem případných změn, budou v rámci projektu komplexní informatizace krajských úřadů uskutečňovány pouze v nezbytných případech, zejména ve spojitosti se zaváděním nových, resp. aktualizovaných programových systémů.

V souvislosti s přenesením působnosti výkonu státní správy na kraje v souladu s postupem reformy veřejné správy je proto potřeba zajistit dostatečnou informační podporu veškerých činností krajského úřadu, v zásadě založenou na aktualizaci a integraci stávajících a tvorbě adekvátních nových informačních systémů (úloh). Koordinovaný vývoj a nasazovaní informačních systémů pro krajské úřady umožní dosáhnout výrazného snížení pořizovacích i provozních nákladů, a to zejména díky možnosti využití hromadných slev, vyloučení vícenásobných řešení i díky jednotné (hromadné) údržbě systémů. Důležitým nástrojem koordinace vývoje, unifikace a integrace příslušných systémů (úloh) budou především zmíněné standardy informačních systémů veřejné správy. Princip standardizace však bude podle potřeby využíván i u systémů, na které se nevztahuje zákon č. 365/2000 Sb. (tj. pro informační systémy podpůrných, sekundárních funkcí úřadů).

Programové vybavení, které bude předmětem řešení, lze v zásadě rozdělit do tří kategorií:

• základní (provozní, administrativní a kancelářské) programové vybavení, zajišťující běžný chod úřadu (personální a mzdové systémy, ekonomický systém…) a administrativně kancelářské činnosti (spisová služba, pošta, tvorba dokumentů…),
  programové vybavení pro výkon správních činností, kterými je krajský úřad pověřen, zajišťující práva a povinnosti vyplývající krajskému úřadu z příslušných zákonů (v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy a spojů…), s důrazem na rozvoj elektronické komunikace, zejména občanů, s úřadem,
• programové vybavení pro informační podporu strategických a operativních rozhodování v řízení oblastí působnosti krajských úřadů.
  

Systémy pro podporu rozhodování budou integrovat primární informace z jednotlivých systémů první a druhé kategorie a vytvářet informační zázemí pro efektivní rozhodování na úrovní vedení kraje. Tato úroveň řízení bude dostávat podle potřeby již detailní i agregované informace v optimalizované podobě, vyčištěné od duplicit, nekonzistentností a nepřesností, s různým způsobem prezentace (tabulky, grafy, mapy apod.).

Uvedené programové systémy vyžadují rovněž odpovídající technickou, technologickou i systémovou základnu. Její součástí musí být, kromě funkční lokální počítačové sítě (resp. sítí), systémy pro externí komunikaci, systémy pro zajištění bezpečnosti dat a informačních systémů, včetně zálohovacích systémů, prvky, zajišťující efektivní styk s veřejností (informační kiosky, interaktivní terminály).

Struktura počítačové sítě a počet jednotlivých pracovních stanic, zabezpečených v rámci základní informatizace, zohledňují (i když ne vždy v optimálním rozsahu) nezbytné potřeby funkčnosti krajských úřadů podle stavu jejich kompetencí a počtů pracovníků k 31. prosinci 2001. Zároveň bylo snahou zajistit dostatečnou rezervu dalšího rozšiřování směrem k zajištění plné funkcionality podle potřeb komplexní informatizace, tj. podle požadavků, které vyplynou z definitivního stanovení rozsahu kompetencí krajských úřadů tak, jak začnou fungovat počínaje 1. lednem 2003. Tyto požadavky lze rámcově definovat následovně:

• zajištění plné funkčnosti lokální počítačové sítě, tj. dovybavení aktivními prvky sítě, výpočetní technikou a dalšími technickými a programovými systémy,
• zajištění plné konektivity ve strukturách rozsáhlých komunikačních sítí (WAN), tj. propojení v rámci cílové architektury informačního systému krajských úřadů, zabezpečení integrovaných hlasových a datových komunikačních služeb v rámci komunikační sítě veřejné správy, bezpečné připojení do sítě Internet, bezpečná elektronická pošta,
• nezbytné inovační kroky aplikačního provozního software na podporu chodu úřadu,
  dovybavení aplikačním software na podporu správních činností krajských úřadů, popř. nezbytné inovační kroky již využívaného aplikačního software na podporu správních činností,
• významná podpora rozvoje aplikačních systémů pracujících s prostorovými informacemi (geografické informační systémy - GIS),
  v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb. zajištění atestace příslušných aplikačních systémů krajských úřadů, provozovaných v rámci základní informatizace, stejně jako zajištění atestace inovovaných, resp. nových systémů, podléhajících podmínkám uvedeného zákona.
  

Součástí řešení v roce 2002 musí být také integrace aplikací, zavedených v rámci základní informatizace krajských úřadů.

Z hlediska strategie rozvoje informatizace krajských úřadů je nezbytné vycházet z následujících základních zásad:

• zásada efektivnosti a hospodárnosti řešení, jejímiž kritérii jsou jednak využití vhodných projektů, programů a datových bází, vytvořených do současné doby ve sféře orgánů veřejné správy, tzn. především na okresních úřadech, jednak eliminace vícenásobných řešení týchž problémů
• zásada integrace, jejímž kritériem je aplikace systémových principů, založených na transformaci stávajících systémů (popř. i izolovaných agend) pomocí nejnovějších technologií a programových nástrojů; přitom tuto zásadu nelze vztahovat pouze na potřebu systémového řešení informačního systému krajského úřadu, ale také na záruku integrity informačního systému krajského úřadu v soustavě informačních systémů veřejné správy,
• zásada koordinovaného postupu, která je de facto podmínkou uskutečnitelnosti předchozích dvou zásad; přitom nejvhodnějším principem pro zabezpečení koordinovaného vývoje je princip systémové integrace, zajištěný jediným systémovým integrátorem.
  

 Dodávky jednotlivých technických a programových prvků 1. etapy informatizace krajských úřadů byly ukončeny 17. prosincem 2001. Současně s oživováním techniky byla zahájena školení uživatelů a určité integrační kroky, nezbytné pro spolupráci dodaných programových systémů. Dne 18. prosince byly podepsány na všech krajích akceptační protokoly s výpisem případných vad a nedodělků a dne 21. prosince byl podepsán dodatek smlouvy o dílo se zhotovitelem, který stanovuje harmonogram odstranění většiny vad a nedodělků do 31. ledna 2002 (pouze některé dílčí otázky implementací aplikačního programového vybavení a školení pracovníků budou dokončeny až 31. březnem 2002). Tím budou všechny úkoly základní informatizace krajských úřadů prakticky dokončeny.

V rámci dodávek technických a programových prostředků a systémové integrace základní informatizace krajských úřadů byly zprovozněny lokální počítačové sítě v budovách krajských sídel (dodány byly aktivní prvky sítí, servery, pracovní stanice), dodány základní komponenty pro zajištění bezpečnosti dat a informačních systémů, zajištěny licence systémového a základního programového vybavení, včetně aplikačních administrativních systémů (MS Office), dodáno aplikační programové vybavení podle typového projektu základní informatizace krajských úřadů (právní systém ASPI, spisová služba, účetnictví a rozpočet, personalistika…), bylo realizováno bezpečné připojení do sítě Internet a elektronická pošta, zajištěny programové systémy sekundárních (podpůrných) funkcí krajského úřadu atd. Celkem bylo dodáno 700 ks personálních počítačů (pracovních stanic), 250 tiskáren (včetně síťových), 180 serverů (včetně serverů služebních) atd. 

4. Požadovaný cílový stav

Vzhledem k definici komplexní informatizace krajských úřadů, vztahující se k požadavku informačního zabezpečení činností krajského úřadu v rozsahu jeho působnosti k 1. lednu 2003, i s ohledem na časovou reálnost postupu a možnosti finančních zdrojů je možné definovat dvě etapy řešení komplexní informatizace krajských úřadů:

• etapa zprovoznění a migrace, zahrnující, vedle dobudování technické a technologické základny krajských úřadů založené v rámci 1. etapy, migraci stávající technické a technologické základny v působnosti jednotlivých resortů do technologického prostředí krajských úřadů, včetně přenosu stávajících aplikačních systémů, spojených s příslušnými agendami výkonu státní správy, s nezbytnými, resp. reálnými inovačními a integračními kroky,
• etapa systémového rozvoje a integrace, směřující k vybudování skutečně komplexního informačního systému krajského úřadu, s postupným rozvojem elektronické komunikace, resp. elektronického styku s veřejností v souladu s možnostmi danými vývojem nejen informačních a komunikačních technologií, ale zejména legislativní základny (elektronický podpis).

Přitom mezníkem mezi těmito dvěma etapami je právě 1. leden 2003. Zatímco naplnění etapy zprovoznění je nutné považovat za taxativní, postup další etapy bude rozhodující měrou záviset na tvorbě komplexních podmínek pro její realizaci (v oblasti legislativní, technické a technologické, ekonomické, personální…).

Cílový stav dosažení komplexní informatizace krajských úřadů lze charakterizovat následujícími indikátory:

• je zajištěna plně funkční, bezpečná lokální síť krajského úřadu (popř. sítě), je zabezpečen kontrolovatelný (řízený) přístup do sítě Internet, všichni pracovníci disponují elektronickou poštou,
• existuje spolehlivá a bezpečná komunikace v komunikační síti veřejné správy,
• všechny programové systémy jsou inovovány na základě uskutečnění a vyhodnocení procesních analýz,
• je zajištěna plná integrace aplikací v rámci informačního systému krajského úřadu,
• je zajištěna integrita informačního systému krajského úřadu v soustavě informačních systémů veřejné správy (prostřednictvím referenčního rozhraní),
• je stanovena a uplatňována metodika a realizován automatizovaný systém sběru a výměny dat mezi krajským úřadem, jím řízenými organizacemi a obcemi, zejména obcemi III. typu,
• jsou vytvořeny organizační a legislativní podmínky pro přístup ke zdrojům dat a informacím z informačních systémů veřejné správy, včetně zajištění práva na bezplatné získávání a výměnu aktuálních dat, zvláště ze základních registrů veřejné správy a v oblasti geodat a geoinformací,
• všechny aplikační systémy, podléhající podmínkám zákona č. 365/2000 Sb., jsou atestovány podle standardů informačních systémů veřejné správy, vyhlašovanými Úřadem pro veřejné informační systémy,
• existuje plně funkční elektronická podatelna, základem administrativního systému úřadu je systém spisové služby, řešící tvorbu, příjem, evidenci, oběh a archivaci dokumentů na úřadu,
• existuje a je trvale rozšiřován systém elektronické komunikace s veřejností (prostřednictvím dálkového přístupu - pomocí sítě Internet, resp. s využitím interaktivního terminálu na vybudovaných kontaktních místech). 

5. Návrh postupu řešení komplexní informatizace krajských úřadů

Postup řešení komplexní informatizace krajských úřadů bude uskutečňován v následujících krocích:

1. Schválením koncepčního záměru (tj. tohoto předkládaného materiálu) vládou bude uskutečněn první krok, stanovující základní linii postupu řešení směrem k cílovému stavu.
2. Vypracování komplexního funkcionálního zadání, vycházejícího ze studie proveditelnosti, včetně metodiky implementace a využívání výpočetní a komunikační techniky a technologií pro podporu činností krajského úřadu, a s rámcovým harmonogramem realizace. Studie proveditelnosti musí zohlednit zejména:
   • současný stav technického a programového vybavení krajských úřadů, na základě auditu stavu vybavenosti jednotlivých krajských úřadů, spolu s návrhem na řešení integrace aplikací programových systémů, zavedených v rámci základní informatizace krajských úřadů,
   • souhrn činností krajských úřadů, vhodných pro efektivní využití informačních a komunikačních technologií,
   • souhrn činností a agend, vyžadujících sdílení a výměnu dat mezi kraji navzájem, mezi krajským úřadem a obcemi v rámci kraje a mezi krajským úřadem a ostatními orgány státní správy, zejména ústředními,
   • postupové kroky II. fáze reformy veřejné správy,
   • analytické vyhodnocení možností integrace existujícího vybavení (programového, technického i datového) okresních úřadů, event. ústředních orgánů; např. je potřebné, aby krajské úřady využívaly stávajících informačních systémů, které resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy spravuje společně s Ústavem pro informace ve vzdělávání (Síť škol, Isprofin, Cedr aj.), popř. s nutnou inovací těchto systémů,
   • stanovení metodiky migrace stávajících technických, technologických a programových systémů zabezpečujících informační podporu agend (v působnosti jednotlivých resortů), převáděných na krajské úřady,
   • obsahový výčet a event. vyčíslení nákladů územně orientovaných dat pro geografické informační systémy (data od správců příslušných datových děl a geodetických informací státních zeměměřických a topografických služeb, data Katastru nemovitostí, data územní identifikace, tematická data resortů a jejich územních a dalších složek a další data, potřebná k zajištění informační podpory příslušných agend krajských úřadů),
     dopady smlouvy o zajištění služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (uzavřené mezi státem a společností Český Telecom a.s.),
   • souvislost se speciálními systémy, např. systémem krizového řízení a integrovaným záchranným systémem 1, ústřední evidencí podnikatelů - Registrem živnostenského podnikání,
     ekonomickou analýzu pořizovacích a provozních nákladů, financovaných z veřejných rozpočtů v celém životním cyklu příslušných systémů,
   • souhrn očekávaných přínosů realizace (přímých i nepřímých),
   • vymezení rizik ohrožujících integraci informačního systému a návrh jejich eliminace,
   • časový rámec platnosti navrhovaného stavu, se zohledněním výše definovaných etap informatizace krajských úřadů (tj. etapy
   • zprovoznění a etapy systémového rozvoje a integrace),
   • vymezení struktury nákladových položek a doporučení subjektů, oprávněných k jejich čerpání.
3. Schvalovací řízení studie proveditelnosti (oponentura zástupci orgánů státní správy i samosprávy).
4. Vypracování komplexního funkcionálního zadání, vycházejícího ze studie proveditelnosti.
5. Zadání a vypracování souhrnného systémového projektu (na základě komplexního funkcionálního zadání), obsahujícího návrh celkového technologického řešení a s upřesněním harmonogramu realizace. Jedním z jeho výstupů bude také rozdělení projektu do dílčích projektů, spolu s reálným vyčíslením nákladů každého dílčího projektu v etapě zprovoznění a s kvalifikovaným rámcovým odhadem nákladů etapy systémového rozvoje a integrace. Dalším požadovaným výstupem musí být také návrh integrace aplikací, zavedených v rámci základní informatizace krajských úřadů, spolu s vyčíslením nákladů na tuto integraci. Výstupem může být i požadavek na uplatnění reinženýringu pro vybrané agendy, resp. procesy.
6. Schvalovací řízení systémového projektu (oponentura zástupci orgánů státní správy i samosprávy).
7. Vypracování projektové dokumentace a realizace projektu:

• Dílčí projekty budou u méně rozsáhlých a méně náročných systémů (agend) řešeny formou implementačních projektů, u ostatních formou realizačních projektů dle níže uvedené metodiky. Všechny dílčí projekty budou řešeny jako samostatné, avšak vzájemně koordinované projekty, se samostatným projektovým řízením. Dílčí projekty musí respektovat:
  • potřeby krajských úřadů i ostatních orgánů veřejné správy, se stanovením priorit řešení,
  • technické a technologické možnosti,
  • časové a příčinné vztahy (např. návaznost na celostátní programy a projekty, s ohledem na časové horizonty jejich řešení a realizace - např. na základní registry veřejné správy),
  • ekonomickou efektivnost.
• Realizační projekty budou respektovat následující metodiku řízení projektů (vycházející ze Standardu informačních systémů veřejné správy pro náležitosti životního cyklu systému, vyhlášeného Úřadem pro veřejné informační systémy):
  • vypracování technického projektu, obsahujícího detailní návrh technického zabezpečení (jednoznačný seznam potřebného vybavení),
  • schválení (podle časových možností oponentura) technického projektu, zapracování připomínek,
  • vypracování implementačního projektu, obsahujícího detailní postup realizace, včetně potřebné konfigurace, harmonogram celoplošného zavedení, harmonogram instalace (včetně dokumentovaných postupů), definici akceptačních testů, způsob prokázání požadované a správné funkčnosti (po jednotlivých dílčích prvcích i jako celku) 3, požadavky na součinnost pracovníků krajského úřadu, popř. dalších orgánů veřejné správy,
  • schválení (podle časových možností oponentura) implementačního projektu, zapracování připomínek,
  • testování, ukončené prokázáním funkčnosti podle schváleného implementačního projektu,
  • zkušební (pilotní) provoz, ověřující funkčnost v reálných provozních podmínkách a sloužící k odstranění drobných vad a nedostatků,
  • specializovaná školení pracovníků krajského úřadu v obsluze a užívání systému,
  • vypracování provozní a uživatelské dokumentace, obsahující popis skutečného stavu systému k datu ukončení pilotního provozu,
  • pracovní postupy obsluhy a pracovní postup pro uživatele,
  • ukončení realizačního projektu předáním systému do celoplošného užívání.

Předpokládá se rovněž, v souladu s postupem schváleným usnesením vlády č. 216/2001, vyhlášení obchodní veřejné soutěže na výběr systémového integrátora pro realizaci projektu komplexní informatizace krajských úřadů. Jeho služeb bude využito od doby potvrzení jeho výběru a podpisu smlouvy o systémové integraci. Vzhledem k níže uvedenému harmonogramu, který, přes jeho časovou napjatost, je třeba považovat za primární a termíny v něm uvedené za nepřekročitelné, nelze očekávat vypracování systémového projektu vybraným systémovým integrátorem (na systémový projekt bude vyhlášena samostatná veřejná zakázka). Funkce systémového integrátora, od okamžiku zahájení jeho činnosti, bude spočívat zejména ve formulaci požadavků systémové integrace informačních systémů krajských úřadů (i směrem k integraci těchto systémů v rámci soustavy informačních systémů veřejné správy), v auditu, popř. vypracování návrhů zadání dílčích projektů, v jeho podílu na projektovém řízení tvorby a realizace dílčích projektů (formou auditů, účastí ve schvalovacích řízeních apod.). 

6. Ovlivňující faktory
6.1 Řídicí struktura
Řídící struktura řešení projektu komplexní informatizace krajských úřadů zahrnuje:

• vládu České republiky a Radu vlády pro státní informační politiku, jako rozhodující orgány pro schvalování strategických záměrů rozvoje i programů, resp. projektů a pro schvalování výše dotace státního rozpočtu pro informatizaci krajských úřadů, spolu s odbornými pracovními skupinami Rady vlády pro státní informační politiku, koordinovanými Úřadem pro veřejné informační systémy,
• Úřad pro veřejné informační systémy, jako orgán pro formulaci koncepčních a programových záměrů rozvoje informační společnosti a nositel výkonné koordinační funkce vlády v rozvoji informatizace veřejné správy,
• Ministerstvo vnitra, jako orgán pro koordinaci rozvoje informatizace krajských úřadů, včetně gesce za program Reinženýring veřejné správy a informační systémy veřejné správy a program Veřejné informační služby,
• ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy, řídící výkon státní správy v příslušném úseku státní správy, jako orgány, ovlivňující svojí metodickou působností vytváření příslušných aplikačních systémů krajských úřadů, popř. vytvářejí je jako součást svých resortních informačních systémů,
• systémového integrátora, jako výkonnou složku realizace informatizace krajských úřadů; tento systémový integrátor, dostatečně "silný" a kvalifikovaný, musí být nalezen výhradně formou obchodní veřejné soutěže a měl by být fakticky jediným realizačním partnerem Ministerstva vnitra i krajských úřadů (k roli systémového integrátora patří také výkon administrativní podpory pro řídící orgány realizace projektu - např. řídící výbor, výkonný výbor projektu),
• krajské úřady (přesněji řečeno orgány kraje), kde rozhodující slovo, vedle volených orgánů, má vrcholový management, zejména hejtman a ředitel krajského úřadu.

Z uvedeného vyplývá náročnost řízení a koordinace rozvoje informatizace krajských úřadů, jež se navíc násobí ve vnitřních organizačních strukturách subjektů, resp. směrem k dalším subjektům zajišťujícím dodávky technických a programových prvků v rámci systémové integrace. Jak již ukázaly zkušenosti z realizace 1. etapy informatizace, v této situaci nelze improvizovat, ale je třeba postupovat plně podle principů programového řízení a principů řízení jakosti, s přesným vymezením odpovědnosti (ale i práv) jednotlivých složek a stupňů. Pro úspěšnou implementaci v rámci krajského úřadu je nezbytné nepodcenit důležitost funkce útvaru informatiky a jeho zařazení v organizační struktuře kraje, stejně jako vybavení jeho vedoucího potřebnými pravomocemi pro rychlé a pružné řešení problémů, spojených se zaváděním technických a programových systémů.

6.2 Legislativa

Cílovým záměrům informatizace dosud brání některé nedokonalé či dosud nevypracované právní normy. Jde např. o nevyjasněnost funkce a možností užití tzv. základních registrů veřejné správy, o problémy spojené se zákonem vyžadovanou atestací informačních systémů, o nedořešenou problematiku elektronického podpisu, elektronické podatelny, nejasnosti kolem možností spolupráce informačních systémů apod.

6.3 Personální zabezpečení

V tomto směru jde nejen o potřebu adekvátních kapacit a odborné úrovně řešitelů a realizátorů jednotlivých informačních systémů, resp. dodavatele technických prostředků a technologií či systémového integrátora, ale také o dostatečné kapacitní zajištění implementace systémů ze strany krajského úřadu (tj. útvaru informatiky) a v neposlední řadě o zajištění uživatelské dovednosti jednotlivých uživatelů informačních systémů (nezbytnost realizace systému uživatelského vzdělávání).

6.4 Finanční zdroje

Rozsah a složitost informatizace krajských úřadů, zejména pak z hlediska jeho cílových záměrů, klade mimořádné nároky i na jeho ekonomické zajištění. Stejně jako v průběhu 1. etapy je nezbytné, aby se na úhradě podílely, vedle státu, také kraje svými vlastními rozpočty, resp. je třeba hledat možnost různých způsobů financování postupu. Je zřejmé, že možnosti finančního zajištění budou hlavním ovlivňujícím faktorem postupu řešení.

6.5 Časový faktor

Jak ukázaly zkušenosti z realizace 1. etapy, zpoždění, ať již z jakéhokoliv důvodu, resp. nedostatečný časový prostor představuje jedno z nejvýznamnějších rizik realizace projektu. Vedle poruch v realizaci dodávek, špatné provázanosti prací, vynucených prostojů nebo naopak víceprací může být vážným způsobem ohrožena samotná funkčnost krajského úřadu, alespoň v některých oblastech jeho působnosti a činností. Ukázalo se však také, že významnou brzdou včasné realizace již schválených záměrů i možnosti čerpání schválených finančních prostředků je mimořádně složitý a časově náročný proces, spojený s programovým financováním investičních programů

6.6 Záměry ústředních orgánů v procesu II. fáze reformy veřejné správy

Postup řešení může být také bezprostředně ovlivněn nedostatkem znalostí o konkrétních funkcionalitách, které budou ze strany příslušných ústředních orgánů řešeny v souvislosti s realizací II. fáze reformy veřejné správy, ať již v rámci delimitací výkonu státní správy dle příslušného zákona, nebo nad tento rámec. Zároveň je možné, že příslušné resorty mají na řešení těchto funkcionalit vyčleněny finanční prostředky. Informace o těchto funkcionalitách a jejich finančním zabezpečení musí být proto součástí komplexního funkcionálního zadání (viz. příslušný úkol návrhu usnesení vlády). 

7. Ekonomická analýza

7.1 Zdroje a způsoby financování

Obdobně jako jinde ve světě i v České republice se ukazuje, že je finančně a personálně neúnosné, nebo dokonce nemožné, aby veřejná správa zabezpečovala vlastními silami všechny činnosti, související s vývojem, provozem a poskytováním informačních služeb. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že ve veřejných rozpočtech není (a nelze ani očekávat) dostatek investičních prostředků, navíc resortní způsob rozpočtování často brání efektivnímu využívání drahých technologií. Cílené poskytování finančních prostředků na krytí investičních nákladů také z jiných zdrojů, než jsou veřejné rozpočty, je proto i v České republice nanejvýš potřebné.

Bez uplatnění principu vícezdrojového financování, nad rámec přímé finanční účasti krajů, nelze počítat s adekvátním, objektivně potřebným rozvojem komplexní informatizace krajských úřadů. Stejně tak však nelze odhlédnout od potřeby státních dotací v této oblasti. Důvodem je nejen nutnost zabezpečit integrační platformu informačních systémů veřejné správy, ale také značná finanční náročnost informatizace na odpovídající úrovni a s požadovanou funkčnosti. Tu by se jen těžko dařilo krajům zajistit pouze z vlastních zdrojů, bez újmy v dalších oblastech působnosti a činností krajských orgánů.

Proto je podle všech současných zkušeností nejvýhodnější přejít na co nejtěsnější spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, v rámci projektu Public Private Partnership (PPP). Spolupráce bude oboustranně výhodná. Financování projektů soukromým sektorem výměnou za budoucí přiměřené zisky, vedle možnosti dosažení úspor investičních prostředků státu (např. nemusí být hrazeny vstupní investiční náklady, ale systém je hrazen formou pronájmu), nesporně přispěje k účinnému zajištění a realizaci projektů veřejné správy, s využitím špičkových informačních technologií a s cílem poskytování co nejkvalitnějších služeb veřejnosti. Navíc, příslušní pracovníci veřejné správy mohou od zkušených odborníků soukromého sektoru získat i potřebné know-how pro řízení programů a projektů v rámci své působnosti, nebo pro výkon podpůrných činností zabezpečení funkce úřadů.

Optimálním (a zřejmě nutným) modelem financování informatizace veřejné správy je financování ze zdrojů státního rozpočtu + vlastního rozpočtu kraje + zdrojů vybraného podnikatelského subjektu (subjektů). Přitom existuje celá řada alternativ zapojení podnikatelského subjektu do modelu financování projektů. Volba té které alternativy musí záviset na posouzení potřeb z hlediska rozsahu a stupně zajištění (rozpracovanosti) systému, charakteru zpracovávaných dat, složitosti zpracování apod., ve vztahu k reálným rizikům s jednotlivými alternativami spojenými.

Jak ukázaly zkušenosti z realizace 1. etapy informatizace krajských úřadů, centrální zajišťování technických prostředků, s ohledem na obvyklé nízké obchodní přirážky jednotlivých dodavatelů, neznamenalo významný ekonomický přínos. Dosažený přínos byl na druhé straně prakticky eliminován mimořádnou věcnou a časovou složitostí procesu zajišťování těchto prostředků, včetně problémů v distribuci. Proto bude vhodné, zejména z časového hlediska, ponechat zabezpečování technických prostředků (až na opodstatněné výjimky) v působnosti krajů. Převod příslušných finančních částek na kraje bude žádoucí realizovat bezprostředně po schválení systémového projektu, aby nedošlo ke zbytečným časovým prodlevám ve vazbě na schválení jednotlivých dílčích projektů. Rozdělení finančních prostředků na jednotlivé kraje bude realizováno podle usnesení Rady Asociace krajů.

7.2 Finanční náročnost

Kvalifikovaný odhad nákladů pro rok 2002, u nichž se předpokládá, že budou kryty dotací ze státního rozpočtu, byl v předloženém investičním záměru vyčíslen ve výši 350 mil. Kč. Očekává se, že nad rámec této částky uvolní určité prostředky ještě orgány krajských samospráv pro řešení specifických potřeb krajů, popř. pro prohloubení funkčnosti realizovaných systémů. Rozdělení částky 350 mil. Kč na jednotlivé kraje a pro Ministerstvo vnitra k realizaci centrální zakázky bude upřesněno na základě systémového projektu komplexní informatizace krajských úřadů.

Finanční prostředky na rok 2002 budou využity k následujícím účelům:

• vypracování studie proveditelnosti komplexní informatizace krajských úřadů,
• vypracování souhrnného systémového projektu,
• nutná integrace aplikací, které příslušný krajský úřad provozuje, podle studie proveditelnosti a systémového projektu,
• výkon funkce systémového integrátora pro realizaci komplexní informatizace krajských úřadů v roce 2002,
• vypracování projektové dokumentace dílčích projektů dle metodiky řízení projektů,
• eventuální procesní analýzy a návrhy změn procesů, v rámci reinženýringu,
• všechny kroky, související s realizací dílčích projektů aplikačních projektů dle metodiky řízení projektů, včetně nezbytného (projekty specifikovaného) posílení technického a systémového programového vybavení krajských úřadů.

Formou státní dotace budou prioritně podpořeny, kromě nezbytného rozvoje a integrace programových systémů zavedených v rámci základní informatizace, zejména ty systémy, směřující k vytvoření základní integrační platformy, odpovídající ustanovením zákona č. 365/2000 Sb. Systémy na informační podporu výkonu státní správy v přenesené působnosti po dovršení I. fáze reformy veřejné správy budou (po posouzení možností) zabezpečeny formou transpozice, popř. úpravou programového vybavení, využívaného na okresních úřadech (včetně převzetí příslušných datových sad). 

8. Harmonogram realizace

Harmonogram realizace, zejména pro jednotlivé dílčí projekty komplexní informatizace krajských úřadů, vyplyne z komplexního funkcionálního zadání a bude upřesněn systémovým projektem. Sled jednotlivých hlavních kroků, podmiňujících zahájení realizace projektu komplexní informatizace krajských úřadů, lze stanovit následovně:

1. Vypracování koncepčního záměru únor 2002
2. Schválení koncepčního záměru vládou (předpoklad) 5 18. březen 2002
3. Vyhlášení veřejné zakázky na vypracování studie proveditelnosti do 31. března 2002
4. Vypracování studie proveditelnosti do 15. května 2002
5. Schvalovací řízení studie proveditelnosti do 31. května 2002
6. Vyhlášení obchodní veřejné soutěže na výběr systémového integrátora pro realizaci projektu komplexní informatizace krajských úřadů 6
do 31. května 2002
7. Vypracování systémového projektu do 30. června 2002
8. Schvalovací řízení systémového projektu do 15. července 2002
9. Zahájení zadávání řešení dílčích projektů 15. července 2002
10. Mezní termín pro dokončení transferu finančních prostředků (účelové státní dotace) do rozpočtu krajů pro zajištění technického vybavení podle systémového projektu a dle klíče, schváleného Radou Asociace krajů 31. červenec 2002 

 

9. Závěr

Kraje, resp. orgány kraje prošly od počátku svého vzniku v oblasti informatizace složitým, řadou poruch, chyb a problémů poznamenaným vývojem. Na druhé straně i tyto negativní stránky přinesly řadu pozitivních poznatků a zkušeností na straně Ministerstva vnitra i krajů samotných tak, že do budoucna bude možné se řadě identifikovaných chyb a nedostatků úspěšně vyvarovat.

S odstupem času lze ale konstatovat, že přes všechny těžkosti a problémy 1. etapy informatizace krajských úřadů (základní informatizace) nedošlo nikde, v otázkách technického ani programového vybavení, k zásadnímu systémovému selhání. Otázka budoucího sjednocování spisových, personálních a ekonomických agend bude na krajích řešena obdobně jako na resortech, tedy postupnými integračními kroky po zásadním rozhodnutí vlády a po vyhlášení příslušných standardů informačních systémů veřejné správy, vyhlašovanými Úřadem pro veřejné informační systémy.

Pozitivně lze hodnotit kontinuální, úzkou spolupráci Ministerstva vnitra s kraji, a to nejen na úrovni odborných útvarů, ale i na úrovni vrcholového řízení (hejtmanů, ředitelů krajských úřadů, ministra vnitra, náměstka ministra vnitra…). Skutečností je, že přes rozdílné výchozí podmínky - díky samostatným iniciativám krajů, z důvodu opoždění centrálně zabezpečované realizace 1. etapy informatizace - i přes široké spektrum názorů na postup zabezpečování informatizace, na strukturu technických a programových prvků a přes řadu obtíží spojených s nedokončenou výstavbou některých krajských sídel, s budováním útvarů informatiky na krajských úřadech apod. jsou vytvořeny přijatelně jednotné podmínky, na které bude možné navázat systémovým projektem komplexní informatizace krajských úřadů a následně jeho realizací. Skutečnost, že vláda uložila svým usnesením ze dne 25. dubna 2001 č. 398 ministru vnitra pravidelně čtvrtletně vládu o postupu informatizace krajských úřadů informovat, nejen podtrhuje závažnost tohoto úkolu, ale zároveň dokumentuje vstřícný přístup vlády k této problematice.

Ministerstvo vnitra, podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů v oblasti přenesené působnosti. Postup informatizace krajských úřadů schválila vláda svým usnesením ze dne 7. března 2001 č. 216 a realizaci její 1. etapy, tzv. základní informatizace, usnesením ze dne 25. dubna 2001 č. 398. Přijetím usnesení vlády ze dne 18. března 2002 č. 267, k návrhu Koncepce komplexní informatizace krajských úřadů, byla zahájena etapa tzv. komplexní informatizace krajských úřadů.

V rámci etapy základní informatizace byla v roce 2001 uskutečněna centrální dodávka technických, technologických a programových prvků ve výši cca 205 mil. Kč, uvolněných vládou. V roce 2002 pak kraje zahájily doplňování svých aktuálních potřeb z prostředků svého rozpočtu, v objemu 5 - 20 mil. Kč za kraj. Nadále však zůstávaly otevřeny některé oblasti, které se centrální zakázkou, ani vlastními silami a prostředky krajů nepodařilo pokrýt. Částečně se tuto situaci podařilo vyřešit na základě usnesení vlády dne 11. listopadu 2002 č. 1151, kterým vláda uvolnila 41 mil. Kč na posílení základní informatizace krajských úřadů.

Rozhodujícím dokumentem pro realizaci etapy komplexní informatizace krajů je studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů, jejíž vypracování vláda uložila svým usnesením ze dne 18. března 2002 č. 267 a uvolnila na její zpracování 7,5 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy. Jejím hlavním cílem je definovat postupy pro naplnění všech požadavků, stanovených koncepčním záměrem, schváleným uvedeným usnesením vlády. Jde především o identifikaci a popis jednotlivých objektivně potřebných funkcionalit informatizace krajských úřadů a návrh způsobu rozvoje informatizace krajských úřadů v podmínkách jejich působností, včetně těch, které na ně byly delimitovány v důsledku uskutečnění finálních kroků II. fáze reformy veřejné správy.

Smlouva na vypracování studie proveditelnosti krajů byla dne 16. října 2002 uzavřena s firmou Logica s.r.o. (nyní firma LogicaCMG), která zvítězila ve výběrovém řízení. Bezprostředně byly ustaveny potřebné řešitelské týmy a řídicí a kontrolní orgány projektu, s výrazným zastoupením krajů. V procesu tvorby studie proveditelnosti byly uskutečněny dvě průběžné oponentury. Na všech činnostech se podle časových možností a odborné příslušnosti podíleli i zástupci ústředních orgánů státní správy, zejména tehdejšího Úřadu pro veřejné informační systémy (Ministerstva informatiky). Dílo bylo Ministerstvem vnitra protokolárně převzato 16. prosince 2002 a předloženo k akceptačnímu řízení, za účasti ústředních orgánů státní správy i orgánů územní samosprávy, zejména krajů.

Podle stanoveného postupu akceptačního řízení proběhlo jeho první kolo v průběhu února t.r., druhé kolo bylo uzavřeno, za účasti řešitele, dne 20. března t.r. Připomínky a výhrady, resp. požadavky na upřesnění některých součástí studie, budou řešitelem zohledněny a zapracovány nejpozději do 20. dubna 2003. Po projednání ve všech odborných pracovních skupinách při Ministerstvu informatiky bude stanoven dodatečný mechanismus akceptace studie proveditelnosti tak, aby konečná akceptace proběhla nejpozději do konce května t.r.

Pro etapu komplexní informatizace krajů je založen program, který počítal pro rok 2003 s uvolněním částky státního rozpočtu ve výši 250 mil. Kč a v následujících letech vždy 100 mil. Kč ročně. Pro rok 2003 byl proto uplatněn požadavek na rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa, který však nebyl ve schváleném státním rozpočtu na letošní rok zohledněn. Tato skutečnost bezesporu ovlivní plánovaný postup informatizace krajů, na druhé straně však umožnila prohloubit požadavky na zdokonalení studie proveditelnosti a vytvořila časový prostor pro kvalitní přípravu dalšího kroku. Tím je, v souladu s vládou schváleným postupem, vypracování systémového projektu komplexní informatizace krajů, který bude připraven na základě zadání, vyplývajícího ze schválené studie proveditelnosti. Součástí bude i výběr systémového integrátora komplexní informatizace krajů. Zahájení systémového řešení a implementace jednotlivých dílčích projektů komplexní informatizace krajů, vzájemně koordinovaných a se samostatným projektovým řízením každého z nich, lze tedy reálně předpokládat až od roku 2004.