Pravicově extremistická scéna

Vývoj neonacistické scény v prvním čtvrtletí roku 2010 významně ovlivnily zásahy policie vůči pravicovým extremistům, realizované v roce 2009, společně se soudním řízením o zrušení Dělnické strany (DS). Důsledkem byl patrný útlum činnosti a zároveň drobné změny ve struktuře neonacistické scény.

Zatímco představitelé DS se soustředili na probíhající soudní řízení, zbytek neonacistické scény kladl největší důraz na aktivity podporující vězněné či stíhané pravicové extremisty. Projevy solidarity vyjadřovali i zahraniční pravicoví extremisté, díky čemuž došlo k oživení vzájemných kontaktů.

Část stíhaných aktivistů patřících k „elitě“ neonacistické scény omezila vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení podstatně svou činnost. Nejenže ukončili své působení v DS, ale přestali se angažovat i v neonacistických buňkách. To mělo v některých případech za následek utlumení činnosti celé lokální skupiny. Postupně je však začali nahrazovat jiní, zpravidla mladší a méně ideově vyprofilovaní jednotlivci. Ti se ujímají vedení v již existujících lokálních skupinách, nebo zakládají zcela nové. Dochází k postupné atomizaci a fragmentaci pravicově extremistické scény. Stále patrnější je názorová nejednotnost jejích stoupenců. Přispívá k ní i další vývoj kolem DS, kterou v únoru 2010 rozpustil Nejvyšší správní soud. Vedení strany společně s částí členské základny přešlo do Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), pod jejíž hlavičkou se připravuje na nadcházející volby. V souladu s rozsudkem NSS upravilo politický program a snaží se působit nekonfliktně a neproblematicky. Ačkoliv se DSSS, stejně jako předtím DS, těší podpoře některých sympatizantů neonacistického hnutí, jiní se od ní oficiálně distancovali.

Pravicoví extremisté, ve snaze utajit své aktivity, změnili rovněž své metody prezentace a mobilizace. Stále více preferují komunikaci a inzerci v prostředí internetových sociálních sítí.

Levicově extremistická scéna

Levicově extremistická scéna nedoznala ve sledovaném období podstatnějších změn a ani její představitelé se výrazněji neprojevovali.
Snahy o aktivizaci a sjednocení této scény, které jsou patrné od poloviny roku 2009, zůstávají nadále spíše v rovině diskusí. Došlo sice ke vzniku několika nových uskupení, nijak výrazně se však neprofilovala. Nic nezměnilo ani zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR o rozpuštění občanského sdružení Komunistický svaz mládeže.

Nízký mobilizační potenciál a pokračující pasivita sympatizantů levicově extremistického spektra ve sledovaném období naopak přispěly k tomu, že někteří aktivnější jednotlivci rezignovali na pořádání vlastních akcí. Místo toho se aktivně zapojili do příprav a organizování různých projektů, které byly společným dílem kolektivů, v nichž měli převahu a rozhodující vliv zástupci neextremistických subjektů. Jedním z aktuálních témat těchto širokospektrých platforem je boj s pravicovým extremismem, který zůstává nadále i hlavním tématem celé krajně levicové scény.

I mezi levicovými extremisty jsou stále populárnější nové možnosti komunikace po internetu a sociální sítě.