Rozsudek ESLP ze dne 19. prosince 2006 nás vrací k deset let starým aférám, kdy se „v éteru“ na Slovensku ozývaly hlasy některých politiků z  odposlouchávaných telefonických rozhovorů, mimo jiné i z dnes již neexistujícího Rádia Twist. Tak 12. června 1996 mohli posluchači slyšet rozhovor tehdejšího ministra financí Kozlíka a státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti Dobríka o situaci kolem privatizace akciové společnosti Slovenská poisťovňa.

Ľubomír Dobrík podal proti společnosti provozující rozhlasovou stanici žalobu na ochranu osobnosti. Okresní soud nezpochybnil svobodu projevu v tom smyslu, že by informace o zákulisním rozhovoru mezi Kozlíkem a Dobríkem neměla být novináři komentována, dospěl však k závěru, že bylo nepřiměřeným zásahem do soukromí odvysílat záznam telefonického rozhovoru, který byl zjevně odposlouchán nezákonným způsobem. Žilinský krajský soud jako odvolací instance v zásadě toto zdůvodnění přijal a setrval i na závěru o soukromé povaze zveřejněného telefonického rozhovoru, takže rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Akciová společnost Rádio Twist považovala prohraný spor za porušení článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech. Zároveň vycházela z předpokladu neúčinnosti stížnosti k Ústavnímu soudu SR, jehož soudcem se v roce 1997 stal právě Ľubomír Dobrík, a podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

ESLP konstatoval, že Ľubomír Dobrík byl v době, kdy spor vznikl, veřejně působící osobou. Funkce státního tajemníka na ministerstvu, kterou vykonával v roce 1996, je funkcí obsazovanou na základě politických dohod, nikoli na základě kariérního postupu obvyklého v neutrální státní službě, a lze tedy zájem médií o výroky a postoje takovéhoto funkcionáře chápat stejně jako zájem o chování politika. I když slovenské soudy věnovaly značnou pozornost tomu, že novináři využili nelegálně pořízený záznam telefonického rozhovoru, nebylo prokázáno, že by právě novináři nebo osoby jinak spojené s provozovateli rozhlasové stanice porušili právo nedovoleným pořízením odposlechu. Kromě toho žádný z odpovědných úřadů nevěnoval v tomto konkrétním případě pozornost tomu, že nedovolené odposlechy existují, a nesnažil se tomuto protiprávnímu stavu – na který upozornila média – čelit.

V řízení před slovenskými soudy nebylo namítáno, že zveřejnění telefonátu bylo zmanipulováno tak, aby si posluchači vytvořili jinou představu o tom, o čem se skutečně hovořilo. Ani rozhlasový komentář nedával záminku ke zkreslení informací. Podle ESLP nemůže být přijato ani tvrzení pana Dobríka o tom, že závažným způsobem utrpěla jeho osobní pověst – vždyť kdyby tomu tak opravdu bylo, nebylo by možné v demokratické společnosti vysvětlit, že v poměrně krátké době po zveřejnění rozhovoru byl jmenován do vysoce prestižní funkce ústavního soudce.

Podle zjištění evropského soudu se kompenzační opatření uložené Radiu Twist opíralo především o důvod, že byla odvysílána nelegálně pořízená nahrávka. To však samo o sobě není důvodem, proč by muselo být nezbytné omezit svobodu projevu a právo na šíření informací, zvláště je-li jasné, že novináři jednali v dobré víře – zveřejnili, jakým způsobem se chovají vysocí političtí úředníci, aniž by informaci o jejich chování zkreslili. Proto soudci jednomyslně dospěli k závěru, že Slovensko porušilo článek 10 EÚLP. Stěžovatel nežádal o peněžité zadostiučinění, takže nebylo nutné o této otázce rozhodnout.

Prof. JUDr. Richard Pomahač, Právnická fakulta Univerzity Karlovy